Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

1. zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
2. letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
3. letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
4. zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Pro vznik přirozených povodní v územním celku obce Měchenice (část správního území pověřené obce Černošice) jsou pro Vltavu i Bojovský potok rozhodující hydrologické příčinné jevy na území těchto povodí:

• Vltava - vlastní povodí Vltavy je v horní části ovlivněno provozem soustavy přehrad Lipno I a Lipno II a provozem přehrady Římov na Malši. Ve střední části toku Vltavy je vybudována kaskáda 5-ti přehrad, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice. Prořízení povodňové situace na toku Vltavy je důležité zdůraznit, že Vltavská kaskáda ovlivňuje odtok pouze z části povodí, a to maximálně do hodnoty Q₅ až Q₁₀. V obci Měchenice na Vltavě lze předpokládat dva typy výše uvedených povodní v pořadí 2, 1.
• Bojovský potok - povodí Bojovského potoka je v horní části částečně ovlivněno provozem celé řady drobných i větších rybníků, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí. Pro řízení povodňové situace na tomto toku je důležité zdůraznit, že rybníky ovlivňují odtok, a to maximálně do hodnoty Q₁. Při povodních s nižší četností výskytu je jejich vliv zanedbatelný. V obci Měchenice lze předpokládat zejména dva typy výše uvedených povodní v pořadí 3, 2, ojediněle i 4.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Měchenice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

HISTORICKÉ POVODNĚ

Pro posouzení povodňového nebezpečí ve sledovaném území z Vltavy byly analyzovány povodně z 07/1981, 08/2002, 03–04/2006 a 06/2013.

• Povodeň 07/1981 byla pro sledovaný profil obce hodnocena jako povodeň Q1 - Q2 na Vltavě. Zároveň byla ovšem doprovozena velkou povodní na Bojovském potoce, která odpovídala hodnotě Q20 - 50. Na Bojovském potoce není dodnes žádné profesionální měření. V současné době se zvažuje umístění měrné stanice mezi Mníšek pod Brdy a obec Čisovice.
• Povodeň 08/2002 (druhá vlna) na Vltavě byla pro sledovaný profil hodnocena jako povodeň cca Q500. Jednalo se o největší povodeň v novodobé historii. Podle záznamů z kronik byly za posledních 1000 let pouze dvě větší povodně.
• Zimní povodeň 03 – 04/2006 byla pro sledovaný profil hodnocena jako povodeň cca Q5, kdy došlo k velmi pozitivnímu vlivu nádrže Orlík, který svým uvolněným prostorem značnou část vody ze sněhu akumuloval.
• Povodeň 06/2013 byla pro sledovaný profil obce hodnocena jako povodeň > než Q20 a < než Q50 na Vltavě. Povodeň byla způsobena nejen z Vltavy, ale i ze Sázavy (cca 500 m³.s^-1), mezipovodí od Nespek po ústí do Vltavy a od VD Slapy po lokalitu obce Měchenice (cca 300 m³.s^-1).

HYDROLOGICKÝ REŽIM ÚZEMÍ

• V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy po soutoku se Sázavou byly zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin (povodně 06/1847, 05/1872, 09/1890, 05/1896, 07/1954, 07/1981, 06/2013 a zejména ničivá povodeň 08/2002).

• Všechny uvedené povodně s výjimkou 07/1981 byly větší než Q₂₀ a dotyčnou lokalitu ohrozily.

• Dále se vyskytovaly letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity. Další přesnější informace nejsou vzhledem k absenci měření k dispozici.

• Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytly méně, ale jejich význam je rovněž nesporný (viz povodně 03/1830, 03/1845, 02/1862, 02/1876, 03/2005, 03–04/2006).

• Lze tedy z hlediska statistiky tvrdit, že dotyčná lokalita byla ohrožena povodní za cca poslední dvě století 12 x, tedy hodnota ohrožení Q₂₀ je velmi objektivní.

• Povodně vzniklé pouze ledovými jevy se vyskytly pouze ojediněle a místně, a to pouze na Bojovském potoce. Na Vltavě se ledové jevy po vybudování Vltavské kaskády již prakticky nevyskytují.

• Pro hodnocení povodňové ochrany nelze pominout vliv nádrží celé Vltavské kaskády na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany správního území. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty cca Q₁₀, a to pouze na Vltavě (bez Sázavy).

• Při výskytu větších povodní je v současné době situace na Vltavě, a to zejména ve spodní části (nad a pod  Sázavou) nepříznivější než před vybudováním Vltavské kaskády. Došlo totiž ke zrychlení postupu přirozené povodňové vlny o cca 10 hodin, takže pravděpodobnost střetu kulminujících průtoků povodňových vln Sázavy a Vltavy je vyšší.