Kaplice-stary

Záplavové území řeky Malše stanovil dne 15. 6. 2009 (č. j.: KUJCK 12603/2009 OZZL/4 Wo) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 5,343 až ř. km 93,005. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀. Na území obcí (v SO ORP Kaplice) Besednice, Bujanov, Dolní Dvořiště, Pohorská Ves, Kaplice, Netřebice, Soběnov, Velešín bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území.

Záplavové území Pohořského potoka stanovil Krajský úřad – Jihočeský kraj 12. 12. 2006 (č. j.: KUJCK 32603/2006 OZZL/2/Zah) v úseku ř. km 0,000 až 22,900 ř. km. Dne  12. 9. 2012 (č. j.: KUJCK 10522/2012 OZZL/11/Jap) Krajským úřadem – Jihočeský kraj bylo záplavové území v úseku ř. km 2,508 až 4,472 ř. km změněno. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀. Na území obcí Benešov nad Černou, Malonty a Pohorská Ves bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území.

Záplavové území Svinenského potoka stanovil dne 12. 12. 2006 (č. j.: KUJCK 20926/2006 OZZL/2/Zah) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 0,000 až ř. km 34,221. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀. Na území této obce (v SO ORP Kaplice): Benešov nad Černou bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území.

Záplavové území Větší Vltavice stanovil dne 14. 12. 2006 (č. j.: KUJCK 20933/2006 OZZL/2/Zah) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 0,000 až ř. km 8,631. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀. Na území obce (v SO ORP Kaplice) Horní Dvořiště bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území.

Záplavové území Vltavy stanovil dne 3. 5. 2006 (č. j.: KUJCK 6097/2006 OZZL/2/Zah) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 246,182 až ř. km 329,543. Dne  17. 4. 2008 (č. j.: KUJCK 11034/2008 OZZL/2/Zah) Krajským úřadem – Jihočeský kraj bylo záplavové území v úseku ř. km 246,182 až ř. km 329,543 ř. km změněno. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀. Na území těchto obcí (SO ORP Kaplice) Dolní Dvořiště, Rožmitál na Šumavě bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Kaplice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Kaplice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi. 

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, patří část toku Černé a Malše na území SO ORP Kaplice mezi kritické. Konkrétně se jedná o úsek Černé na ř. km 14 (Benešov nad Černou) a o úsek Malše na ř. km 48,3 (Kaplice). Zejména v období tání je však nutné, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích. »

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Kaplice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Kaplice

 Vodní díla