Dlouhá Ves

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Dlouhá Ves lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec Dlouhá Ves ohrožena jak v období jarního tání (obzvlášť pokud je tání kombinováno se srážkami), tak zejména v letním období, a to při dlouhotrvajících regionálních deštích a při krátkodobých srážkách velké intenzity (přívalová povodeň). »

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dlouhá Ves, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

 Historické povodně

Na území obce Dlouhá Ves se v minulosti vyskytly přirozené povodně zapříčiněné krátkodobými či dlouhotrvajícími dešti nebo táním sněhové pokrývky, jejichž odtoková odezva v postiženém území měla v některých případech charakter živelné pohromy. V historických záznamech a zprávách o povodních jsou dobře popsány vybrané povodně zhruba od konce 19. století. Následující tabulka uvádí přehled vybraných nejvyšších zaznamenaných vodních stavů, průtoků a jejich doby opakování v hlásném profilu Rejštejn (Otava).

Vybrané nejvyšší zaznamenané vodní stavy, průtoky a jejich doby opakování v hlásném profilu Rejštejn (Otava)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že na území obce Dlouhá Ves se vyskytují povodně různého typu. V roce 1993 se jednalo o zimní povodeň ze srážek a z významné části i z tajícího sněhu, zatímco v roce 2002 šlo o povodeň způsobenou intenzivními regionálními srážkami, přičemž se jedná o největší povodeň za období instrumentálního pozorování. V tomto roce také přetékal Panský rybník, přičemž došlo k zaplavení komunikací a pozemků ležících u potoka pod rybníkem. Poslední větší povodní byla blesková povodeň v červenci 2012, kdy hasiči museli v noci na 4. 7. 2012 evakuovat celkem 37 osob z kempu Annín.