Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Dlouhá Ves lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec Dlouhá Ves ohrožena jak v období jarního tání (obzvlášť pokud je tání kombinováno se srážkami), tak zejména v letním období, a to při dlouhotrvajících regionálních deštích a při krátkodobých srážkách velké intenzity (přívalová povodeň). »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dlouhá Ves, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému. Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 Historické povodně

Na území obce Dlouhá Ves se v minulosti vyskytly přirozené povodně zapříčiněné krátkodobými či dlouhotrvajícími dešti nebo táním sněhové pokrývky, jejichž odtoková odezva v postiženém území měla v některých případech charakter živelné pohromy. V historických záznamech a zprávách o povodních jsou dobře popsány vybrané povodně zhruba od konce 19. století. Následující tabulka uvádí přehled vybraných nejvyšších zaznamenaných vodních stavů, průtoků a jejich doby opakování v hlásném profilu Rejštejn (Otava).

Vybrané nejvyšší zaznamenané vodní stavy, průtoky a jejich doby opakování v hlásném profilu Rejštejn (Otava)

Datum Kulminace (cm) Kulminační průtok (m3/s) N-letost (roky)
 21. 12. 1993  271  272,4  113,2
 12. 8. 2002  256  246,4  61,5
 21. 11. 1930  240  218,7  31,0
 1. 3. 2008  239  217,0  29,7
 30. 5. 1932  238  215,3  28,5
 8. 12. 2007  184  132,5  3,7
Z výše uvedené tabulky je patrné, že na území obce Dlouhá Ves se vyskytují povodně různého typu. V roce 1993 se jednalo o zimní povodeň ze srážek a z významné části i z tajícího sněhu, zatímco v roce 2002 šlo o povodeň způsobenou intenzivními regionálními srážkami, přičemž se jedná o největší povodeň za období instrumentálního pozorování. V tomto roce také přetékal Panský rybník, přičemž došlo k zaplavení komunikací a pozemků ležících u potoka pod rybníkem. Poslední větší povodní byla blesková povodeň v červenci 2012, kdy hasiči museli v noci na 4. 7. 2012 evakuovat celkem 37 osob z kempu Annín.