Odtokové poměry

Vodní tok Rusava má na území města Hulín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 18,140, je vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství a nabylo účinnosti 5. 5. 2016  (č.j. KUZL 27524/2016). »
Pro město Hulín je směrodatné i záplavové území řeky Moravy rozsah záplavového území viz. aktualizace záplavového území toku Morava stanovené Povodím Moravy, s. p. Záplavové území toku Morava je stanoveno včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km PB 131,643, LB 133,013 - PB 186,800, LB 196,200, je vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství a nabylo účinnosti 3. 5. 2013 pod (č.j. KUZL 38964/2012). Záplavové území bylo změněno (došlo k aktualizaci aktivní zóny záplavového území) s účinností od 23. 11. 2017 (č. j. KUZL 1360/2016) v úseku mezi ř. km PB 131,643, LB 133,013 - PB 186,800, LB 196,200. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodního toku Rusava představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Mojeny. K vybřežení toků může také dojít i ucpáním česel na začátku zatrubnění toku Žabínek anebo při ledových jevech na toku Rusavy.

Místa ohrožená vybřežením toku Rusava:
  • pravý břeh u zahrádkářské kolonie U Stavu (ohroženy ulice Partyzánská, Kokešova)
  • pravý břeh za železničním nadjezdem Tři mosty (ohroženy ulice Komenského, B. Němcové, Žižkova, z části Bezručova, Tylova, Třebízského, Dr. Stojana, Kroměřížská)
  • pravý břeh za jezem na Podstávku (ohroženy ulice Vrchlického, Poděbradova, Včelín, Nerudova)
  • ústí zatrubněného Žabínku (zahrady na ul. Zahradní)
Místa ohrožená vybřežením toku Mojeny:
  • levý břeh v zátočině u domu p. Pecníka
  • mostek u hřbitova
Místa ohrožená vybřežením toku Žabínek:
  • česla na začátku zatrubnění
 Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Hulín

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách může na toku Rusavy nebo Mojeny dojít k přívalové povodni. V minulosti k těmto událostem už došlo, ale nikdy nebylo vybřežení toku tak vážné anebo bylo město opravdu velmi dobře připraveno na tyto události, tak nedošlo k žádným škodám (došlo maximálně k zatopení polí). Na území města bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní, jedná se o Nádražní ulici. Při přívalové povodni může dojít k ucpání česel na začátku zatrubnění toku Žabínku. »

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Na území města Hulín se nenachází žádný kritický bod.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Hulín
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Radarová data z meteoradaru Zlínského kraje umístěného v Hulíně

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem nepatří vodní tok Rusava ve správním území města Hulín mezi kritické. Na území města ale došlo v minulosti již několikrát k ucpání toku ledovými kry. Jedná se hlavně o jez Na Podstávku ř. km 5,94. Nad tímto jezem se už v minulosti nakupily ledové kry a způsobily zacpání toku Rusava. Je tedy nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost, jak tomuto jezu, tak i dalším jezům na území města a také všem mostům a lávkám přes koryto vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Hulín
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní dílo - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Hulín se z větších vodních ploch nachází jezero vzniklé po těžbě štěrkopísku a rybniční soustava u Záhlinic. » 

Štěrkopískové jezero »

Jezero se nachází na jihozápadě od města Hulín. Jedná se o 93,5 ha velkou vodní plochu, ze které se ještě stále těží štěrkopísek pomocí plovoucích bagrů. Vodní plocha je bez přítoku i odtoku. Aktivně se těží štěrk ve východním okraji štěrkoviště. Zbytek plochy je zatím ponechán bez zásahu. Štěrkopísek zde těží společnost Českomoravský štěrk, a. s. Štěrkoviště patří do rybářského revíru 461 102 - Morava 13A, MRS MO Kroměříž.

Záhlinické rybníky »

Záhlinické rybníky jsou intenzivně rybochovní soustavou bočních rybníků Svárovských, Doubravických, rybníka Pláňavského a Němčického. Rybníky se nachází u Záhlinic v prostoru mezi toky Rusava a Mojena, respektive Kurovickým potokem. Soustava rybníků je složena z rybníka Pláňavského, Němčického, Doubravického I - V (rybník má pět částí) a Svárovského I - III (rybník má tři části).

Rybníky zde leží od 14. století, v letech 1547-1573 byly rozšiřovány olomouckým biskupem Janem Dubraviusem. V 18. století byly vysušeny a převedeny na pastviny. Obnovy se dočkaly až v letech 1953 -1982, o niž se zasloužilo Státní Rybářství Přerov.

Rybníky jsou napájeny z Rusavy i Mojeny. Odběrný objekt z Rusavy se skládá z jezového tělesa na Rusavě v km 3,970 a ze samotného odběrného objektu a náhonu. Z Mojeny se voda odebírá na třech místech. U Němčického rybníka se nachází sdružený nápustný objekt, u Doubravického rybníka nápustný objekt zaústěný na návodní straně rybníka do betonového požeráku a u Svárovského rybníka atypický betonový objekt opatřeným česlemi proti úniku ryb. U Němčického potoka je levý břeh Mojeny opatřen pro případy vyšších průtoků ještě jalovým přepadem do rybníka. Veškeré výpusti jsou vyvedeny do Rusavy, tedy i mojenské vody jsou odváděny do Rusavy. Retenční účel soustavy je malý.

Přes intenzivní chov ryb jsou mokřadem mezinárodního významu, tvoří důležité hnízdiště vodního ptactva, útočiště vodních živočichů i rostlin, nesporné je i velké krajinářské hledisko. Vlastníkem je Rybářství Přerov, a. s. a nájemcem Rybářství Hulín.

Retenční kapacity Záhlinických rybníků:

  • Pláňavský rybník - 170 000 m3
  • Němčický rybník - 110 000 m3
  • Doubravický rybník (I - V)  - 206 847 m3
  • Rybník Svárov (I - III) 431 000 m3
  • celkem 917 847 m3
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Hulín

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření »

Na území města Hulín se nachází nebo jsou navrhnuta tato protipovodňová opatření:

V Chráštanech se nachází protipovodňový val o délce přibližně 120 m. Val je zatravněný. Toto protipovodňové opatření má chránit zástavbu v Chrášťaněch před vybřežením toku Mojeny.
Dalším protipovodňovým opatřením jsou dva nově založené lesoparky na pravé straně Rusavy. První se nachází na lokalitě Nivky a je cca 12 h velký. Druhý se nachází mezi účelovou komunikací spojující Hulín - Pravčice a rychlostní silnicí R55 a je cca 3 ha velký.
Na území města Hulín jsou navíc navržena tato další protipovodňová opatření:
  • dva suché poldry (první je navržen na levém břehu Rusavy u Pravčic a druhý v průmyslové zóně Holešov)
  • ochranná hráz Hulína podél zástavby mezi jezem Podstávek a železniční tratí
  • ochranná hráz nad lomem na štěrkopísek u Hulína sahající od řeky Rusavy po železniční trať
  • protipovodňová hráz okolo celých Záhlinic
Protipovodňová opatření na území města Hulín