Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Ujčov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Ujčov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Rozsah záplavy na Svratce při Q100
Ř. km 97,050 (začátek k.ú.) - 98,056 (silniční most) - místní část Bořinov
Kapacita koryta Svratky je v tomto úseku cca Q5 jenž odpovídá průtoku cca 60-70 m3/s.
Na levém břehu voda dosahuje k zalesněným svahům, na pravém břehu je široký rozliv zaplavující silnici II/387 vedoucí od silničního mostu přes Svratku (hranice k.ú. i krajů Vysočiny a Jihomoravského) na ř. km 97,100 do obce Ujčov a dále je zaplavena část průmyslových budov (již při Q20) nacházející se kolem silnice. Směrem k toku jsou zaplaveny zemědělské pozemky až k silničnímu mostu III/3876 v ř. km 98,056. Při průtocích Q20 bude také místy zaplavena přístupová silnice k místní části Dolní Čepí.
Záplavové území Svratky v místní části Bořinov
Ř, km 98,056 (silniční most) - 99,080 (zaústění Čepenky) - místní část Dolní Čepí
Kapacita koryta Svratky je v tomto úseku cca 40 - 50 m3/s tj. cca průtok Q2.
Pod zástavbou místní části Dolní Čepí je na pravém Břehu zaplavena cihelna Bořinov. Levý břeh má menší kapacitu než pravý, zde dochází k zaplavení zemědělských pozemků již při Q5. Zaplavení příjezdové komunikace III/3876 do Dolního Čepí při průtocích kolem 40 - 50 m3/s. Zástavba v Dolním Čepí pouze v části nacházející se bezprostředně u toku Svratky. Rozliv dosahuje k domům umístěným u nejspodnější místní komunikace, zaplaveny jsou i hospodářské budovy a garáže. Nad Čepenkou jsou zaplaveny rodinné domy u Svratky a proti toku se rozevírá široká inundace.
Záplavové území Svratky v místní části Dolní Čepí
Ř. km 99,080 (zaústění Čepenky) - 101,225 (konec k.ú.) - Ujčov
Nad místní částí Dolní Čepí, až po zástavbu, je na pravém břehu zaplavena velmi široká inundace, kde jsou zaplaveny zejména zemědělské pozemky. Na levém břehu rozliv dosahuje na strmý zalesněný svah a u hospodářského stavení zaplavuje přilehlé zemědělské pozemky. Ve vlastní části obce Ujčov jsou zaplaveny sádky včetně přilehlých budov. Nad sádkami se pravobřežní rozliv rozšiřuje až ke státní silnici II/387 vedoucí přes obec a voda zaplavuje areál bývalého Dřevospolu (budovy, haly, výrobny), rodinné domky pod komunikací a nejníže položenou část penzionu až k bezejmennému levobřežnímu přítoku v ř. km 100,557. Voda se také vzdutím dostává korytem tohoto bezejmenného potoka až k silničnímu mostu. Nad tímto bezejmenným přítokem jsou zaplaveny spodní části zahrad přiléhajících k rodinným domům. Nad zástavbou obce jsou až ke Štěpánovu zaplaveny zemědělské pozemky na obou březích toku.
Nejnižší kapacita koryta Svratky v ř. km 99,080 - 101,225
| Úsek Svratky | Pravý břeh (m3/s) | Levý břeh (m3/s) |
| 99,080 - 99,564 | 60 m3/s (Q2 - Q5) | 60 m3/s (Q2 - Q5) |
| 99,564 - 100,405 | 55 m3/s (Q2 - Q5) | 55 m3/s (Q2 - Q5) |
| 100,405 - 101,225 | 40 m3/s (Q1) | 40 m3/s (Q1) |
Záplavové území Svratky v Ujčově
Rozsah záplavy na ostatních tocích na území obce Ujčov
Tato záplavová území byla vymezena v rámci vypracování povodňového plánu, na základně pochůzky kolem toku a odborným odhadem (Zpracováno Povodím Moravy s.p., 11/2011) a zdigitalizováno pro digitální povodňový plán obce (Envipartner, s.r.o., 1/2015). Tato záplavová území mají informativní charakter a slouží především pro potřeby povodňového orgánu obce Ujčov.
