Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území obce Měchenice

Přehled vodních toků a jejich správců na území obce Měchenice a v jejím okolí naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní toky".

Vodní toky na katastrálním území obce Měchenice

 

Bojovský potok má největší vliv na povodňové ohrožení obce Měchenice, zejména v případě přívalových povodní. Tento potok o délce 19 km pramení západně od Kytína ve výšce 455 m n. m. Tok směřuje k severovýchodu k městu Mníšek pod Brdy, odtud se stáčí východně k obci Čisovice. Od Čisovic až k ústí má tok opět severovýchodní směr a trasu toku kopíruje nedaleká železniční trať. Bojovský potok se zleva vlévá do Vltavy v Měchenicích v nadmořské výšce 200 m.

Koryto toku je na území obce Měchenice regulované. Evidované úpravy:

  • ř. km 0,012 – 1,859 souvislá úprava v obci Měchenice od vyústění do Vltavy po podchod v železniční trati na konci chatové osady. Příčný profil je upraven podle místních podmínek a to jak jako lichoběžníkový profil se zpevněním dlažbou, záhozem a betonovými prefabrikáty, tak i obdélníkový profil s opěrnými zdmi nebo s použitím štětovnic a to oboustranně i jednostranně. Rozměrové uspořádání je zřejmé z podrobných příčných profilů. Upravené koryto je v dobrém stavu a jeho poškození přímo nehrozí
  • ř. km 13,510 – 13,782 úprava provedená v délce 272 m v roce 1982 jako součást rekonstrukce silnice I/4. Pod oběma silnicemi je koryto převedeno kruhovým Tubosiderem DN 298 cm, otevřený úsek nad vtokem je lichoběžníkový a přechází do Tubosideru tlamového profilu šířky 300 cm a výšky 206 cm pod příjezdní silnicí z dálnice. Zbytek úpravy je lichoběžníkový se svahy 1:2 a šířkou dna 2 m a se zpevněním dlažbou výšku 0,8 m.

Plocha povodí P = 57,501 km2, délka toku L = 20,10 km, charakteristika tvaru povodí P/L je 0,14 a lesnatost povodí 30 % (údaje z Hydrologických poměrů ČSSR). Nadmořská výška u vyústění je 202 m a nejvyšší místo v povodí na rozvodnici západně od Mníšku (vrch Vrážky) dosahuje výšky 577 m n. m. Charakter povodí odpovídá své poloze na Středočeské vrchovině, je středně členitý s četnými přítoky.

Koryto potoka prochází v dolní části (až pod Čičovice) výrazně zaříznutým úzkým údolím, kterým vede i železniční trať z Vraného do Dobříše. V horní části se údolnice rozvírá a přechází do širokého údolí s pozvolnými bočními svahy. Z pohledu geomorfologie a zástavby můžeme rozlišit na toku následující úseky (viz tabulka níže):

Úseky na Bojovském potoku

Úsek Charakteristika
ústí až konec intravilánu Měchenic převážně upravené koryto prochází mezi železnicí na levém břehu a místní komunikací na pravém břehu po okraji zástavby Měchenic
přes chatovou osadu nad Měchenicemi upravené koryto je přístupné z obce Měchenice
od chat k silnici u Spáleného mlýna neupravené přírodní koryto s několika přírodními brody prochází sevřeným úzkým zalesněným údolím podél železniční tratě s přístupem po málo udržovaných cestách z Měchenic, od obce Klínec k zastávce ČD a od Spáleného mlýna. Pod Spáleným mlýnem jsou na levém břehu chaty, které jsou umístěny dostatečně vysoko nad potokem
od Spáleného mlýna po železniční zastávku Bojov neupravené přírodní koryto vede úzkým zalesněným údolím vlevo od silnice a železniční trati s několika chatami
od železniční zastávky po konec rozptýlené zástavby Bojov směrově napřímené koryto vede mezi silnicí na levém břehu po železniční trať na pravém břehu, šířka údolí 40 – 80 m s domovní a chatovou zástavbou podél toku
od horního okraje Bojova po intravilán Čisovic trasa napřímeného upraveného koryta vede loukami širokou údolní nivou
intravilánem obce Čisovice směrově upravené koryto s místním zpevněním vede středem obce s oboustrannou zástavbou a pěti mosty
od Čisovic po Lucký mlýn neupravené meandrující koryto vede přírodním údolím s nesklízenými loukami a náletovými dřevinami, šířka údolí 40 – 80 m bez zástavby v inundaci
od Luckého mlýna po ČOV a bývalé Kovohutě na levém břehu směrově upravené koryto vede širokou údolní nivou
podél býv. Kovohutí k mostu na železniční trati koryto přechází trubním vedením vysokou haldu a vede po okraji násypu průmyslového objektu
od tratě ČD k Zámeckému rybníku koryto křižuje starou a novou rychlostní komunikaci a tři místní komunikace v Mníšku, téměř bez zástavby v inundačním území (restaurace u Káji Maříka)

Z hlediska poměrů sklonu je možno tok charakterizovat těmito úseky (viz tabulka níže):

Charakteristika Bojovského potoka z hlediska poměrů sklonu

Úsek Charakteristika
ústí – konec chatové osady pravidelný sklon dna, upravené koryto, 8 stupňů výšky 0,25 – 0,95 m
konec chat – Spálený mlýn nevyrovnané poměry dna, přírodní koryto, bez stupňů
Spálený Mlýn – zástavba Bojov střídání krátkých úseků o odlišných sklonech, 4 stupně výšky 0,20 – 0,40 m
Bojov – Čisovice vyrovnaný sklon dna, 9 stupňů výšky 0,20 – 1,05 m
Čisovice – Lucký mlýn nevyrovnané poměry dna, 2 stupně výšky 0,5 – 0,6 m
Lucký mlýn – železniční most pravidelný sklon dna, směrově upravené koryto, bez stupňů
intravilán Mníšku malý vyrovnaný sklon dna, 1 stupeň výšky 0,3 m

 

Druhým významným vodním tokem protékajícím katastrem obce je Vltava. Řeka je v této oblasti ve vzdutí vodního díla Vrané nad Vltavou. Ohrožení povodní zde hrozí při vyšších N-letostech (>Q100), případně při zpětném vzdutí Bojovského potoka (při >Q20). Řeka Vltava pramení na Šumavě, hlavní pramen Teplé Vltavy vyvěrá na východním svahu Černé hory, 4,5 km JZ od obce Kvilda. Na území obce Měchenice má Vltava charakter dolního úseku toku s širokým a hlubokým korytem. Povodňovou situaci mohou příznivě ovlivnit vodní díla Vltavské kaskády (více viz kap. Odtokové poměry).

Základní hydrologické charakteristiky vodních toků na území obce

Místo profiluř. kmQN-leté průtoky [m3/s]
125102050100
VD Vrané, Vltava 71,40 110,0 m3/s 648 -- 1300 1620 -- 2460 2860
VD Slapy, Vltava 91,60 85,2 m3/s 489 -- 1010 1270 -- 1950 2290

 

Základní údaje o vodních dílech na území obce Měchenice

Přehled vodních děl na území obce Měchenice naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní díla".
Na území obce Měchenice se nenachází žádné vodní dílo.