Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Malšovice byla v minulost vícekrát zasažena povodněmi. Z nedávné doby jsou pro obec nejvýznamnější povodně na Labi z let 2002 a 2013. O průběhu povodně na Labi v červnu 2013 je na obecním úřadě k dispozici bohatá fotodokumentace. Povodí Račího potoka a Poustky postihly povodně v důsledku přívalových srážek v letech 2010 a 2011. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Malšovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Povodně v letech 1926 a 1927
V červnu 1926 byla v důsledku přívalových dešťů částečně zaplavena Bohyně a Hliněná. V Hliněné voda zničila dva jezy a opěrnou zeď. Na základě této zkušenosti byl vodní tok v Hliněné (IDVT 10229934) v letech 1933-1939 zregulován. V červenci 1927 došlo k další povodni v důsledku přívalových dešťů. Její průběh a následky zaznamenal kronikář Zosel:
"Koryto potoka v Bohyni bylo zcela zaneseno blátem, mezi potokem a silnicí nebyl žádný rozdíl. U Hampů vytahovali krávy dírou vysekanou do zdi...Všude museli zasahovat hasiči, jen v Malšovicích ne. Od domu vilsnického Wernera zaplavila voda v příkopu okresní silnici a pod ní ležící louky se změnily v jezero. Račí potok burácel a odnášel kusy břehů, obzvláště pod silničním mostem. V Bohyni uklízelo vojsko tři dny..., bylo tam až 35 vojáků..."
Zdroj: Malšovicko - Dějiny sedmi vsí na okraji Českého středohoří, str. 98 (autor, vydavatel, rok: Hana Slavíčková, obec Malšovice, 2006)
Povodeň v roce 2002
Srpnová povodeň na vodním toku Labe zasáhla okraj obce Malšovice, kde voda vytopila několik domů v k. ú. Malšovice a v k. ú. Borek (část Choratice). Souhrnné vyhodnocení této povodně pro území celé České republiky, vypracované ČHMÚ, je k dispozici na webové stránce http://voda.chmi.cz/pov02/index.html.
Povodeň v roce 2013
Červnová povodeň na vodním toku Labe nedosáhla takového rozsahu jako v roce 2002, i přesto zkomplikovala život těm obyvatelům Malšovic a Choratic, kteří bydlí v blízkosti toku. Souhrnné vyhodnocení této povodně pro území celé České republiky, vypracované ČHMÚ, je k dispozici v dokumentu Vyhodnocení povodní v červnu 2013 od ČHMÚ.
Součástí povodňového plánu je pět fotografií zachycujících stav v obci při povodni ve dnech 4. - 6. června 2013. Fotografie byly poskytnuty Obecním úřadem Malšovice.
Povodeň v roce 2021
Dne 17. července kolem 14.30 hod obec zasáhl přívalový déšť. Z tohoto důvodu nebyl časový prostor k vyhlašování stupně povodňové aktivity. Jednalo se o bleskovou povodeň. Voda opadla cca v 22.00 hod. Největší škody vznikly v částech obce Stará Bohyně a Malšovice podél koryta Račího potoka, který se v několika místech vylil z přírodního řečiště. Byly poškozeny obytné domy, sportovní areál Malšovice a komunikace - Stará Bohyně BO4c.