Bezejmenný potok - Ujčov "Kopeček"
Potok pramení severozápadně od osady Lískovec a napájí rybník "Pod Lůžemi" poté protéká z větší části zalesněným územím. Cca 250 m před soutokem se Svratkou protéká zastavěným územím. Potok má větší spád, proto i povodeň bude mít vysokou rychlost vody. Nad zastavěnou částí je betonový propustek v ř. km 0,230, který není kapacitní a je to místo, kde může docházet k ucpání profilu a následnému přetékání vody. Vybřežená voda bude následně natékat po místní komunikaci, zaplavovat domy a stodoly po obou stranách potoka. Silniční most v ř. km 0,126 může být také přetékán. Pod tímto silničním je ohrožena také zástavba a zahrady. Na tyto pozemky bude natékat i voda přicházející z horní části úseku.
Pravděpodobný rozliv Bezejmenného potoka - stanoveno pro povodňový orgán obce Ujčov
Lískovecký potok
Lískovecký potok pramení v místní části Lískovec. Dále potok lemuje komunikaci III/3875, která zejména vlivem nekapacitních mostků může být zaplavována a tím ztížen nebo znemožněn příjezd z Ujčova do místní části Lískovec. V ř. km 0,920 je propustek (u areálu zemědělského družstva), který je ohrožen ucpáním plaveninami a vybřežením vody na silnici II/387 vedoucí do centra obce Ujčov. Nad silničním mostem v ř. km 0,403 voda vybřeží na levou stranu vedle mostu, pod silničním mostem bude voda natékat na obě strany potoka. Ohrožené objekty se tedy nacházejí na obou stranách potoka, taktéž voda může natékat na fotbalové hřiště a do areálu rybářství.
Pravděpodobný rozliv Lískovského potoka - stanoveno pro povodňový orgán obce Ujčov
Čepenka
Čepenka pramení mezi osadami Horní Čepí a Chlébské a zprava přijímá několik bezejmenných přítoků. Voda může vybřežovat na komunikaci mezi Dolním Čepím a Chlébském z důvodu nízké kapacity několika trubních propustků. Před soutokem se Svratkou protéká cca 200 zastavěným územím Dolního Čepí, kde se nachází několik mostů a lávek pro pěší, které jsou nekapacitní. Následné vybřežení Čepenky zaplaví místní komunikace po obou stranách potoka a taktéž přilehlou zástavbu.
Pravděpodobný rozliv Čepenky - stanoveno pro povodňový orgán obce Ujčov
Historické povodně
Před vybudováním vodních děl Vír I a Vír II byla obec Ujčov postihována téměř každoročně povodněmi zejména z jarního tání sněhové pokrývky na Vysočině a také přívalovými povodněmi. K jedné z největších povodní na Svratce došlo 31. 7. 1714, kdy se po velké průtrži mračen ve Žďárských vrších rozvodnila Sázava i Svratka. V Ujčově při povodni zahynulo 6 osob a v Dolním Čepí 3 lidé. Další významnější povodně jsou zaznamenány v letech 1888, 1911, 1921, 1933, 1938, 1940, 1941.
Po stavbě vodních děl Vír I a Vír II se tato díla osvědčila především v letech 1997 a 2006, kdy např. přítok do VD Vír I dne 31. 3. 2006 činil 128 m3 /s a odtok z VD byl pouze 2 m3/s. Povodeň v obci Ujčov díky tomu v roce 2006 dosáhla "pouze" průtoku cca dvacetileté vody (80 - 90 m3/s). V červenci roku 2002 způsobil povodeň v obci Ujčov rozvodněný levostranný přítok Svratky říčka Hodonínka, která kulminovala ve Štěpánově nad Svratkou na hodnotě kolem 110 m3/s. Více o této povodni naleznete v dPP městyse Štěpánov nad Svratkou, zde je k nahlédnutí zpráva o povodni od ČHMÚ Brno.
V roce 1964 zasáhly přívaly vody obec Ujčov, a především povodí Lískovského potoka a následná povodeň strhla most k tehdejšímu JZD, poté následovala úprava Lískovského potoka i dalších potoků v obci zejména o příčné objekty a částečné zkapacitnění a opevnění toků.