Lomnice nad Lužnicí

Hydrologické údaje

Vodní díla

V katastrálním území města se nachází velký počet vodních nádrží. Mezi největří patří Velký lomnický rybník, Vydýmač u Lomnice, Jindrlov, Peřinka, Koňský rybník, Služebný rybník, Velký Tisý. Severně od Velkého Tisého se nachází dalších pár menších vodních nádrží . Z hlediska odtokových poměrů má největší vliv vodní nádrž Velký Tisý, Rožmberk (k. ú. Třeboň), Dvořiště (k. ú. Lišov), Koclířov (k. ú. Smržov).

Rybník Rožmberk
V katastrálním území města Třeboně se nachází největší rybník České republiky Rožmberk. Rybník leží na vodním toku Lužnice. U rybníka Rožmberk byla zpracována studie, která měla za úkol vymezit území při zvláštní povodni a vytipovat nejohroženější místo v rybníku Rožmberk.

Učel: rybochovný, retenční, akumulační, energetické využití, zásobování vodou níže položené Nadějské soustavy a sádek, krajinotvorný
Kategorie vodního díla: III.
Vlastník: Rybářství Třeboň Hld., a. s.
Typ hráze: zemní, sypaná
Délka hráze v koruně: 2342 m
Bezpečnostní přeliv: korunový nehrazený s délkou přelivné hrany 56,8 m a korounou na úrovni min. 427,17 m n. m.

Nejpravděpodobnějším místem poruchy vzniklé vnitřní erozí hráze je exponovaná oblast na styku heterogenních materiálů, betonových objektů, případně potrubí a násypu hráze. Konkrétně u rybníka Rožmberk je takovouto předurčenou oblastí styk násypu hráze se stěnami objektu hlavních spodních výpustí.
Rozloha rybníku činí 489 ha. Lužnice vtéká do rybníka u Staré Hlíny. V minulosti byla vybudována Nová řeka, která odvádí vodu z Lužnice nad rybníkem Rožmberk, aby prudký proud řeky nepoškodil rybník.

Rybník Velký Tisý

Velký Tisý je součástí rezervace, byl vybudován jako jeden z prvních velkých rybníků Třeboňska v roce 1505. Při stavbě rybníka se poprvé objevilo známé jméno Štěpánka Netolického. Zlatá stoka, která obtéká rybník z jihu, byla vybudován a v letech 1506-1520 a stala se přísunem vody. V druhé polovině 16. století byl rybník zvětšen Jakubem Krčínem. Jeho hloubka dosahuje zhruba jednoho metru. V současné době je to pátý největší rybník České republiky. Rozloha rybníku činí 317 ha.
Rybník byl vybudován na Miletínském potoce, dále je napájen Zlatou stokou. Voda je odváděna do rybníků Velký a Malý Dubovec, Velký a Malý Panenský a Černický rybník. Pod hrází se nachází sádka Šaloun, která byla vybudována Štěpánkem Netolickým.
Velký Tisý a Malý Tisý je od roku 1957 součástí národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý. Tato lokalita je význámná z hlediska ptactva a jejich hnizdišť.
Voda odchází Milotínským potokem a také Zlatou stokou. Výše na toku Miletínský potok se nachází rybník Dvořiště.

 Vodní toky

Lužnice

Vodní tok Lužnice je významný pravostranný přítok Vltavy, protéká Novohradskými horami, Třeboňskou pávní a Středočeskou pahorkatinou. Pramení na území Rakouska, rakouská strana Novohradských hor na svahu hory Eichelberg (1054 m). U Českých Velenic tvoří v úseku zhruba 3 km státní hranici, vrací se zpět na rakouské území a v km 149,38 vstupuje natrvalo na naše území. Protéká plochým územím, místy zalesněným a v dolních dvou třetinách značně rybničnatým. Pravostranné přítoky jsou Dračice, Koštěnický potok a Nežárka. Délka toku činí 208 km. Z hlediska vyhl. 178/2012 to je významný vodní tok. Hlavním významem je především zasobování jihočeských rybníků vodou. Část průtoku se odděluje do Zlaté stoky. Povodí Lužnice je charakteristické hustou rybniční sítí. Spád Lužnice je malý, z tohoto důvodu má vodní tok nízkou rychlost proudění. Výskyt povodní v povodí je charakterizován méně strmými a velmi dlouhýi povodňovými vlnami.

