Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Nejvýznamnější povodní, jež zasáhla obec Kořenec, byla povodeň v roce 1972. K povodni došlo v důsledku lokálního přívalového deště, který způsobil splachy z okolních svahů. Proud vody napáchal škody především na nezpevněných komunikacích, kde odnesl svrchní štěrkový kryt. V některých místech dosahoval nános splaveného materiálu výšky až 150 cm. Povodeň napáchala škody také na majetku obyvatel, kde zasáhla rodinné domy, hospodářské budovy a zahrady. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kořenec, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Bouře s povodní
Dne 10. 7. 1972 postihla naši obec velká bouře s povodní. Voda nestačila téct korytem potoka, brala s sebou vše, co jí přišlo do cesty. Koryto bylo zataraseno a voda se rozlila. Způsobila značné škody (12 099,40 Kč) - poničila silnice, cesty a dostala se i do domů. Požární družstvo motorovou stříkačkou odčerpávalo vodu a odklízelo zátaras potoka za vydatné pomoci občanů."
Zdroj: Písemné záznamy o povodni z hasičské kroniky z roku 1972
Fotografie z historických povodní jsou k dispozici v kapitole Fotodokumentace.
Od 4. 5. 1987 se ochladilo, často pršelo a 22. 5. napadlo asi 5 cm sněhu. Vegetace byla značně opožděná. Nevlídnost počasí vyvrcholila 19. května vzniklou povodní.
Dne 19. 5. se silná bouře s deštěm změnila v ničivou povodeň. Způsobila škodu nejen na polích a zahrádkách, ale i v lesích a na komunikacích.
Červen byl v první polovině chladný a deštivý, ale 12. 6. se tak oteplilo, že se v sobotu 13. 6. a v neděli 14. 6. koupou děti v rybníce nad obchodem. Pěkné počasí přálo slavnostem písní a tanců v sobotu 20. 6. Nikoho nenapadlo, jakou nesnáz přinese příští den.
Dne 21. 6. se k večeru přihnala silná bouře. Až černá mračna věstila nesnáz. Přímo v nich hučelo. Velké proudy vod opět škodily na polích, zahrádkách, silnicích. Voda způsobila škody i na domcích.
Největší nesnáz byla u Šveců, Stříčů a Nováků dále u Vaněrků a Popelářů. Silná bouře s deštěm hučela, voda se valila a odnášela všechno, co jí přišlo do cesty. V místech u domku pana Viléma Korčáka se valila voda od polí a u Švecových se setkala s proudem po silnici.
Velkou silou vnikla do domů, zatopila sklepy, vnikla s bahnem do chodeb a místností. Zahrady byly zničeny rovněž nánosem bahna. Poškozené občany navštívili pracovníci pojišťovny a provedli odhad škod a jejich likvidaci.
Příroda byla opožděna pozdním jarem a nyní poškozena už druhou živelnou pohromou.
Zdroj: Písemné záznamy o povodni z kroniky z roku 1987