Červená Voda

Charakteristika zájmového území

Obec Červená Voda se nachází v Pardubickém kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Králíky. Od města Králíky je obec vzdálena asi 6 km jižním směrem a 40 km východním směrem od bývalého okresního města Ústí nad Orlicí. Obec je tvořena 8 základními sídelními jednotkami - Bílá Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Horní Orlice, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Moravský Karlov, Šanov u Červené Vody. K 1. 1. 2023 bylo v obci evidováno celkem 2 970 obyvatel.

V Červené Vodě se nachází MŠ a ZŠ vyššího stupně. Pro občany je k dispozici obecní knihovna, pošta, lékárna a domov důchodců. Počet podnikatelských subjektů přesahuje 600. V obci působí Sbor dobrovolných hasičů, sportovní klub FC Jiskra a mnoho dalších organizací. 

Území obce Červená Voda

Struktura půdního fondu

Půdotvornými substráty jsou v západní části zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin (kyselá až neutrální intruziva a metamorfika), ve východní části jsou to spraše. Zvětralinový plášť je třetihorního až druhohorního stáří. Tvoří jej převážně jílovito - písčité až jílovité zvětraliny, původně vzniklé za tropického klimatu na horninách algonkických (migmatity synkinematické) a ovlivněné čtvrtohorním zvětráváním. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. V území se vyvinuly převážně písčitohlinité a hlinitopísčité hnědé horské lesní půdy místy s obsahem štěrku.

Celková rozloha řešeného území činí 4 733,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (53,9 %) a trvalé travní porosty (25,1 %). Orná půda zaujímá 12,8 % území obce. Dále se zde vyskytují ostatní (5,5 %) a zastavěné (1,2 %) plochy. Zahrady se rozkládají pouze na 0,8 % rozlohy území.

Využití pozemků v obci Červená Voda (dle ČSÚ k 1. 1. 2024)

Dopravní informace

Červená Voda je napojena na lokální železniční trať 025 Dolní Lipka - Štíty s pěti zastávkami v jednotlivých částech obce, má autobusové spojení včetně několika dálkových spojů. V obci je celostátně důležitá křižovatka silnice č. 11 (Praha - Ostrava) a č. 43 (Brno - Kladsko). Dopravní přístup do širšího území zajišťují především silnice I. třídy a to ve směru sever - jih silnice I/43 (Brno - Svitavy - Králíky - st. hranice), která má vazbu na silniční síť Polské republiky, a to prostřednictvím hraničního přechodu Dolní Lipka - Boboszów. Na ni v jižní části území navazuje silnice I/11 (Hradec Králové - Žamberk - Šumperk). Další významnou trasou je silnice II/312 (Žamberk - Králíky). Tato silnice je na západě připojena v prostoru Žamberka na silnici I/11 (Hradec Králové - Šumperk) a na východě v prostoru Dolní Lipky se připojuje na silnici I/43, od které se v Králíkách opět odpojuje a pokračuje východním směrem na Hanušovice.

Geologická a geomorfologická charakteristika

Červená Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské kotliny, která se rozkládá převážně v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní nápadně vystupuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m). Mezi nimi je nepříliš výrazná sníženina, nazývaná Červenovodské sedlo. Do Králické brázdy velmi příkře spadající Bukovohorská hornatina je nejjižnějším výběžkem Orlických hor. Východní okraj brázdy již netvoří tak mohutnou hradbu, ale je více rozčleněn údolími potoků na jednotlivé hory a skupiny kopců, z nichž je nejvýraznější Křížová hora (735 m), Spálenisko (746 m) a Kamenáč (730 m). Tyto kopce, spolu s poněkud vzdálenějším Jeřábem (1003 m), patří k Branenské vrchovině, která je součástí rozsáhlého celku Hanušovické vrchoviny. Králická brázda vznikla v třetihorách jako tzv. prolom. Staré přeměněné horniny (migmatity, svory) byly ve druhohorách v době křídové zaplaveny mělkým mořem, které na nich zanechalo mohutné nánosy slínovců a opuk. Ve třetihorách pak byla tato plochá krajina podrobena zlomům, zdvihům a poklesům, při kterých území dnešní Králické brázdy pokleslo, a okolní kopce byly vyzdviženy. Z kopců pak byly nánosy křídového moře postupně sneseny a obnažily se tam staré metamorfované (přeměněné) horniny. Usazené horniny se pak zachovaly jen na dně brázdy. V mladších třetihorách se tu nad nimi zvláště v severní části brázdy usadily činností tehdejších řek vrstvy štěrkopísků, bohatých na hnědel.

Z geologického hlediska náleží zájmové území ke krystaliniku severovýchodní části Českého masivu, označovaného jako západosudetská soustava (lugikum). V podrobnějším členění je území součástí východní části orlicko-kladské klenby. Názory na stavbu území, její členění do jednotlivých sedimentárních, metamorfních a tektonických jednotek nejsou dosud zcela sjednoceny. Nejčastěji je přijímáno dělení podle Z. Mísaře a jeho skupiny, které vyčleňuje do samostatných jednotek tzv. krystalinikum orlicko-kladské se skupinou sněžnickou a stroňskou, krystalinikum novoměstské, zábřežské a staroměstské. Krystalinikum novoměstské, zábřežské a staroměstské představují plášť jádra orlicko-kladské klenby a budují je krystalické horniny nižšího stupně metamorfózy.

Klimatická charakteristika

Na území obce Červená Voda je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 6,1 - 7 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1 000 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT2 a chladné CH7.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT2 a CH7