Analýza rizika v havarijním plánu

Klíčovými orgány při řešení mimořádných událostí jsou starostové obcí a měst. Často jsou jimi lidé nezkušení, kteří jsou volení na omezené časové období. Příprava na krizové situace pro ně nemusí být při řešení problémů každodenního života důležitá. Je potom přirozené, že starostové jsou při řešení pohrom zaskočeni a někdy bezradní. Podvědomě chápou riziko především v jeho následcích a konkrétních dopadech, a proto toto riziko vnímají mnohokrát v emocionální rovině, na niž jakýkoliv racionální argument obvykle nestačí. Riziko se pro ně vztahuje k hrozbě.

 

Starosta řídí, rozhoduje a organizuje. Proto se musí opírat o jasné konkrétní scénáře a operační karty. Musí umět pracovat s připravenou pracovní mapou, kterou myšlenkově propojí se svou znalostí terénu, s místy evakuace, rozmístěnými silami a prostředky, sklady materiálu. Dále musí mít jasno o svých legislativních kompetencích, znát svůj tým apod. A také musí provést praktická metodická cvičení. Z psychologického hlediska je důležité, aby starosta byl dostatečně autoritativní osobností. Některé výzkumy dokonce ukazují, že v době krize je asi osmkrát důležitější autorita než odborné znalosti.

 

Vstupní bránou k efektivním preventivním opatřením je zpracování souboru plánů na krizovou připravenost, jehož součástí jsou havarijní plány. V praxi se často setkáváme se snahou vázat zpracování havarijních plánů na pevnou strukturu do určitých vzorů, které nemusí vystihovat a korespondovat se zvláštnostmi charakterizujícími územní celky a strategie rozvoje území obsažené v plánech územního rozvoje. Obrazně řečeno, tak jako by člověk měl regulovat své zájmy s například ekologickou rovnováhou prostředí, ve kterém žije, tou měrou by měl havarijní plán respektovat plán územního rozvoje.

 

Za nejdůležitější prvek havarijního plánu lze považovat analýzu rizika, která nastaví rozhraní mezi dvěma základními cíli havarijního plánu. Prvním je navrhnout opatření k tzv. řízení rizika, druhým příprava na rozhodovací proces při řešení mimořádných událostí.

 

Řízení rizika je projekt možných opatření úzce provázaných se strategií územního rozvoje. Analýza rizika havarijního plánu by měla říci „stop“ připravovaným nevhodným opatřením v oblasti výstavby, průmyslového rozvoje, zemědělské produkce, informatizace a další, která přináší netolerovatelná rizika možných budoucích ztrát a také výstražných „pozor – musíš provést tato nezbytná opatření“, například k výstavbě ochranných hrází, ke snížení nebo zabezpečení množství nebezpečných látek v průmyslových objektech a skladech, k přípravě sil a prostředků, k připravenosti obyvatelstva na chování se za mimořádných událostí apod.

 

Příprava na rozhodovací proces by se měla vždy řešit rozhodovacím projektem na jednotlivých stupních řízení v návaznosti na výstupy havarijních plánů a na něj navazujících plánů konkrétních činností podle stupně mimořádné události, a to tak, aby byla zabezpečena kontinuita mezi zvládáním běžných každodenních mimořádných událostí, které lze označit za ranou fázi (první až druhý stupeň poplachu), za kritickou fázi (třetí a zvláštní stupeň poplachu) a za krizovou situaci (viz krizové zákony).

 

Vlastní analýza rizika havarijního plánu v metodickém pojetí se často chápe velmi zjednodušeně a povrchně a mnohdy se soustředí pouze na výčet míst možných hrozeb havárií na území a na výčet možných živelních katastrof v návaznosti na seznam taktických a technických dat. Například známá vyhláška č. 328/2001 Sb. Ministerstva vnitra ze dne 5. září 2001, o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, říká: „Analýza vzniku mimořádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území okresu se zhotovuje na základě analytických podkladů připravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich působnosti. Jejím obsahem jsou: přehled zdrojů mimořádných událostí, přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území okresu, předpokládané záchranné a likvidační práce.“

 

Analýza a stanovení rizika není pouhým sběrem dat a čistou aritmetikou, jak tomu bohužel nejednou bývá. Je také analýzou konfliktu různých zájmů. Analýza musí postihnout souvislosti mezi riziky na území a tyto souvislosti aplikovat do budoucích rozhodovacích procesů. Analýza musí přiznat případy špatné verifikovatelnosti dat a z nich vyplývajících hypotéz zejména v souvislosti se sociálními a politickými konflikty v oblasti antropogenních rizik a omezené poznatelnosti a předvídatelnosti jevů rizik přírodních. Také by se mělo analýzou předvídat, kde lze očekávat chyby v rozhodování.

 

Zdroj: Moderní obec, Institut ochrany obyvatelstva, upraveno

 

 

Zajímá Vás problematika havarijního plánování? Doporučujeme navštívit portál www.havarijniplany.cz

zpět
02.03.2018, Fra