Charakteristika zájmového území
Správní obvod ORP Kroměříž se nachází ve východním okraji Zlínského kraje. Sousedí s dalšími dvěma kraji (Jihomoravský a Olomoucký) a je obklopen osmi SO ORP. Ve Zlínském kraji to jsou SO ORP Holešov, Otrokovice a Uherské Hradiště, dále Kyjov, Bučovice a Vyškov spadající do Jihomoravského kraje a na severu s ORP Kroměříž sousedí Prostějov a Přerov (Olomoucký kraj). Rozloha území SO ORP Kroměříž činí 498,99 km2, zahrnuje celkem 46 obcí, které se skládají z dalších dílčích katastrálních území. Celkem se zde nachází 122 základních sídelních jednotek, z nichž pět má statut města (Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž a Morkovice-Slížany) a jeden statut městyse (Litenčice). K 1. 1. 2022 zde dle dat ČSÚ žilo 66 914 obyvatel a hustota zalidnění je 137 obyvatel/km2.
Přehledná mapa SO ORP Kroměříž
Základní údaje o obcích a městech v SO ORP Kroměříž (dle ČSÚ, k 1. 1. 2022)
| Území | Počet obyvatel | Celková výměra (ha) | Podíl zemědělské půdy (%) | Podíl lesů (%) | Podíl vodních ploch (%) | Podíl zastavěných a ostatních ploch (%) | |
| SO ORP Kroměříž | 66 914 | 49 898,9 | 63,6 | 23,5 | 1,9 | 10,9 | |
| Bařice-Velké Těšany | 438 | 668,7 | 81,4 | 7,0 | 0,6 | 11,0 | |
| Bezměrov | 531 | 725,3 | 81,1 | 0,8 | 2,8 | 15,2 | |
| Břest | 952 | 1082,9 | 90,0 | 0,4 | 0,9 | 8,5 | |
| Cetechovice | 189 | 748,6 | 60,6 | 34,1 | 0,3 | 4,9 | |
| Dřínov | 432 | 544,4 | 85,6 | 3,6 | 0,5 | 10,2 | |
| Honětice | 80 | 368,7 | 85,5 | 8,6 | 1,0 | 4,9 | |
| Hoštice | 155 | 756,8 | 51,0 | 43,9 | 0,2 | 4,8 | |
| Hulín | 6 533 | 3 211,8 | 58,9 | 9,4 | 9,1 | 22,6 | |
| Chropyně | 4 749 | 1 900,4 | 55,6 | 28,6 | 3,6 | 12,1 | |
| Chvalnov-Lísky | 240 | 883,8 | 63,4 | 28,7 | 1,3 | 6,5 | |
| Jarohněvice | 309 | 499,1 | 91,8 | 0,5 | 1,0 | 6,5 | |
| Karolín | 248 | 136,4 | 84,9 | 4,4 | 0,7 | 9,9 | |
| Koryčany | 2 661 | 4 112,6 | 39,5 | 52,2 | 1,7 | 6,5 | |
| Kostelany | 635 | 1 328,8 | 36,6 | 58,3 | 0,3 | 4,7 | |
| Kroměříž | 27 838 | 5 097,5 | 60,8 | 12,9 | 2,3 | 23,9 | |
| Kunkovice | 86 | 711,8 | 50,4 | 45,1 | 0,8 | 3,7 | |
| Kvasice | 2 180 | 1 105,2 | 65,9 | 11,6 | 7,3 | 15,1 | |
| Kyselovice | 499 | 675,9 | 92,1 | 0,4 | 0,8 | 6,6 | |
| Litenčice | 478 | 1 053,3 | 77,7 | 12,1 | 0,9 | 9,2 | |
| Lubná | 456 | 675,7 | 52,8 | 35,4 | 1,5 | 10,2 | |
| Lutopecny | 593 | 486,9 | 82,0 | 0,0 | 2,5 | 15,4 | |
| Morkovice-Slížany | 2 922 | 2 107,2 | 63,1 | 29,4 | 1,2 | 6,3 | |
| Nítkovice | 234 | 913,4 | 52,4 | 43,0 | 0,6 | 4,0 | |
| Nová Dědina | 431 | 756,3 | 29,6 | 59,9 | 0,1 | 10,4 | |
| Pačlavice | 866 | 1 549,6 | 64,8 | 27,3 | 1,0 | 6,9 | |
| Počenice-Tetětice | 683 | 828,6 | 87,8 | 1,5 | 0,8 | 9,9 | |
| Prasklice | 246 | 395,3 | 85,4 | 0,9 | 1,0 | 12,6 | |
| Pravčice | 719 | 699,3 | 82,4 | 0,5 | 1,4 | 15,7 | |
| Rataje | 1 153 | 1 210,8 | 67,7 | 21,2 | 0,4 | 10,7 | |
| Roštín | 701 | 1 802,5 | 47,1 | 47,9 | 0,3 | 4,7 | |
| Skaštice | 378 | 772,9 | 70,5 | 16,5 | 1,5 | 11,5 | |
| Soběsuky | 380 | 401,3 | 86,6 | 2,3 | 2,0 | 9,1 | |
| Střílky | 596 | 992,4 | 58,4 | 31,7 | 0,6 | 9,2 | |
| Střížovice | 243 | 572,4 | 73,2 | 15,5 | 3,8 | 7,5 | |
| Sulimov | 152 | 197,7 | 87,4 | 2,2 | 0,6 | 9,8 | |
| Šelešovice | 343 | 462,3 | 80,4 | 9,6 | 0,9 | 9,1 | |
| Troubky-Zdislavice | 420 | 1 060,3 | 86,0 | 5,8 | 0,9 | 7,3 | |
