Hydrologické údaje

Významné vodní toky na území SO ORP Kaplice

Páteřním tokem ORP Kaplice je řeka Malše a její přítok Černá. Nejčastější povodňové situace nastávají na tocích Malše, Pohořský potok a Černé.

Řeka Malše 
Povodí řeky Malše patří do povodí horní Vltavy. Řeka Malše pramení v Rakousku na rakouské straně Novohradských hor na severním svahu Viehbergu v nadmořské výšce 900 m n. m. Název na území Rakouska je Maltch. Na území České republiky přitéká Malše podhůřím Novohradských hor, dále protéká vrchovinou u Soběnova, Kaplickou brázdou a Českobudějovickou pánví, kde se vlévá v Českých Budějovicích do řeky Vltavy jako její pravostranný přítok. Státní hranici překračuje řeka Malše v nadmořské výšce 769,6 m, ústí do Vltavy v nadmořské výšce 385 m v Českých Budějovicích. Délka toku je 93 a rozloha činí zhruba 979,17 km2. Horní část Malše je přirozený neupravený horský tok. Na území České republiky vtéká v okrese Český Krumlov v ř. km 93 a státní hranici tvoří až do ř. km 63,9. Zpočátku svého toku protéká Malše úzkým zalesněným údolím, významným přítokem zde je Kabelský potok (ř. km 88,2) a Felberbach (ř. km 82,1). Inundace toku zde není osídlena.

V ř. km 67,0 protéká Malše okrajem Dolního Dvořiště, dále míjí okraj zástavby Rychnova nad Malší. Zde Malše protéká údolní nivou s maximální šířkou inundace 300 m, obě obce se v inundaci nacházejí. Významným přítokem je zde říčka Tichá (ř. km 65,3). Pod Rychnovem nad Malší se tok řeky dostává do úzkého zalesněného údolí a protéká jím až do Kaplice (ř. km 51). Významným přítokem je zde řeka Kamenice (ř. km 52,8). Inundace toku není trvale osídlena, jsou zde pouze rekreační objekty. Nad Kaplicí se údolí Malše krátce rozestupuje. Inundace dosahuje šířky 200-250 m. Inundace řeky je zde zemědělky využívána. Od jezu v Kaplici nad soutok s Černou v ř. km 45,8-47,5 řeka klesá v úzkém zalesněném údolí pod intravilánem Kaplice. Nad soutokem s Černou Malše opět protéká sevřeným údolím se zalesněnými svahy. V inundaci se vykytují ojediněle nebo v malých skupinách rekreační chaty. Větší skupina chat je na toku pod silničním mostem v ř. km 39,88 (silnice Besednice – Pořešín). Na pravém břehu nad jezem (ř. km 39,190) je chatový dětský tábor. Pod jezem tvoří řeka neširokou údolní nivu obhospodařovanou jako louku. V inundaci v okolí obce Malče se nachází několik rekreačních chat. Na řece Malše se nachází vodní nádrž Římov (ř. km 21,85).

Řeka Černá 
Řeka Černá pramení na rakouském území nad obcí Schwarzau v nadmořské výšce 823 m n. m. Černá se vlévá do řeky Malše pod městem Kaplice. Délka toku na území České republiky je 28,84 km. Plocha povodí při soutoku s Malší je 148,22 km2. Černá protéká intravilánem obcí Černé Údolí, Benešov nad Černou a Líčov. Řeka od státní hranice protéká hustě zalesněným údolím až k obci Žofín. V ř. km 27,553 protéká rybníkem Zlatá Ktiš (mimo území ORP Kaplice). V extravilánu osady Černé Údolí protéká řeka zčásti lučními pozemky a zčásti zaříznutým lesním údolím. Pod Benešovem nad Černou řeka protéká údolní nivou s většinou lučních pozemků. Šířka inundace je zde v rozmezí 50-100 m u obce Ličov až 350 m. Inundace je bez obytných i rekreačních objektů. V ř. km 11,800 ústí do Černé levostranný přítok – Pohořský potok, pod s tím potoka přiléhá k toku Kancléřský rybník v ř. km 8,350 se do Černé vlévá pravostranný přítok – Dluhošťský ptok, zde přiléhá k toku Velký ličovský rybník. Na toku se nachází vodní nádrž Soběnov, pod hrází protéká Černá zalesněným zaříznutým údolím. Před ústím do Malše se zalesněné zaříznuté údolí rozevírá do širší údolní nivy lemované lučními a polními pozemky.V inundačním území u ústí Černé do Malše jsou rekreační chaty.           
Na řece Černé se nacházejí tři druhy objektů, které ovlivňují průtok vody. První jsou nádrže – VD Soběnov a nádrž Zlatá Ktiš (leží mimo území ORP Kaplice). Tyto objekty svojí retenční schopností zachycují povodňové průtoky a tím příznivěji ovlivňují průběh velkých vod. Druhé jsou jezy, ty se na Černé vykytují zřídka, jsou většinou dřevěné a pro ovlivnění průtoků nevýznamné. Třetí jsou mosty, ty jsou z hlediska průběhu velkých vod nejkritičtější. Příčný profil mostu zpravidla snižuje plochu průtočného profilu a tím dochází ke vzdutí vody. V mostních profilech je navíc zvýšené nebezpečí zachycení plavených předmětů a vytvoření nápěchů.            
Černá protéká většinou lesními pozemky v sevřeném údolí, kde nedochází k velkému rozlití. Zatopením jsou ohroženy doprovodné polní a luční pozemky. Nejvíce je ohrožena údolní niva v okolí Ličova, kde dochází k přelití hrází Velkého ličovského a Kancléřského rybníka. Při Q100 dochází k přelití většiny mostů přes Černou. Z objektů je nejvíce ohrožena chatová osada na soutoku Černé s Malší. K zaplavení dochází již při Q10. V Benešově nad Černou dochází k zaplavení intravilánu v blízkosti řeky.

