Charakteristika zájmového území
Obec Horní Maršov se nachází v Královéhradeckém kraji a náleží do SO ORP Trutnov. Horní Maršov leží ve východních Krkonoších, přibližně 15 km od Trutnova. Obec se skládá ze 6 částí: Horní Maršov, Dolní a Horní Albeřice (leží v severovýchodní části území), Dolní Lysečiny (leží v centrální části) a Horní Lysečiny (leží v severní části území) a Temný Důl (nachází se na západě území). Většina území obce leží v Krkonošském národním parku.
Rozloha obce je 2 846,8 ha. V obci trvale žije 940 obyvatel (dle ČSÚ k 1.1.2023). Zastavěná část území netvoří velký kompaktní celek, spíše je rozděleno do několika částí, které mají v krajině ostrůvkovitý charakter.
Katastrální území obce Horní Maršov
Obec se rozkládá na soutoku řeky Úpy (přitéká od západu) a Lysečinského potoku (teče ze severu). Údolí řeky Úpy a Lysečinského potoka je poměrně sevřené, od tohoto soutoku se více rozevírá a řeka Úpa se poté stáčí směrem na jih. Albeřický potok, který protéká Horními a Dolními Albeřicemi je také zařezaný do okolní krajiny a v Dolních Lysečinách se vlévá do Lysečinského potoka. Údolí mezi Albeřickým a Lysečinským potokem jsou oddělena hřebenem, který přechází v Albeřický vrch na severu. Nadmořská výška správního území obce Horní Maršov se pohybuje od 545 m (hladina Úpy na jižní hranici území obce) po 1 105 m (hranice k. ú. Horní Lysečiny na svahu Lysečinské hory).
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
Podsoustava: Krkonošská podsoustava
Celek: Krkonoše
Podcelek: Krkonošské rozsochy
Okrsek: Rýchory, Růžohorská hornatina, Černohorská hornatina
Území Horního Maršova patří do systému Hercynského, do provincie Česká tabule, do soustavy Krkonošsko-jesenické, do Krkonošské podsoustavy, do celku Krkonoše, podcelku Krkonošské rozsochy a do tří okrsků. Východní část území (hranicí je Lysečinský potok, po soutoku Úpa) patří do Rýchor, severozápadní část území (mezi Lysečinským potokem a Úpou) spadá do Růžohorské hornatiny a jihozápadní část území (od Úpy na západ) leží v Černohorské hornatině.
Celek Krkonoše jsou členitou hornatinou, která je tvořena ze zvrásněných proterozoických a prvohorních krystalických břidlic krkonošského krystalinika. Břidlice tvoří rozsáhlou klenbu, do jejíhož středu pronikly žuly krkonošsko-jizerského plutonu. Jedná se o kernou hornatinu se zbytky zarovnaného povrchu a se zbytky starých mělkých údolních depresí ve vrcholové části. Na SV jsou strmé zlomové svahy ve směru SZ-JV, zatímco jihozápadní svahy jsou rozčleněny hlubokými údolími svahových toků, z nichž některá údolí byla přemodelována ledovcem. Nejvyšším bodem je Sněžka 1 603 m n. m. V roce 1963 zde byl vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP). Krkonoše patří mezi bohatou pramennou oblast České republiky. Pramení zde Labe, Úpa, Jizera. Toky na území obce mají charakter bystřin a horských potoků.
Okrsek Rýchory leží na východním okraji Krkonošských rozsoch, jedná se o plochou hornatinu o ploše přibližně 44 km2. Geologickým podkladem jsou fylity rýchorského krystalinika, zelené břidlice a krystalického vápence, který přechází až v dolomity. Horské hřbety mají široký strukturně denudační charakter ve směru S-J. Nejvyšším bodem je Dvorský les (1 033,0 m n. m.), který je zalesněný smrkem s příměsí buku. Rýchory jsou součástí KRNAPU, v PP Rýchory můžeme najít zbytky bukového pralesa s lokalitami horské květeny a v PP Slunečná stráň se nachází komplex slatinných a rašelinných luk. V okolí Horního Maršova a Albeřic byly těženy nerostné suroviny, jednalo se především o krystalický vápenec. Dodnes probíhá těžba v Suchém Dole.
