Odtokové poměry
Vodní tok Ropičanka má na území obce Střítež oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,330, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 1. 3. 2006 (č. j. MSK 37617/2006). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Ropičanky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V severní části obce Střítež, pod retenční nádrží, se nachází problémový propustek pod místní komunikací, který byl v minulosti při vydatném dešti ucpán erozním materiálem a došlo k soustředěnému povrchovému toku po místní komunikaci směrem ke korytu Střítežského potoka. Další výrazné problémové místo tvořil v minulosti propustek pod příjezdovou komunikací k čistírně odpadních vod Střítež. Po provedeném přesměrování koryta nepojmenovaného vodního toku pod komunikací III. třídy č. III/21028 došlo k převedení vodního toku na druhou stranu komunikace a tím pádem již vodní tok neprotéká pod problémovým propustkem. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. »
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Střítež bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:
Místa omezující odtokové poměry na území obce Střítež
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Střítež byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - severní část obce Střítež v okolí retenční nádrže III a povodí Střítežského potoka v severní části obce. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Střítež
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Střítež metodou kritických bodů
Na území obce Střítež byl stanoven jeden kritický bod:
- Kritický bod 11310323 (povodí Střítežského potoka) - v roce 2006 došlo při přívalových srážkách k vzestupu hladiny v povodí Střítežského potoka a došlo k zatopení zahrad a ohrožení řady nemovitostí v intravilánu obce Střítež (domy s č. p. 198, 107, 108, 99, 106, 56, 100, 55, 223, 192, 246, 91, 98, 110, 209, 210 a 122).
Charakteristika kritických bodů na území obce Střítež
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 11310323 (povodí Střítežského potoka) | 5,57 % | 0,00 % | 386,01 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Střítež. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Střítež
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Střítež mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Střítež
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území obce Střítež se nachází 9 vodních nádrží, které významnou měrou mohou ovlivnit průběh povodně. Významnou měrou mohou průběh povodně ovlivnit i 2 vodní nádrže, které se nachází mimo území města Střítež: »
- Vodní nádrž Mexiko I se nachází na jih od území města Jiříkov v severovýchodní části města Rumburk a řadí se z hlediska TBD do IV. kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je město Rumburk. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí podél Jiříkovského potoka. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území, ale nebyl vypracován. »
- Vodní nádrž Mexiko II se nachází na jih od území města Jiříkov v severovýchodní části města Rumburk a řadí se z hlediska TBD do IV. kategorie. Vlastníkem a provozovatelem je město Rumburk. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí podél Jiříkovského potoka. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území, ale nebyl vypracován. »
- Rybník Studenáč I se nachází v severní části území města Jiříkov. Kategorie TBD nebyla stanovena. Vlastníkem je město Jiříkov. Společně s rybníkem Studenáč II působí retardačně v případě zvýšeného průtoku na vodním toku M. P. Starý Jiříkov způsobeném přívalovými srážkami. Rybník Studenáč I se nachází v trase kritické linie (1) - v povodí M. P. Starý Jiříkov. »
- Rybník Studenáč II se nachází v severní části území města Jiříkov. Kategorie TBD nebyla stanovena. Vlastníkem je město Jiříkov. Společně s rybníkem Studenáč I působí retardačně v případě zvýšeného průtoku na vodním toku M. P. Starý Jiříkov způsobeném přívalovými srážkami. Rybník Studenáč II se nachází v trase kritické linie (1) - v povodí M. P. Starý Jiříkov. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Střítež
Protipovodňová opatření »
Na území obce Střítež nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území obce Střítež