Fryšták

Charakteristika zájmového území

Město Fryšták se nachází ve Zlínském kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Zlín, od něhož je vzdálen asi 7 km severním směrem. K 1. 1. 2023 bylo ve městě evidováno 3 800 obyvatel. Katastrální výměra města je 2416,8 ha a průměrná nadmořská výška ve městě je 271 m. První dochovaná zmínka o existenci Fryštáku se objevuje v polovině 14. století z dob vlády Karla IV.

Katastrální území města Fryšták

Řešené území města je složeno ze čtyř katastrálních území a to: Fryšták, Horní Ves u Fryštáku, Dolní Ves a Vítová. Katastrální území bude v textu označováno jako zájmová oblast nebo zájmové území. Město Fryšták se dále dělí do devíti základních sídelních jednotek (ZSJ) a to: Dolní Ves, Fryšták, Horní Ves, Horní Ves-u Vítové, Lukovské, Suché, Vítová, Výlanta, Žabárna.

Převážná část intravilánu města se nachází podél vodního toku Hornoveský potok, který vtéká do zájmového území ze severu (z oblasti Ondřejsko) a vlévá se do Fryštáckého potoka v jižní části zájmového území. Fryštácký potok je hlavním recipientem řešeného území, který však intravilánem protéká jen velmi okrajově. Město leží na křižovatce dvou silnic II. třídy a to: silnice II/490 vedoucí z Říkovic do Dolního Němčí a silnice II/489 vedoucí z Fryštáku do Hošťálkové. Na území města Fryšták se nachází několik významných historických památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR: Socha sv. Jana Nepomuckého, Kostel sv. Mikuláše, Vila Jadrníčkova, Měšťanský dům Hrubá hospoda a budova fary.

Geomorfologické a geologické charakteristiky

V rámci geomorfologického členění spadá zájmové území do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty a leží na rozhraní geomorfologických oblastí Západní Beskydy (ze severu) a Moravsko-slovenské Karpaty (z jihu). Dále do zájmového území zasahují dva geomorfologické celky a to Hostýnsko-vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Celek Hostýnsko-vsetínská hornatina zasahuje do zájmového území ze severu zhruba po intravilán místní části Horní Ves, majoritní část zájmového území však spadá do celku Vizovická vrchovina, který se územím táhne od místní části Horní Ves až po jeho jižní hranici. Do území dále zasahují tři geomorfologické podcelky a to: Hostýnské vrchy, které mají obdobnou lokalizaci jako celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, Fryštácká brázda, která se táhne pásovitě od západní k východní hranici zájmového území přes takřka celý intravilán města a Zlínská vrchovina, která zasahuje do území pouze v nejjižnějším výběžku. Podrobné geomorfologické členění je uvedeno v tabulce níže.

Geomorfologické členění města Fryšták:

Hypsometrické znázornění nadmořských výšek na území města Fryšták

Z geologického hlediska se celé řešené území nachází v oblasti tzv. flyšového pásma (příkrovový charakter), pro které je charakteristické střídání pískovcových a jílovcových sedimentárních hornin převážně svrchnokřídového stáří. V oblasti Fryštácké brázdy je však flyš překryt eolickými kvarterními sprašemi a sprašovými hlínami, výjimečně jinými sedimenty (především fluviolakustrinního původu). Charakteristickým typem půd na území města jsou luvisoly (především luvizem a hnědozem) a to převážně v oblasti Fryštácké brázdy. Ve vyšších nadmořských výškách (v severní části území) se pak vyskytují kambizemě (hnědé lesní půdy). V blízkosti vodních toků můžeme najít úzké pásy nivních půd (fluvizemě), které vznikaly opakovaným zaplavováním povodňovou vodou.

Sklonitostní poměry na území města Fryšták

Struktura půdního fondu

Celková rozloha řešeného území činí 2416,8 ha. Níže uvedená tabulka a graf popisují rozlohu a podíly jednotlivých ploch využití půdního fondu, které se na území města Fryšták vyskytují (pro rok 2020).

Využití půdního fondu ve městě Fryšták (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Využití půdního fondu ve městě Fryšták

Klimatické charakteristiky

Na území města Fryšták je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651 - 800 mm.

Do zájmového území města zasahují tři mírně teplé klimatické oblasti (dle Quittovi klimatické klasifikace z r. 1971) a to: MT10 a MT7 a MT2. Majoritní klimatickou oblastí je MT10, která se táhne od jižní části zájmového území, přes intravilán města, severně až cca pod spodní hranici lesa, kde přechází v uzounký pás oblasti MT7, která hned vzápětí přechází v oblast MT2, která pokrývá zbylou severní část území.

Dle Quitta se mírně teplá klimatická oblast MT10 vyznačuje dlouhým létem, které je teplé a mírně suché, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá klimatická oblast MT7 je charakteristická normálně dlouhým létem, které je mírné, mírně suché, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá klimatická oblast MT2 se vyznačuje krátkým létem, které je mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT10, MT7 a MT2

Do severní oblasti zájmového území zasahuje evropsky významná lokalita (dle Natura2000) a to: přírodní památka Velká Vela. Jedná se o původní přirozený bukový porost, který je již po několik desetiletí zachován bez jakéhokoliv hospodářského zásahu.