Hlásná Třebaň

Odtokové poměry

Vodní tok Berounka má ve správním území obce oficiálně stanovené záplavové území pro Q₅, Q₂₀ a Q_100, včetně aktivní zóny v ř. km 9,80 – 30,75. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Středočeského kraje dne 10.5.2012, s účinností od 26.5.2012 (č. j. 068224/2012/KUSK/OŽP-Bab). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Berounky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Hlásná Třebaň bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• Nekapacitní přístupový mostek k domu č. p. 148, kde zároveň hrozí přívalové povodně. »
• Mostek silnice Karlštejnská (II/116) u domu č. p. 160. »
• Nekapacitní mostek v ulici Na Zahrádkách u č. p. 127. Od mostku směrem k silnici Karlštejnská je koryto přehrazeno sedmi přístupovými mostky. »
• Propustek na pozemku domu č. p. 478, propustek funguje jako hlásný profil kategorie C. Zúžené koryto toku vede přes soukromé pozemky, kde je přehrazeno ploty nebo jinak ucpáno. »
• Mostek u domu č. p. 83 v ulici Trubská. »
• Mostek silnice Rovinská (II/116) u domu č. p. 96. Při zvýšeném průtoku nebo zanesení průtočného profilu dojde k zpětnému vzdutí a vybřežení vody s následným ohrožením přílehlých nemovitostí a zaplavení komunikace. »
• Nekapaciní mostek nad chatovou osadou v části V Trubách. »
• Propustek levého přítoku Berounky pod silnicí II/116 Rovinská. »
• Propustek v ulici Kytlinská. »

Místa omezující odtokové poměry na území obce Hlásná Třebaň

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Hlásná Třebaň bylo stanoveno 10 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní.

• Přívalové povodně v likalitě "K Zámku" mezi domem č. p. 167 a č. ev. 151. »
  
