Charakteristika zájmového území

Obec Horní Maršov se nachází v Královéhradeckém kraji, pár kilometrů od Trutnova. Horní Maršov patří do ORP Trutnov.

Katastrální území obce Horní Maršov

Obec se rozkládá na soutoku řeky Úpy, která přitéká od západu a Lysečinského potoku, který teče ze severu. Údolí řeky Úpy je poměrně sevřené, od tohoto soutoku se údolí více rozevírá a řeka Úpa se stáčí směrem na jih. Údolí Lysečinského potoka je také poměrně sevřené, údolí se v Dolních Lysenčinách rozděluje na dvě – západní (protéká Lysečinský potok) a východní (protéká Albeřický potok). Údolí jsou oddělena hřebenem, který přechází v Albeřický vrch na severu. Nadmořská výška správního území obce Horní Maršov se pohybuje od 545 m (hladina Úpy na jižní hranici území obce) po 1 105 m (hranice k. ú. Horní Lysečiny na svahu Lysečinské hory). 

      

Digitální model reliéfu obce Horní Maršov

Sklonitostní poměry na území obce Horní Maršov

Charakteristickým znakem správního území obce je lesnatost. Podíl lesnatosti dosahuje cca 71 %. Podíl zemědělské půdy je necelých 22 V okolí Horního Maršova a Albeřic byly těženy nerostné suroviny, jednalo se především o krystalický vápenec. Dodnes probíhá těžba v Suchém Dole.

Využití pozemků v obci Horní Maršov

Druh pozemku zastoupení
Zemědělská půda ZP celkem 21,9 %
Orná půda 0,0 %
Zahrady a ovocné sady 0,3 %
Trvalé travní porosty 21,6 %
Lesní půda 71,4 %
Zastavěné plochy 6 %
Vodní plochy 0,8 %
Ostatní plochy 5,3 %
Celková výměra k. ú. 2847,9 ha

Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský   
Provincie:
 Česká vysočina       
Subrovincie: 
Krkonošsko-jesenická soustava             
Oblast: 
Krkonošská           
Celek:
 Krkonoše        
Podcelek:
 Krkonošské rozsochy

Krkonoše jsou členitou hornatinou, která je tvořena ze zvrásněných proterozoických a prvohorních krystalických břidlic krkonošského krystalinika. Břidlice tvoří rozsáhlou klenbu, do jejíhož středu pronikly žuly krkonošsko-jizerského plutonu. Jedná se o kernou hornatinu se zbytky zarovnaného povrchu a se zbytky starých mělkých údolních depresí ve vrcholové části. Na SV jsou strmé zlomové svahy ve směru SZ-JV, zatímco jihozápadní svahy jsou rozčleněny hlubokými údolími svahových toků, z nichž některá údolí byla přemodelována ledovcem. Nejvyšším bodem je Sněžka 1 602 m n. m. V roce 1963 zde byl vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP).

Krkonošské rozsochy jsou jižní částí Krkonoš. Jedná se o členitou hornatinu. Nacházejí se zde strukturně denudační horské mezi údolní hřbety se zbytky zarovnaných povrchů ve vrcholových částech.


Krkonoše patří mezi bohatou pramennou oblast České republiky. Pramení zde Labe, Úpa, Jizera. Toky na území obce mají charakter bystřin a horských potoků.
Hlavním tokem na území Horního Maršova je horská řeka Úpa, která pramení cca dva kilometry od Sněžky v nadmořské výšce 1 432 m. Řeka protéká Krkonošemi, KRNAPem, Krkonošským podhůřím, u České Skalice vtéká na území České tabule a ústí v nejsevernějším výběžku Pardubické kotliny. Horní tok je charakteristický velkým spádem, balvanitým řečištěm (horská střediska – Pec pod Sněžkou, Velká Úpa a Horní Maršov). Pod městem Trutnov se tok řeky zmírňuje a koryto se rozšiřuje. Řeka dále protéká Babiččiným údolím. Před Českou Skalicí se rozděluje na dvě ramena, jedno napájí vodní nádrž Rozkoš, druhé rameno směřuje do Jaroměře, kde ústí do Labe v nadmořské výšce 250 m. Mezi významné přítoky patří Malá Úpa, Honzův ručej, Lysečinský potok, Maxův potok, Luční potok.

Do Lysečinského potoka v Dolních Albeřicích ústí z levé strany Albeřický potok. Největším přítokem Albeřického potoka je levostranný Suchý potok. Na Lysečinském potoce se nacházejí dvě vodní nádrže. Horní nádrž je udržovaná, spodní má charakter zarůstajícího mokřadu.

Vodní toky na území Horního Maršova mají nevyrovnaný odtok. Nejvyšší odtok nastává v jarních měsících, v období tání sněhové pokrývky, nejméně na podzim. Nerovnoměrné rozložení průtoků je také založeno devastaci lesních porostů, které výrazně ovlivňují zadržování srážek.

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území obce do chladné podoblasti CH7, CH6 a CH4.

Charakteristika chladné podoblasti CH7, CH6 a CH4

Klimatická oblast: CH7 CH6 CH4
Počet letních dnů: 10 - 30 10 - 30 0 - 20
Počet mrazivých dnů: 140 - 160 140 - 160 160 - 180
Průměrná teplota v lednu: -3 až -4°C -4 až -5°C -6 až -7°C
Průměrná teplota v červenci: 15 - 16°C 14 - 15°C 12 - 14°C
Srážkový úhrn ve vegetačním období: 500 - 600 mm 600 - 700 mm 600 - 700 mm
Srážkový úhrn v zimním období: 350 - 400 mm 400 - 500 mm 400 - 500 mm
Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 100 - 120 120 - 140 140 - 16