Charakteristika zájmového území

Město Kyjov, které je zároveň obcí s rozšířenou působností, se nachází v Jihomoravském kraji, na území bývalého okresu Hodonín. Území města se skládá z celkem 4 katastrálních území, a to: Bohuslavice u Kyjova, Boršov u Kyjova, Kyjov a Nětčice u Kyjova. Na těchto katastrálních územích se nacházejí 4 stejnojmenné části města. Ve městě bylo k 31. 12. 2012 evidováno celkem 11 483 obyvatel, z toho 5 649 mužů a 5 834 žen. Celková rozloha činí 2 988 ha, z toho 57,4 % rozlohy tvoří zemědělská půda (přičemž 48,7 % celkové rozlohy je orná půda, 2,9 % vinice, 3,5 % zahrady, 0,2 % ovocné sady a 2,1 % trvalé travní porosty), 25,2 % rozlohy tvoří lesní půda, 1,17 % vodní plochy, 4,69 % zastavěné plochy a 11,5 % ostatní plochy.

Archeologické nálezy dokládají, že Kyjov byl jedním z nejvýznamnějších center germánského kmene Langobardů ve střední Evropě v 6. století. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1126, na královské město byl Kyjov povýšen roku 1548. Během 17. století bylo město několikrát zničeno nájezdy či požáry. Mezi lety 1946 a 1980 byly k městu postupně připojeny obce Nětčice, Boršov a Bohuslavice.

Nejvýznamnější dopravní tepnou na území města je silnice I/54, spojující Veselí nad Moravou, Kyjov a Slavkov u Brna. Významné jsou také silnice II/422 a 432. Městem rovněž prochází dvoukolejná železniční trať č. 340, která je součástí tzv. Vlárské dráhy a mimo jiné spojuje Brno a Veselí nad Moravou.

Nejnižším bodem na území města je koryto Kyjovky pod Kyjovem s n. m. v. 184 m. Nejvyšší bod pak leží severovýchodně od Bohuslavic a má nadmořskou výšku 486 m. Velká část města leží v geomorfologickém celku Kyjovská pahorkatina. Údolím Kyjovky prochází hranice mezi Mutěnickou pahorkatinou a Věteřovskou vrchovinou, které jsou podcelky Kyjovské pahorkatiny. Severovýchodně od Bohuslavic pak Kyjovská pahorkatina přechází v Chřiby.

Průměrná roční teplota se pohybuje mezi okolo 8 - 9 °C a srážky okolo 600 mm ročně. Geologické podloží okolí Kyjova budují především kvartérní sprašové pokryvy s ostrůvkovitým výskytem sedimentů vídeňské pánve. Severní část území města je pak budována paleogenními sedimenty magurské skupiny příkrovů (pískovce, jílovce a slepence), které na západě přecházejí do pískovců a slepenců vnější skupiny příkrovů. V údolí vodních toků nalezneme holocenní nivní sedimenty. Z půd jsou zde vyvinuty především černozemě, ve vyšších polohách pak hnědozemě a kambizemě. Na nivních sedimentech najdeme fluvizemě a černice. Území je málo zalesněné (s výjimkou jeho severní části), půdy jsou náchylné k vodní erozi s velkým přesunem zemin při přívalových srážkách (zejména v obdobích, kdy není povrch půdy dostatečně pokryt zemědělskými plodinami - jaro a podzim)

Povodí Dyje od Svratky po ústí do Moravy (omezeno na území ČR)

Územní obvod města Kyjov a jeho místních částí se nachází v oblasti odvodňované řekou Kyjovkou a jejími přítoky – Malšinkou, Bukovankou, Bohuslavickým potokem a Kratinkou. Na řece Kyjovce se nachází vodárenská nádrž Koryčany, na Kratince se pak nachází závlahová vodní nádrž Jestřabice. Obě vodní nádrže mohou být v případě poruchy nebezpečím z hlediska vzniku zvláštní povodně. Vzhledem k charakteru reliéfu povodí je oblast nejvíce ohrožována povodněmi z přívalových srážek.

Kyjovka, nazývaná též Stupava pramení u obce Staré Hutě, okres Uherské Hradiště, na jižním svahu kopce Vlčák v Chřibech (512 m n. m.). Je to levostranný přítok Dyje, do které se vlévá u města Lanžhot v nadmořské výšce 150 m. Délka toku činí 86,7 km, plocha povodí 665,8 km² a průměrný průtok při ústí 1,09 m3/s. Na toku se nachází VD Koryčany, které je významným zdrojem pitné vody a zároveň slouží ke snižování povodňových průtoků a zajištění trvalého minimálního průtoku. Průměrný spád koryta vodního toku mezi hrází VD Koryčany a Kyjovem činí 5 m na 1 000 m délky toku.