| Uhřice | 174 | 343,4 | 83,5 | 0,6 | 1,5 | 14,4 | |
| Věžky | 414 | 827,1 | 71,5 | 14,7 | 2,1 | 11,7 | |
| Vrbka | 194 | 531,3 | 49,6 | 43,0 | 0,4 | 7,0 | |
| Záříčí | 713 | 805,6 | 72,1 | 20,0 | 1,6 | 6,3 | |
| Zástřizly | 140 | 665,2 | 39,2 | 52,6 | 1,1 | 7,1 | |
| Zborovice | 1 440 | 1 222,6 | 74,5 | 15,8 | 0,9 | 8,8 | |
| Zdounky | 2 062 | 2 661,9 | 64,4 | 26,8 | 0,7 | 8,1 | |
| Zlobice | 598 | 663,6 | 80,1 | 8,1 | 1,8 | 10,0 | |
| Žalkovice | 580 | 681,3 | 88,2 | 0,2 | 1,0 | 10,6 |
Silniční a železniční síť
Dálnice I. třídy:
- D1: Praha - Bohumín (v zájmovém území severně obchází Kroměříž)
Dálnice II. třídy:
- D55: Olomouc - Břeclav (v současnosti zrealizováno pouze pár úseků, v zájmovém území se jedná o část od Hulína po Otrokovice)
Silnice I. třídy:
- I/47: Vyškov - Kroměříž - Hulín - Fulnek
- I/55: Olomouc - Hulín - Poštorná
- I/50: Brno - Starý Hrozenkov (v zájmovém území prochází západními svahy Buchlovských vrchů mezi obcemi Zástřizly a Střílky)
Silnice II. třídy:
- II/367: Prostějov - Kroměříž - Střížovice - Kvasice - Tlumačov
- II/428: Drysice - Pačlavice - Morkovice-Slížany - Počenice-Tetětice - Věžky - Zlobice - Lutopecny - Kroměříž
- II/429: Bohdalice-Pavlovice - Koryčany
- II/432: Holešov - Hulín - Kroměříž - Jarohněvice - Šelešovice - Zdounky - Roštín - Cetechovice - Střílky - Koryčany - Hodonín
- II/433: Prostějov - Uhřice - Morkovice-Slížany
- II/436: Kojetín - Chropyně - Doloplazy
Železnice:
- Trať č. 330: Přerov - Hulín - Břeclav
- Trať č. 303: Kojetín - Kroměříž - Hulín - Valašské Meziříčí
- Trať č. 305: Kroměříž - Jarohněvice - Šelešovice - Zdounky - Zborovice
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Geomorfologické zařazení lokality:
Soustava: Vnější Západní Karpaty
Podsoustava: Středomoravské Karpaty
Celek: Chřiby, Litenčická pahorkatina
Podcelek: Bučovická pahorkatina, Zdounecká brázda, Orlovická pahorkatina, Halenkovická vrchovina, Stupavská vrchovina
Okrsky: Jarohněvická brázda, Roštínská brázda, Tišínská pahorkatina, Dřínovská pahorkatina, Brankovická pahorkatina, Medlovská vrchovina, Lhotská vrchovina, Zdislavická vrchovina, Slameňácká vrchovina, Kostelanská vrchovina, Chřibské hřbety
Soustava: Vněkarpatské sníženiny
Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
Celek: Hornomoravský úval
Podcelek: Středomoravská niva
Okrsky: Středomoravská niva, Holešovská plošina
Zájmové území SO ORP Kroměříž leží na hranici dvou geomorfologických soustav, jmenovitě Vněkarpatských sníženin a Vnějších Západních Karpat. Tyto dvě soustavy se dále dělí na podsoustavy, celky atd. (viz výše), které jsou navzájem velmi odlišné. Celek Hornomoravský úval je vymezen rozsáhlou nivou vodního toku Morava a vyznačuje se minimálním převýšením, nadmořská výška zde kolísá od cca 185 m do 200 m, čímž jsou charakterizovány roviny. V zájmovém území do tohoto celku spadá severovýchodní až východní část vymezená Chropyní, Hulínem, Kroměříží a Kvasicemi. Hornomoravský úval se dále vyznačuje fluviálními sedimenty kvartérního stáří s ostrůvky marinních sedimentů flyšového pásma. Na těchto uloženinách se vyvinuly primárně fluvizemě glejové i oglejené, v menší míře i úrodné černozemě a černice. Využití půdy je vázáno na intenzivní zemědělskou výrobu, většinu území Hornomoravského úvalu tvoří pole.