Okrsek Růžohorská hornatina se nachází ve východní části Krkonošských rozsoch. Členitá hornatina se rozkládá na ploše 44,6 km2. V podloží nalezneme muskovitické svory krkonošského krystalinika s pruhy muskovitických rul. Široké strukturně denudační horské hřbety mají zbytky zarovnaného povrchu. Růžová hora (1 390,4 m n. m.) je nejvyšší bod tohoto segmentu. Hornatina je součástí KRNAPU a nachází se zde PP Prameny Úpy, která je typická vrcholovými společenstvy, rašeliništi a cennou vegetací.
Okrsek Černohorská hornatina leží ve střední části Krkonošských rozsoch mezi údolími řeky Labe a Úpy. Členitá hornatina má velikost 126,2 km2 a je tvořena především z muskovitických svorů až fylitů. V širokých rozvětvených rozsochovitých hřbetech (Stráženský a Černohorský) mají zbytky zarovnaných povrchů na nejvyšších vrcholech a silně rozčleněné zářezy četných svahových potoků. Nejvýznamnějšími vrcholy jsou Zadní planina (1 423,1 m n. m.), Černá hora (1 299,4 m n. m.) a Liščí hora (1 362,6 m n. m.). Vrcholy jsou zalesněny především smrkovým porostem, místy s příměsí buku. Černohorská hornatina je součástí Krkonošského národního parku s mnoha významnými přírodními památkami.
Digitální model reliéfu obce Horní Maršov
Sklonitostní poměry na území obce Horní Maršov
Struktura půdního fondu
Podrobnosti o půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou. Oblast však není zaznamenána do elektronické podoby.
Charakteristickým znakem správního území obce je lesnatost. Podíl lesnatosti dosahuje téměř 72 %. Podíl zemědělské půdy je přibližně 22 % a je tvořen především z trvalého travního porostu, ostatní druhy zemědělské půdy jsou zastoupeny zanedbatelně. Zastavěné území a ostatní plochy zaujímají v území podíl okolo 5 %.
Využití pozemků v obci Horní Maršov (1. 1. 2023)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 0 ha | 0,0 % |
Chmelnice, vinice | 0 ha | 0,0 % |
Zahrady | 15,2 ha | 0,5 % |
Ovocné sady | 1,1 ha | 0,0 % |
Trvalé travní porosty | 625,1 ha | 22,0 % |
Lesní pozemky | 2 040,5 ha | 71,7 % |
Zastavěné plochy a nádvoří | 19,7 ha | 0,7 % |
Vodní plochy | 22,8 ha | 0,8 % |
Ostatní plochy | 122,4 ha | 4,3 % |
Celková výměra k. ú. | 2 846,8 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území jihozápadní níže položená část území do chladné podoblasti CH7, většina území spadá do podoblasti CH6 a východní část (od Suchého Dolu) spadá do podoblasti CH4.
V chladné podoblasti CH7 je jaro dlouhé a mírně chladné, léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírný a zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Chladná podoblast CH6 se vyznačuje dlouhým a chladným jarem, krátkým až velmi krátkým, mírně chladným a vlhkým až velmi vlhkým létem, dlouhým a mírně chladným podzimem a velmi dlouhou a mírně chladnou a vlhkou zimou.
Chladná podoblast CH4 má jaro dlouhé a chladné, léto velmi krátké, chladné a vlhké, podzim má dlouhý a mírně chladný. Zima je velmi dlouhá, velmi chladná a sněhová pokrývka vytrvává dlouho.
Na území obce Horní Maršov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 5,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 1001 - 1200 mm.
Charakteristika chladné podoblasti CH7, CH6 a CH4
Charakteristika | CH4 | CH6 | CH7 |
Počet letních dnů | 0 - 20 | 10 - 30 | 10 - 30 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 80 - 120 | 120 - 140 | 120 - 140 |
Počet mrazových dnů | 160 - 180 | 140 - 160 | 140 - 160 |
Počet ledových dnů | 60 - 70 | 60 - 70 | 50 - 60 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -6 - (-7) | -4 - (-5) | -3 - (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 12 - 14 | 14 - 15 | 15 - 16 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 2 - 4 | 2 - 4 | 4 - 6 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 4 - 5 | 5 - 6 | 6 - 7 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 120 - 140 | 140 - 160 | 120 - 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 600 - 700 | 600 - 700 | 500 - 600 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 400 - 500 | 400 - 500 | 350 - 400 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 140 - 160 | 120 - 140 | 100 - 120 |
Počet zamračených dnů | 130 - 150 | 150 - 160 | 150 - 160 |
Počet jasných dnů | 30 - 40 | 40 - 50 | 40 - 50 |