Příbor

Charakteristika zájmového území

Město Příbor je jedním z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Rozkládá se na obou březích řeky Lubiny. Leží v SO ORP Kopřivnice v Moravskoslezském kraji. Ke dni 1. 1. 2022 (dle dat ČSÚ) bylo ve městě evidováno 8 297 obyvatel. Rozloha města činí 2 215,2 ha. Ve městě se nachází 3 mateřské školy, 2 základní školy (1-9 ročník), 1 základní umělecká škola a gymnázium. V Příboru je také široká škála možností kulturního a sportovního vyžití: knihovny, hřiště, tělocvičny, otevřený stadion a koupaliště.

Město Příbor na základní mapě

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní Karpaty
Soustava: Vnější Západní Karpaty
Podsoustava: Západobeskydské podhůří
Celek: Podbeskydská pahorkatina
Podcelek: Příborská pahorkatina
Okrsky: Libhošťská pahorkatina a Staříčská pahorkatina

Zájmové území leží ve Vnějších Západních Karpatech, v podsoustavě Západobeskydského podhůří, celku Podbeskydské pahorkatiny a v podcelku Příborská pahorkatina. Podcelek je dále dělen na 2 okrsky na území města Příbor, v západní části je to Libhošťská pahorkatina a ve východní části je to Staříčská pahorkatina, dělícím prvkem mezi oběma okrsky je přibližně koryto vodního toku Lubina.

Libhošťská pahorkatina je okrsek ve střední části Příborské pahorkatiny, jedná se o plochou pahorkatinu úpatního typu o rozloze 52,27 km². V geologickém podloží se nacházejí flyšové jílovce, jíly a pískovce, vyvřeliny, miocenní sedimenty a glacilakustrinní sedimenty pevninského zalesnění. Na povrchu se nacházejí říční terasy a široké údolní nivy. Nachází se ve 3. až 4. vegetačním stupni a je málo zalesněn smrkovými porosty.

Staříčská pahorkatina je okrsek v severovýchodní části Příborské pahorkatiny a je to členitá pahorkatina úpatního typu s rozlohou 70,78 km². Podloží je utvářeno stejnými horninami jako v Libhošťské pahorkatině. Povrch je převážně erozně denudační a směrem k severu přechází k erozně akumulačnímu reliéfu sprašových pokryvů a říčních teras. Nejvyšším bodem je Větrovická hůrka (446 m n. m.).

Geologické podloží je tvořeno holocenními nezpevněnými sedimenty, zpravidla sedimenty vyšších nivních stupňů (teras), na navazujících svazích sedimentárními horninami Karpat a flyše kamenito-písčité frakce s obsahem jílové složky. Na území celého města se nacházejí převážně pokryvy kvartérních sedimentů (spraší, sprašových hlín, jílovců, pískovců a slepenců) a v okolí vodních toků nivní sedimenty (jíly, písky a štěrky).

Struktura půdního fondu

Na území se vyskytují následující půdní typy: fluvizem, pseudoglej, kambizem a luvizem oglejená. V okolí vodních toků se nacházejí fluvizemě, jsou to půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů. Velká část území je pokryta pseudogleji v nichž se nacházejí oblasti s kambizeměmi (zejména východní a severozápadní část) a v severovýchodní části se nachází ostrůvek s pararendzinou.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha území činí 2 215,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území města vyskytují. Je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (56,9 %), což ve srovnání s celostátním průměrem je o 20 % více. Druhé největší zastoupení mají ostatní plochy (12,7 %), které přesahují hodnoty celostátního průměru o 3 %. Trvalé travní porosty zaujímají v území třetí největší rozlohu (9,0% ), ale také nedosahují celostátního průměru, který je 12,9 %. Lesní pozemky se nacházejí pouze na 8,4 % rozlohy, velké zastoupení mají zahrady (mají 3,5 násobnou rozlohu oproti ČR), zastavěné plochy a nádraží (oproti státnímu průměru mají dvojnásobnou rozlohu) a vodní plochy zaujímají plochu stejnou jako je podíl vodních ploch na území České republice.

Využití pozemků ve městě Příbor (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území města Příbor je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 701 - 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá (za období let 1961-2000) celé území města do mírně teplé oblasti MT10.

Mírně teplá klimatická oblast MT10 se vyznačuje tím, že zima je mírně teplá, velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky, jara a podzimy jsou mírně teplé a krátké a léto je dlouhé, teplé a suché. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 100 - 120, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 150 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 - 60.

Klimatická charakteristika oblasti MT10