Nosislav

Odtokové poměry

Vodní tok Svratka má na území městyse Nosislav oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 8,758 - 40,05, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 24. 10. 2007 (č. j. JMK 151413/2006). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Svratky a Šatavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městyse se nachází několik míst omezujících odtokové poměry, zejména na toku Svratka, kde můžou být při vydatném dešti ucpány erozním materiálem propustky, a to může vést k zaplavení místní a hlavní komunikaci. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. »

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území městyse byla identifikována dvě nejkritičtější místa omezující odtokové poměry:

• Místo omezující odtokové poměry na Svratce v ř. km 18, 6 (u průmyslového objetu č. p. 342) »
• Místo omezující odtokové poměry na Svratce v ř. km 17, 2 (na hranicích s k. ú. Velké Němčice) »

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Nosislav

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Nosislav byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní - ohrožení stékáním přívalových vod z polí. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Nosislav

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Nosislav metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území městyse Nosislav

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území v městysu Nosislav. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Nosislav

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Nosislav mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Nosislav

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území městyse se nachází 2 vodní díla. Tůň Slatina slouží jako protipovodňové opatření, kdy zastává funkci poldru. Obě vodní díla se z hlediska TBD řadí do IV. kategorie a provozovatelem je městys Nosislav. »

Na vodním toku Svratka je soustava vodních přehrad a jezů, které se nachází mimo katastrální území městyse Nosislav, ale mohou významně ovlivňovat povodňové průtoky. Jedná se o:

• Jez Rajhrad se nachází v katastrálním území Rajhrad v ř. km 29,4. Jedná se o pohyblivý jez, tvořený betonovým prahem a pohyblivou konstrukcí. Zabezpečuje stabilizaci vodního toku, jeho vzdouvání a převádění do Vojkovického náhonu, kde jsou umístěny dvě malé vodní elektrárny. Nebezpečí je minimální. Spočívá především v technické závadě s pohyblivou částí jezu, kdy by nebylo možné s ní při povodni manipulovat. Dalším nebezpečím je chybná manipulace nebo nečinnost při povodni. Provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. »
• Vodní nádrž Brno se nachází v katastrálním území Kníničky a z hlediska TBD se řadí do I. kategorie. Plocha nádrže činí 206,68 ha a provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. Přehrada dříve sloužila jako zdroj vody. Nyní se využívá k rekreaci a jako zdroj elektrické energie. Nebezpečí je minimální. Jde o sofistikované vodní dílo s vysokou mírou kontroly. »
• Vodní nádrž Vír II. se nachází v katastrálním území Vír a z hlediska TBD se řadí do IV: kategorie. Plocha nádrže činí 12,04 ha a provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. Vodní nádrž slouží k akumulaci vody pro vodárenské odběry. Stavba je významná ve spolupráci s nádrží Brno pro regulaci průtoků vody v řece Svratce. Nebezpečí je minimální. Jde o sofistikované vodní dílo s vysokou mírou kontroly. »

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Nosislav

 Vodní díla