Odtokové poměry

Na území obce Kokory není v současné době stanoveno žádné záplavové území. »
Pro území obce představuje největší ohrožení vodní tok Olešnice (Kokorka), ten však nemá oficiálně stanoveno záplavové území. Území je ohrožováno především přívalovými povodněmi. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Kokory bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se o lávky, mosty a jeden propustek»
Místa omezující odtokové poměry na území obce Kokory

 


Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Kokory byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokality - Na Pusté, Špičáky, Nad Kaplí a v místě kritického bodu 41003607. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Kokory

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Kokory metodou kritických bodů

Na území obce byly stanoveny dva kritické body:
  • Kritický bod 41003607 - v severní části obce Kokory mostu přes vodní tok Kopřivnice.
  • Kritický bod 41006106 - v povodí vodního toku Kopřivnice, ř. km 0,11.

Charakteristika kritických bodů na území obce Kokory

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí
41003607 7,575 % 79,999 % 792,640 ha
41006106 6,768 % 77,604 % 264,510 ha

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí (zpřesnění metody tzv. kritických bodů)

Pro potřeby povodňového plánu obce byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km2, ale menší než 10,0 km2, a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je větší než 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem obce stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.

Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydanou Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 5 x 5 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace.
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

Na území obce bylo identifikováno jedno kritické povodí přívalových povodní na základě vykreslení drah soustředěného odtoku a následné analýzy.

Kritické povodí Nad kaplí

Kritické povodí Nad kaplí

Charakteristiky kritického povodí na území obce Kokory

Kritické povodí Průměrný sklon Podíl orné půdy a chmelnic
Plocha
Nad kaplí 4,62 % 73,32 % 0,38 km2
Plocha sběrného povodí činí 0,38 km2. Povodí s průměrným sklonem 4,691° se nachází jihovýchodně od intravilánu obce. Na křižovatce u kaple sv. Františka Xaverského dochází k soutoku linií povrchového odtoku, který směřuje dále do obce. Směr odtoku v povodí je určen zejména silniční komunikací, ke které se svažují chmelnice a orná půda. V povodí z hlediska využití půdy převažují právě chmelnice, které tvoří 45,62 %. Ohroženy jsou nemovitosti č. p.: 298, 288, 287, 282, 266, 261, 410, 450, 341, 372, 203, 168, 160 a 164. V okolí ohrožených nemovitostí dochází také k zanášení kanalizace splaveným materiálem. 
Na území obce Kokory se nachází dvě povodí, kde dochází ke koncentraci povrchového odtoku z rozlehlých svahů a může dojít k potenciálnímu ohrožení nemovitostí nad kritickými profily. Jedná se o lokality Na Pusté a Špičáky.

Potenciálně kritické profily přívalových povodní

Potenciálně kritické profily přívalových povodní

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

 


Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, se vodní toky na území obce neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Kokory

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce se nachází celkem šest vodních děl. Všechna se řadí do IV. kategorie TBD. Dvě se nacházejí v severovýchodní části intravilánu obce, zbývající potom ve východní části katastru. Vodní díla nejsou pro území obce nijak zvlášť ohrožující. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Kokory

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.