Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Ve správním území ORP Vizovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Vizovice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní ve SO ORP Vizovice. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Historické povodně

Povodně se na území ORP Vizovice se vyskytují již dlouhá léta. Z historie Vizovic například v letech 1814, 1875, 1891 a 1939, kdy došlo k ucpání mostního profilu  Lutonínky. V roce 1987 došlo k ucpání mostního profilu U pošty ve Vizovicích. Při této povodni zahynula jedna osoba. Maximální průtok povodně byl tehdy 39,5 m3/s, jednalo se tedy o průtok nad velikost Q20. Roku 1997 proběhly na území Vizovic také povodně, ale ne již tak ničivé, jako v roce 1987. Maximální průtok však činil 53,4 m3/s a přesáhl tak průtok o velikosti Q50. V obci Zádveřice-Raková se při povodni v roce 1997 vylila jak Lutonínka, tak Dřevnice, a způsobily tak zalití průmyslové zóny. Na Dřevnici byl v roce 1997 maximální průtok 57 m3/s. V té době byla také naplněna v. n. Slušovice  a voda přetékala přes levý ochranný přepad, tzn. průtoky se již nedaly regulovat. V roce 2011 na Dřevnici byl dosažen I. SPA. Na Trnávce byl dokonce překročen III. SPA a obci Trnava utonul jeden muž, když ho strhla rozvodněná říčka. Lokální povodňové epizody se na území vyskytovaly také v roce 2001, 2006 a 2010.

V příloze na konci této kapitoly je dostupný graf z průběhu povodní z let 2010, 2011 a 2014. Jedná se o hodnoty získané z hlásného profilu kategorie B Vizovice, Lutoninka. Z grafu lze vidět, že z hlediska průtoků byla největší povodní povodeň v roce 2011, kdy průtok byl 67 m3/s a přesáhl tak Q20. Ve srovnání s ostatními roky byla tato povodeň dvojnásobná. Ve všech letech ale došlo k překročení III. SPA. V grafu je navíc také zaznamenán nejvyšší průtok v roce 1997, kdy korytem protékalo 59 m3/s.