Charakteristika zájmového území

Obec Horní Maršov se nachází v Královéhradeckém kraji a  náleží do SO ORP Trutnov. Horní Maršov leží ve východních Krkonoších, přibližně 15 km od Trutnova. Obec se skládá ze 6 částí: Horní Maršov, Dolní a Horní Albeřice (leží v severovýchodní části území), Dolní Lysečiny (leží v centrální části) a Horní Lysečiny (leží v severní části území) a Temný Důl (nachází se na západě území). Většina území obce leží v Krkonošském národním parku.

Rozloha obce je 2 846,8 ha. V obci trvale žije 940 obyvatel (dle ČSÚ k 1.1.2023). Zastavěná část území netvoří velký kompaktní celek, spíše je rozděleno do několika částí, které mají v krajině ostrůvkovitý charakter. 

Katastrální území obce Horní Maršov

Obec se rozkládá na soutoku řeky Úpy (přitéká od západu) a Lysečinského potoku (teče ze severu). Údolí řeky Úpy a Lysečinského potoka je poměrně sevřené, od tohoto soutoku se více rozevírá a řeka Úpa se poté stáčí směrem na jih. Albeřický potok, který protéká Horními a Dolními Albeřicemi je také zařezaný do okolní krajiny a v Dolních Lysečinách se vlévá do Lysečinského potoka. Údolí mezi Albeřickým a Lysečinským potokem jsou oddělena hřebenem, který přechází v Albeřický vrch na severu. Nadmořská výška správního území obce Horní Maršov se pohybuje od 545 m (hladina Úpy na jižní hranici území obce) po 1 105 m (hranice k. ú. Horní Lysečiny na svahu Lysečinské hory). 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský   
Provincie:
 Česká vysočina       
Soustava: 
Krkonošsko-jesenická soustava
Podsoustava: Krkonošská podsoustava          
Celek:
 Krkonoše        
Podcelek:
 Krkonošské rozsochy
Okrsek: Rýchory, Růžohorská hornatina, Černohorská hornatina

Území Horního Maršova patří do systému Hercynského, do provincie Česká tabule, do soustavy Krkonošsko-jesenické, do Krkonošské podsoustavy, do celku Krkonoše, podcelku Krkonošské rozsochy a do tří okrsků. Východní část území (hranicí je Lysečinský potok, po soutoku Úpa) patří do Rýchor, severozápadní část území (mezi Lysečinským potokem a Úpou) spadá do Růžohorské hornatiny a jihozápadní část území (od Úpy na západ) leží v Černohorské hornatině.

Celek Krkonoše jsou členitou hornatinou, která je tvořena ze zvrásněných proterozoických a prvohorních krystalických břidlic krkonošského krystalinika. Břidlice tvoří rozsáhlou klenbu, do jejíhož středu pronikly žuly krkonošsko-jizerského plutonu. Jedná se o kernou hornatinu se zbytky zarovnaného povrchu a se zbytky starých mělkých údolních depresí ve vrcholové části. Na SV jsou strmé zlomové svahy ve směru SZ-JV, zatímco jihozápadní svahy jsou rozčleněny hlubokými údolími svahových toků, z nichž některá údolí byla přemodelována ledovcem. Nejvyšším bodem je Sněžka 1 603 m n. m. V roce 1963 zde byl vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP). Krkonoše patří mezi bohatou pramennou oblast České republiky. Pramení zde Labe, Úpa, Jizera. Toky na území obce mají charakter bystřin a horských potoků.

Okrsek Rýchory leží na východním okraji Krkonošských rozsoch, jedná se o plochou hornatinu o ploše přibližně 44 km2. Geologickým podkladem jsou fylity rýchorského krystalinika, zelené břidlice a krystalického vápence, který přechází až v dolomity. Horské hřbety mají široký strukturně denudační charakter ve směru S-J. Nejvyšším bodem je Dvorský les (1 033,0 m n. m.), který je zalesněný smrkem s příměsí buku. Rýchory jsou součástí KRNAPU, v PP Rýchory můžeme najít zbytky bukového pralesa s lokalitami horské květeny a v PP Slunečná stráň se nachází komplex slatinných a rašelinných luk. V okolí Horního Maršova a Albeřic byly těženy nerostné suroviny, jednalo se především o krystalický vápenec. Dodnes probíhá těžba v Suchém Dole.