Zlatá stoka

Zlatá stoka je umělý vodní tok v Třeboňské pánvi, který propojuje velké množství rybníků na levé straně Lužnice. Délka je udávána mezi 45 až 50 km. Kanál byl vybudován dle plánu Štěpánka Netolického z roku 1506, bylo dokončeno v roce 1518. Hlavním účelem Zlaté stoky je přivádět a odvádět vodu do soustavy rybníků a zároveň je okysličovat. Zlatá stoka odbočuje z řeky Lužnice u obce Majdalena a vrací se do Lužnice pod Veselím nad Lužnicí.

Miletínský potok

Vodní tok pramení na Lipovském prahu, protéká řadou rybníků. Po průtoku rybníkem Koclířov a Dvořiště se snižuje jeho průtok, který rybníky zadržují. V severní části katastrálního území Lomnice nad Lužnicí ústí do Lužnice. Názvosloví potoka je komplikované. V současné době je nazýván Miletínský potokem vodní tok, procházející zástavbou Lomnice nad Lužnicí. V minulosti byl nazýván jako Služebný potok. Jižní větev Miletínského potoka se jmenuje Tisý, do kterého ústí Miletínský potok. Užíván je i název Miletínský-Tisý potok.
Rybník Koclířov rozděluje Miletínský potok na severní a jižní větev. Severní větev ústí do Služebného rybníka, dále pokračuje směrem k intravilánu Lomnice nad Lužnicí, kde se dále rozděluje na dvě větve - jeden teče přímo do intravilánu, druhý teče z jihu a intravilán obtéká. U silnice II/148 se opět stékají. Jižní větev teče do Velkého Tisého, která se dále dělí.
Pro lepší představu o povodí Miletínského potoka je vhodné využít mapu. »

Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Lužnice

HLÁSNÉ PROFILY

K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:

Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Vltavy, státní podnik).

Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.

Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.

Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.

Hlásné profily výše na tocích

Výše zmíněné hlásné profily nejsou směrodatné pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity na území města Lomnice nad Lužnicí, avšak mohou poskytnout včasnou informaci o přícházející vodě.

Území města Lomnice nad Lužnicí může být ohrožováno vyššími vodními stavy především na vodních tocích Zlatá stoka, Míletínský potok a Lužnice.
Na území obce Frahelž se nachází hlásný profil kategorie B, Frahelž (Lužnice), který má platnost SPA od Rožmberku po Veselí nad Lužnicí.
V rámci projektu "Realizace protipovodňových opatření - LOMNICE NAD LUŽNICÍ" byly ve městě vybudovány dva hlásné profily s automatickým odesíláním dat.

• Hlásný profil kategorie C, Lomnice nad Lužnicí (Zlatá stoka), je umístěn na mostu přes Zlatou Stoku (komunikace Lomnice nad Lužnicí - Smržov), poblíž rybníka Koclířov.

• Hlásný profil kategorie C, Lomnice nad Lužnicí (Miletínský potok), je umístěn na přemostění blízko č. p. 34.

Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie B, Frahelž (Lužnice) »

• aktuální vodní stav: odkaz
• evidenční list hlásného profilu: odkaz

Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie C, Lomnice nad Lužnicí (Zlatá stoka) »

• aktuální vodní stav: odkaz
• evidenční list hlásného profilu: odkaz

Stupně povodňové aktivity - hlásný profil kategorie C, Lomnice nad Lužnicí (Miletínský potok)  »

• aktuální vodní stav: odkaz
• evidenční list hlásného profilu: odkaz

Hlásné profily