Povodňový plán obce Děhylov



Zvláštní povodeň

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

  • technická příčina havárie díla
  • silné zemětřesení
  • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
  • válečný konflikt
  • teroristický útok
Za městem Opavou se do Opavy vlévá řeka Moravice, na jejímž toku se nacházejí z hlediska TBD dvě vodní díla I. kategorie a to Slezská Harta a Kružberk, která by mohla v případě havárie vyvolat povodeň.

Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.

Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:

  • plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze
  • výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi
  • eroze tělesa hráze při prudkých lijácích
  • vývraty stromů na tělese hráze apod.

V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.

Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.

 

Významná vodní díla a soustavy děl ovlivňující povodňovou situaci na území obce Děhylov

Slezská Harta (Moravice): 
Provozovatel VD: Povodí Odry, státní podnik - VD Slezská Harta, tel.: 554 773 001

Výstavba údolní nádrže na Moravici u obce Slezská Harta byla realizována na základě úvah o nutnosti posílení níže ležícího vodárenského zdroje Kružberk. Postupně byl účel nádrže rozšířen i o příznivé ovlivnění jakosti surové vody pro vodárenské účely, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě i Odře, umožnění odběrů vody pro průmysl a o využití vodní energie. Stavba byla zahájena v roce 1987, a dokončena v roce 1997. Napouštění nádrže začalo počátkem roku 1996 a bylo ukončeno v roce 1998.

Základní technické údaje vodní nádrže Slezská Harta

Charakteristika Údaje
Povodí nádrže 464,1 km2
Délka hráze v koruně 540 m
Max. výška hráze 64,8 m
Celkový objem nádrže 218,7 mil. m3
Zásobní letní 182 mil. m3
Zásobní zimní 186,2 mil. m3
Retenční letní 29,2 mil. m3
Retenční zimní 24,9 mil. m3
Stálý 7,6 mil. m3
Délka záplavy 9 km
Zatopená plocha 870 ha
Zaručený odtok 3,95 m3/s

Výchozím podkladem pro vymezení dopadu zvláštní povodně na území pod přehradou byla studie: „Vodní dílo Slezská Harta, Vodní dílo Kružberk – studie kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl“ zpracována firmou Hydro Expert spol. s r. o. Praha v listopadu 1999. Ve studii byla zkoumána teoretická možnost narušení tělesa hráze přelitím za katastrofální povodně a narušení vnitřní erozí při poruše styku těsnícího jádra s injekční chodbou.

Z analýz kritických provozních situací vyplývá:

  • průchod katastrofální povodně nádrží, při výšce hladiny v nádrži v úrovni mezi min. a max. letní hladinou dle manipulačního řádu, lze výpustným zařízením přehrady převést s částečným přelitím hráze v místech jejího zavázání
  • hráz může být ohrožena v případě zablokování spodních výpustí v uzavřené poloze
  • teoretická průlomová vlna dosáhne objemu cca 190 mil m3 a kulminačního průtoku 54 500 m3/s
  • průlomová vlna jejíž příčinou je vnitřní eroze hrázového tělesa, dosáhne objemu 180 mil m3 s kulminačním průtokem 24 000m3/s
  • průlomová vlna způsobena přelitím VD Slezská Harta při katastrofální povodni přichází do koryta se základním průtokem menším než Q1, VD Kružberk je bez porušení.
  • průlomová vlna způsobena vnitřní erozí VD Slezská Harta při katastrofální povodni přichází do koryta se základním průtokem menším než Q1, VD Kružberk je bez porušení.

 Maximální odtok z nádrže může nastat při poruše:

  • rozstřikovacích uzávěrů, max. kapacita jednoho rozstřikovacího uzávěru je 45,2 m3/s a je menší než neškodný odtok pod nádrží (60 m3/s), obě spodní výpusti lze uzavřít na vtokové straně rychlouzávěrnými tabulemi i za plného průtoku, vznik povodně tohoto typu je nepravděpodobný

Kružberk (Moravice): 
Provozovatel VD: Povodí Odry, státní podnik - VD Kružberk, tel.: 556 311 030

Údolní nádrž Kružberk byla vystavena v letech 1948-1955. Původní záměr výstavby bylo energetické využití průtoku, ten byl rozšířen o vodárenské využití. Po vybudování vodní nádrže Slezská Harta, se kterou Kružberk spolupracuje v kaskádě plní následující úkoly: zajištění dodávky surové vody po vodárnu v Podhradí v dostatečném množství i kvalitě, nalepšování průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích a umožnění průmyslových odběrů z nich.

Základní technické údaje vodní nádrže Kružberk

Charakteristika Údaje
Povodí nádrže 567 km2
Délka hráze v koruně 280 m
Max. výška hráze 34,5 m
Celkový objem nádrže 35,5 mil. m3
Zásobní 24,6 mil. m3
Retenční 6,9 mil. m3
Stálý 4 mil. m3
Délka záplavy 9 km
Zatopená plocha 280 ha
Zaručený odtok 1,5 m3/s

Výchozím podkladem pro vymezení dopadu zvláštní povodně na území pod přehradou byla studie: „Vodní dílo Slezská Harta, Vodní dílo Kružberk – studie kritických provozních situací pro kaskádu vodních děl“ zpracována firmou Hydro Expert spol. s r. o. Praha v listopadu 1999. Ve studii byla zkoumána možnost narušení tížné hráze přelitím při příchodu průlomové vlny z VD Slezská Harta. Přehrada Kružberk vytváří při průběhu této průlomové vlny ponořený stupeň.

Z analýz kritických provozních situací vyplývá:

  • při přelití betonové hráze VD Kružberk průlomovou vlnou od VD Slezská Harta nebude porušena stabilita hráze
  • teoretické porušení stability nemá na následný průběh průlomové vlny v korytě pod VD Kružberk významný vliv, v okamžiku vzniku této situace je již údolí pod VD Kružberk zatopeno nad úroveň koruny hráze
  • kulminační hladiny ani průtoky v korytě pod hrází nejsou ovlivněny, pouze dojde ke zvětšení objemu a prodloužení sestupné části povodně
Maximální odtok z nádrže může nastat při poruše:
  • segmentového uzávěru spodní výpusti, max. kapacita segmentového uzávěru je 49,4 m3/s, spodní výpust lze uzavřít na vtokové straně hradidlovou tabulí i za plného průtoku
  • segmentových uzávěrů přelivů při hladině v retenčním prostoru, přepadající množství vody bude závislé na výšce hladiny v retenčním prostoru, nepřesáhne však 106,22 m3/s

 


Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.