Řeka Stropnice        
Stropnice pramení na jihovýchodním úpatí Vysoké ve výšce 780 m n. m. na rakouském území cca 2 km od státní hranice. Stropnice ústí do Malše jako pravostranný přítok v nadmořské výšce 410 m n. m. Celková délka toku na území České republiky je 57,6 km. Celková plocha povodí při soutoku s Malší je 400,43 km2. Stropnice je ve většině svého toku přirozeným tokem. Úpravy toku byly prováděny především v intravilánech obcí a u jednotlivých objektů. V horní části toku protéká Stropnice poměrně sevřeným údolím se zalesněnámi břehy. Pod obcí Horní Stropnice v ř. km 45,10 je retenční nádrž Humenice. Střední část toku – od Nových Hradů po Borovany protéká poměrně plochým územím se širokou inundací. V inundaci se střídají zemědělsky obhospodařovaná půda s loukami. Tok řeky je zde provázán soustavami rybníků. V dolní části toku pod městem Brorovany protéká Stropnice opět poměrně sevřeným údolím V ř. km 4,992 se do Stropnice vlévá levostranný přítok Svinenský potok. Pod soutokem Stropnice protéká intravilánem obce Pašinovice. Území podél řeky je využíváno k rekreačním účelům úpatí svahů i údolní niva kolem soutoku Stropnice s Malší je hustě zastavěna rekreačními chatami. Stropnice protéká většinou plochým územím, kde dochází k rozlití vody. Zatopením jsou ohroženy přilehlé polní a luční pozemky. Z objektů je nejvíce ohrožena chatová osada na soutoku Stropnice s Malší. V Pašinovicích dochází k zaplavení intravilánu v blízkosti řeky.

VD Soběnov
Na řece Černá byla v roce 1924 vybudována vodní nádrž Soběnov. Nachází se nedalkeko obce Soběnov, cca 6,5 km od soutoku řeky Černé s Malší. Vodní nádrž byla při povodních v roce 2002 stržena. Hráz byla kombinovaná, zčásti zděná, zčásti sypaná. Hlavním účelem bylo zdržení vody pro energetické využití. V omezeném rozsahu nádrž zachytávala části povodňových průtoků. Pro ochranu obydlených lokalit níže položených byla tato nádrž bezvýznamná.

VD Římov    
Vodní nádrž Římov nemá na vliv na odtokové poměry v SO ORP Kaplice, z důvodu konce katastrální hranice ORP. Hlavním účelem nádrže je akumulace vody pro vodárenské využití a zajištění minimálního průtoku Malše pod přehradou. Malá část objemu nádrže je využitelná pro zachycení povodňových průtoků.

Rybníky
V povodí řeky Malše je cca 145 rybníků. Jejich zatopená plocha je cca 1 100 ha, retenční prostor, který je k dispozici pro transformaci povodňových průtoků se odhaduje na cca 6 mil. km3. Nejvíce rybníků s významným retenčním objemem je ve střední a horní části povodí řeky Stropnice. Retenci přispívá i zdejší ploché území. Rybníky velmi dobře zadržují vodu v krajině, což se projevuje i při povodňových situacích. Pro průběh povodní na Stropnici je charakteristický pozvolnější a déle trvající nárůst průtoků než je tomu na Černé a Malši. Výše uvedené údaje o retenčním prostoru v soustavě rybníků nelze brát jako nevyužitou rezervu pro transformaci povodní. Soustava rybníků vstupuje do účinnosti při povodních i nyní. Využití rybniční soustavy a využití přirozených retenčních možností uvedeného území je neřízené.