Povodňový plán obce Dýšina



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Dýšina lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je západní část obce ohrožována splachy z polí. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dýšina, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

 

Historické povodně

O velkých vodách v předmětné oblasti je podstatně méně záznamů než na jiných českých řekách. Historické popisy povodní se zabývaly hlavně Vltavou, u Berounky pak jejím dolním tokem, především pak městem Berounem.
Červenec 1981
Mezi velké povodně v předmětném území se řadí také situace z července 1981. Tehdy v pásu táhnoucím se z Šumavy přes Brdy k severovýchodu spadlo během 3 dní až 190 mm srážek. V povodích Úslavy a Klabavy byla následně překročena úroveň teoretické stoleté vody. Velké povodně na Klabavě byly v květnu 2006 (2. největší zaznamenaná povodeň).
Povodeň 2002
Příčiny jedné z největších povodní, která zasáhla území Čech, se nachází v mimořádné povětrnostní situaci ve střední Evropě, kdy naše jihozápadní území zasáhly abnormální srážky. Ve dnech ve dnech 6. - 15. 8. činil průměrný plošný úhrn srážek v Plzeňském kraji 178 mm, s maximem 68 mm dne 12. 8. 2002. To mělo za následek výrazné zvýšení hladin vodních toků, u nichž byly vyhodnoceny průtoky z první a druhé povodňové vlny. V obecní části Nová Huť byl průtok 41 m3.s-1 v první povodňové vlně. Oproti tomu ve druhé povodňové vlně byl průtok 266 m3.s-1.
V minulosti byla tedy obec Dýšina několikrát zasažena povodněmi, z posledních let například v letech 2002 a 2013. Vzhledem k nebezpečí, které z povodní pochází a ke škodám, které byly napáchány za poslední povodně, se obec rozhodla řešit tento problém.