• Přívalové povodně v lokalitě "K Zámku" z polí a luk do ulice V Úvozu »
  V oblasti křižovatky resp. styku ulic K Zámku a V Úvozu se spojují tři odtokové linie z dílčích povodí. Po deštích vyšší intenzity a trvání zde dochází ke koncentraci odtoku s reálnou hrozbou zaplavování nemovitostí v oblasti této křižovatky a níže. Problém byl v minulosti řešen záchytným žlabem v ulici V Úvozu, dnes problematické kapacity a malým povrchovým žlabem v povrchu ulice Pod Svahem s vyústěním malým plastovým profilem do pozemku č.p. 1070/3. Odtoková linie dále navazuje na trubní propustek pod Karlštejnskou komunikací DN 400 » bez pokračování odtokové trasy pod silnicí. Na pozemcích před propustkem dříve docházelo k významnému vsaku do podloží.
• Přívalové povodně do ulice Na Klouzavce »
  Dešťový odtok nad ulicí Na Klouzavce působí problémy u nemovitostí podél a v rámci této velmi strmě vedené lomené komunikace, kdy tato komunikace je v převážném úseku samotným koridorem tohoto odtoku. Vtok shora z povrchu extravilánových pozemků do zástavby není nijak retardován či systematicky podchycen. V okrajích zástavby se ulice Na Klouzavce větví do dvou ramen a je zde provedena pouze se štěrkovým povrchem, kdy v trasách časté koncentrace odtoku je erodována. Při intenzivních deštích výrazný odtok z koridoru ulice Na Klouzavce vytéká dole do křižovatky s ulicí Pod Svahem.
• Přívalové povodně hrozí v údolí mezi silnicí Mořinská a V Rokli, kde mohou být umocněny nekapacitním mostkem. »
  Mořinská silnice nad osou ulic Kytlinská - Pod Svahem se výrazně po hraně stržovité údolnice zatáčkovitě výškově zvedá a opouští zástavbu obce s pokračujícím výjezdem do výrazně svažitého terénu nad obcí, kde silnice a terénní zlom zdolává následně až serpentinovitým průběhem. Odtok vody je  veden příkopy souběžně s komunikací, či tam kde příkopy chybí po této komunikaci. Recipientem je výrazná údolnice v terénní strži, na které je před křížením mostním objektem Mořinské silnice zřízena malá nádržka s čelním přelivem. Pod nádržkou pokračuje zemní a někde částečně zazemněné lichoběžníkové koryto přímo k zaústění do Berounky. Příčné objekty přemostění v trase zhruba odpovídají průběžné kapacitě koryta. Některé objekty mají sníženou průtočnost zazemněním nebo jsou zarostlé vegetací.
• Přívalové povodně podél komunikace V Rokli. »
  Problematickým místem jsou některé úseky komunikace V Rokli, především pak její spodní a úplně horní úsek. V horním úseku dochází k nátoku dešťových vod z pravobřežních více sklonitých pozemků, kdy odtok soustředěný na komunikaci z části odbočuje údolnicí přes soukromé zahrady k vedlejší souběžné štěrkové komunikaci, vedené v údolnici kterou zaplavuje a devastuje, z části zbylé pak odtok probíhá po komunikace dále do nižších poloh. V dolním úseku komunikace V Rokli nad křižovatkou s ulicí Kytlinskou je komunikace díky svému velkému sklonu "sběračem" odtoku, který dle příčného sklonu komunikace v daném místě je "cezen" přes komunikaci s hrozbou poškození krajnice či úseku odbočující komunikace, nebo je odtok veden touto komunikací podélně s nátokem do křižovatky s Kytlinskou. Je zde původní příčný žlab, fyzicky i průtočně devastovaný, napojený na betonovými panely opevněný svodný příkop k vodoteči.
• Přívalové povodně při ulici Kytlinská »
  Při vyšších průtocích jsou překročeny kapacity stávajících propustků (na vstupu do zástavby rozměru 0,7 x 0,55 m, v křížení s Kytlinskou silnicí DN 1200, na vstupu do pevného oplocení pod Rovinskou silnicí otvor 0,9 x 0,4 m). V oblasti při Kytlinské silnici je potok veden přes parcely soukromých nemovitostí v rozličných úpravách a drobných přemostěních malé kapacity. Pod Kytlinskou silnicí je potok veden v některých úsecích v násypu vyvýšeně oproti přilehlému okolí, původně lichoběžníkový profil je zazemněn a často zarostlý vegetací. Vegetací jsou omezeny i některé průtočné profily mostních otvorů př. mostní objekt v Trubské. Pod propustkem v Rovinské silnici koryto vchází do vysoké podezdívky oplocení s průtočně velmi malým otvorem. Za oplocením prochází koryto soukromým pozemkem a přechází v zaústění do Berounky.
• Přívalové povodně při ulici Trubská »
  Odtok z dílčích povodí ohrožuje několik soukromých nemovitostí (zhruba od č.p. 373 po č.p. 110). Při přívalové srážce protečou vyšší odtoky svažitými zahradami k hornímu rameni Trubské silnice a spolu s dalším přítokem shora po Trubské silnici tuto silnici devastují a působí škody v okolí. Podél Trubské silnice na straně k polním pozemkům je zanesený, křovinami porostlý příkop, průleh.
• Přívalové povodně v chatové oblasti Rovina podél ulice Formanská. »
  Lokalita je odvodňována přirozenou údolnicí, která je ve významném úseku totožná s trasou Formanské cesty, která díky svému štěrkovému zpevnění vykazuje známky koncentrovaného odtoku. V dolní části v místní oblasti Černá skála se přirozená odtoková linie od Formanské cesty odklání vlevo přes oblast soukromých zahrad. Trasa odtokového koryta byla původně vedena ve své samostatné pozemkové parcele. Ta je dnes již místně přerušena některými drobnými objekty, souvisejícími s využitím zahrad přilehlých nemovitostí. Odtokový příkop ze zahrad přechází přes uzel přístupových cest k nemovitostem a končí před vtokovým objektem zatrubnění, vedeného přes přilehlou zahradu v břehovém svahu Berounky.
• Riziko plošné vodní eroze a splachy orné půdy na pozemky v ulici K Rovinám. »
• Přívalové povodně v místní části Rovina podél ulice Řevnická. »
  Problémy hydraulického přetíženístrmé Řevnické ulice dešťovým odtokem při významných srážkách, jsou dány časovou kulminací odtoků z několika dílčích povodí. Odtok se děje prostřednictvím terénních údolnic či dílčích úseků upravených silničních či jiných příákopů. Souběh odtokových linií z dílčích povodí je právě v úseku dělení ulice Řevnická a Rovinská u č.p. 708.

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Hlásná Třebaň

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Hlásná Třebaň metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Hlásná Třebaň

Dle metodiky se ve správním území obce nachází 1 kritický bod z hlediska přívalové povodně. Jedná se o kritický bod s vysokým průměrným sklonem povodí levého přítoku Berounky.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Hlásná Třebaň. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Hlásná Třebaň

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Hlásná Třebaň mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

V zájmovém území, ani nad ním, se na vodním toku Berounky nenachází žádná vodní nádrž, která by mohla mít vliv na povodňovou situaci v obci.