Okrsek Růžohorská hornatina se nachází ve východní části Krkonošských rozsoch. Členitá hornatina se rozkládá na ploše 44,6 km2. V podloží nalezneme muskovitické svory krkonošského krystalinika s pruhy muskovitických rul. Široké strukturně denudační horské hřbety mají zbytky zarovnaného povrchu. Růžová hora (1 390,4 m n. m.) je nejvyšší bod tohoto segmentu. Hornatina je součástí KRNAPU a nachází se zde PP Prameny Úpy, která je typická vrcholovými společenstvy, rašeliništi a cennou vegetací.

Okrsek Černohorská hornatina leží ve střední části Krkonošských rozsoch mezi údolími řeky Labe a Úpy. Členitá hornatina má velikost 126,2 km2 a je tvořena především z muskovitických svorů až fylitů. V širokých rozvětvených rozsochovitých hřbetech (Stráženský a Černohorský) mají zbytky zarovnaných povrchů na nejvyšších vrcholech a silně rozčleněné zářezy četných svahových potoků. Nejvýznamnějšími vrcholy jsou Zadní planina (1 423,1 m n. m.), Černá hora (1 299,4 m n. m.) a Liščí hora (1 362,6 m n. m.). Vrcholy jsou zalesněny především smrkovým porostem, místy s příměsí buku. Černohorská hornatina je součástí Krkonošského národního parku s mnoha významnými přírodními památkami.

      

Digitální model reliéfu obce Horní Maršov

Sklonitostní poměry na území obce Horní Maršov

Struktura půdního fondu

Podrobnosti o půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou. Oblast však není zaznamenána do elektronické podoby.

Charakteristickým znakem správního území obce je lesnatost. Podíl lesnatosti dosahuje téměř 72 %. Podíl zemědělské půdy je přibližně 22 % a je tvořen především z trvalého travního porostu, ostatní druhy zemědělské půdy jsou zastoupeny zanedbatelně. Zastavěné území a ostatní plochy zaujímají v území podíl okolo 5 %.

Využití pozemků v obci Horní Maršov (1. 1. 2023)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 0 ha 0,0 %
Chmelnice, vinice 0 ha 0,0 %
Zahrady 15,2 ha 0,5 %
Ovocné sady 1,1 ha 0,0 %
Trvalé travní porosty 625,1 ha 22,0 %
Lesní pozemky 2 040,5 ha 71,7 %
Zastavěné plochy a nádvoří 19,7 ha 0,7 %
Vodní plochy 22,8 ha 0,8 %
Ostatní plochy 122,4 ha 4,3 %
Celková výměra k. ú. 2 846,8 ha 100 %

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území jihozápadní níže položená část území do chladné podoblasti CH7, většina území spadá do podoblasti CH6 a východní část (od Suchého Dolu) spadá do podoblasti CH4.

V chladné podoblasti CH7 je jaro dlouhé a mírně chladné, léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírný a zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Chladná podoblast CH6 se vyznačuje dlouhým a chladným jarem, krátkým až velmi krátkým, mírně chladným a vlhkým až velmi vlhkým létem, dlouhým a mírně chladným podzimem a velmi dlouhou a mírně chladnou a vlhkou zimou.

Chladná podoblast CH4 má jaro dlouhé a chladné, léto velmi krátké, chladné a vlhké, podzim má dlouhý a mírně chladný. Zima je velmi dlouhá, velmi chladná a sněhová pokrývka vytrvává dlouho.

Na území obce Horní Maršov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 5,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 1001 - 1200 mm.

Charakteristika chladné podoblasti CH7, CH6 a CH4

Charakteristika CH4 CH6 CH7
Počet letních dnů 0 - 20 10 - 30 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 80 - 120 120 - 140 120 - 140
Počet mrazových dnů 160 - 180 140 - 160 140 - 160
Počet ledových dnů 60 - 70 60 - 70 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -6 - (-7) -4 - (-5) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 12 - 14 14 - 15 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 2 - 4 2 - 4 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 4 - 5 5 - 6 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 140 140 - 160 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 600 - 700 600 - 700 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 400 - 500 400 - 500 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 140 - 160 120 - 140 100 - 120
Počet zamračených dnů 130 - 150 150 - 160 150 - 160
Počet jasných dnů 30 - 40 40 - 50 40 - 50