V těch částech zájmového území, kde je již větší převýšení, byly vymezeny dva rozdílné geomorfologické celky, a to Litenčická pahorkatina a Chřiby. Chřiby jsou charakterizovány jako členitá vrchovina s převýšením 200 až 300 m táhnoucí se od Koryčan severovýchodním směrem až po Kvasice. Nespadají však celé do SO ORP Kroměříž, hranice mezi zájmovým územím a SO ORP Uherské Hradiště je vedena po hřebeni Chřibů. Nejvyšším vrcholem tohoto geomorfologického celku je Brdo s nadmořskou výškou 587 m. Chřiby se vyznačují mladým, strukturně-tektonicky podmíněným reliéfem s typickými úzkými skalnatými hřbety. Vlivem mrazového zvětrávání se zde také hojně vyskytují izolovaná skaliska (Buchlovský kámen, Kozel, Budačina apod.). Chřiby se od Litenčické pahorkatiny liší také geologickým podložím, převažují zde totiž střídající se vrstvy pískovce, jílovce a slepence, což je charakteristické pro flyšové pásmo Moravských Karpat. Na nich se pak vyvinuly různé typy kambizemí, které také podmiňují výskyt rozsáhlých lesních komplexů.
Většina území SO ORP Kroměříž spadá do geomorfologického celku Litenčická pahorkatina, který se výrazně liší od Chřibů. Převýšení Litenčické pahorkatiny je menší, má charakter členité pahorkatiny až ploché vrchoviny a reliéf je spíše erozně-denudační. Geologické podloží je tvořeno primárně nezpevněnými sprašemi a sprašovými hlínami, na kterých se vyvinuly zejména hnědozemě a luvizemě. Pouze v nivách nevýrazných vodních toků se nachází fluviální sedimenty a na nich fluvizemě. V méně přístupném terénu, zejména na svazích, zůstaly nerozsáhlé lesní komplexy, zbytek území byl však přeměněn zemědělskou činností a v současnosti převažují pole. Nejvyšším bodem Litenčické pahorkatiny na území SO ORP Kroměříž je vrch Kleštěnec (498 m n. m.) nacházející se severně od Litenčic.
Zájmové území nespadá do žádného velkoplošně chráněného území, pouze Chřiby jsou evidovány jako přírodní park a evropsky významná lokalita zejména kvůli zachovalým porostům bukových a dubobukových lesů. Na území Chřibů se nachází také několik maloplošně chráněných území, např. skalní útvary PP Kazatelna a PR Kozel. Další evropsky významné lokality na území ORP Kroměříž jsou Chropyňský luh, který je lokalizován severně od Kroměříže v nivě Moravy, dále Troják (zachovalé lesní porosty v jinak odlesněné krajině) severovýchodně od Zborovic a lokalita Strabišov-Oulehla u Kunkovic.
Klimatické charakteristiky
Podle Quitta (1971) se v zájmovém území nacházejí tři klimatické oblasti - teplá T2 a mírně teplá MT11 a MT9. Průměrný úhrn ročních srážek ve městě Kroměříž je 599 mm, což je v rámci celé České republiky lehký podprůměr. Teploty jsou naopak nadprůměrné, průměrná roční teplota vzduchu v Kroměříži je 8,6 °C, zatímco celorepublikový průměr činí 7,8 °C.
Charakteristika klimatických oblastí T2, MT9 a MT11.
| Charakteristika | T2 | MT9 | MT11 |
| Počet letních dnů | 50 - 60 | 40 - 50 | 40 - 50 |
| Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 160 - 170 | 140 - 160 | 140 - 160 |
| Počet mrazových dnů | 100 - 110 | 110 - 130 | 110 - 130 |
| Počet ledových dnů | 30 - 40 | 30 - 40 | 30 - 40 |
| Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -3 - (-4) | -2 - (-3) |
| Průměrná teplota v červenci [°C] | 18 - 19 | 17 - 18 | 17 - 18 |
| Průměrná teplota v dubnu [°C] | 8 - 9 | 6 - 7 | 7 - 8 |
| Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 9 | 7 - 8 | 7 - 8 |
| Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 90 - 100 | 100 - 120 | 90 - 100 |
| Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 400 | 400 - 450 | 350 - 400 |
| Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 300 | 250 - 300 | 200 - 250 |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 | 60 - 80 | 50 - 60 |
| Počet zamračených dnů | 120 - 140 | 120 - 150 | 120 - 150 |
| Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 40 - 50 |
Další charakteristiky byly převzaty ze srážkoměrné stanice Kroměříž:
Průměrný měsíční úhrn srážek společně s průměrným měsíčním chodem teplot vzduchu pro město Kroměříž
| I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | |
| Průměrný úhrn srážek [mm] | 27 | 25 | 31 | 42 | 65 | 74 | 78 | 78 | 52 | 51 | 43 | 33 |
| Průměrná teplota vzduchu [°C] | 2,2 | 0,7 | 3,7 | 8,7 | 14,2 | 16,9 | 18,8 | 17,8 | 14,2 | 8,9 | 3,7 | 0,1 |