Charakteristika zájmového území

Obec Komárno se nachází ve Zlínském kraji na území správního obvodu obce s rozšířenou působností - města Bystřice pod Hostýnem. Obec se nachází na území, které se někdy označovalo jako Záhoří či Hostýnské Záhoří. Jde o území mezi Hanou a Valašskem, na němž se prolínají vlivy obou těchto oblastí. V obci bylo k 31. 12. 2012 evidováno celkem 305 obyvatel, z toho 145 mužů a 160 žen. Celková rozloha činí 198 ha, z toho 80,3 % rozlohy tvoří zemědělská půda (přičemž 67,2 % celkové rozlohy je orná půda, 6,6 % zahrady, 1,0 % ovocné sady a 5,6 % trvalé travní porosty), pouhá 3 % rozlohy tvoří lesní půda, 4 % vodní plochy, 2,5 % zastavěné plochy a 10,6 % ostatní plochy.

Nejvýznamnější dopravní tepnou na území obce je silnice č. 150, spojující Komárno s Valašským Meziříčím a Bystřicí pod Hostýnem. Železniční trať spojující zmíněné obce vede jižně od intravilánu obce.

Komárno se nachází v mírné pahorkatině pod Kelčským Javorníkem s průměrnou nadmořskou výškou 300–400 m n. m. Obec leží v geomorfologickém celku Podbeskydská pahorkatina, v podcelku Kelčská pahorkatina. Z geologického hlediska tvoří podklad zájmového území alpínsky vrásněné terciérní horniny – magurský flyš (pískovce, jílovce, břidlice). V nižších polohách je flyš překrytý kvartérními sedimenty, především nivními. Z půdního hlediska převažují modální kambizemě a v okolí vodních toků pak na glejové fluvizemě. Na svahu vrchu Kopec nalezneme i oglejené luvizemě.

Průměrná roční teplota vzduchu je v intervalu 7–8 °C a průměrné roční srážky dosahují 700–800 mm. Lokální klima je zároveň výrazně ovlivňováno charakterem reliéfu. Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území obce do mírně teplé oblasti MT9.

Juhyně je řeka protékající Zlínským a Olomouckým krajem, levostranný přítok řeky Bečvy. Pramení pod vrchem Čerňava v Hostýnských vrších na jižních svazích Kyčery v nadmořské výšce 695 m n. m. Protéká obcemi Rajnochovice, Podhradní Lhota, Komárno, Všechovice, Kelč a Choryně, kde se vlévá do Bečvy v nadmořské výšce 269 m n. m. V historii byla využívána k plavení dřeva. Na řece také stálo v minulosti několik mlýnů. Dodnes je v provozu jen mlýn v Kelči. Na území obce Rajnochovice využívána vodní energie k pohonu železných hamrů. Délka toku je 32,9 km. Plocha povodí je 111,5 km2.

Pro místní je významný taktéž náhon v obci, který v posledních letech způsobuje problémy s rozvodněním.