Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Vsetín leží ve Zlínském kraji. Rozloha obce s rozšířenou působností Vsetín činí 662,5km2 s 66 665 obyvateli žijících v 32 obcích. Hustota zalidnění činí 100,7 os./km2.

V SO ORP Vsetín leží následující obce: Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Jablůnka, Janová, Karolinka, Kateřinice, Lačnov, Leskovec, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno, Ratiboř, Růžďka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov. Těchto 32 obcí tvoří celkem 36 částí obcí. Celkový počet katastrálních území ve SO ORP Vsetín činí 37. Z hlediska využití ploch činí 30,7 % zemědělská půda, 59,7 % lesní pozemky, 1,2 % zastavěné plochy a 8,4 % ostatní plochy.

Přirozeným centrem regionu je město Vsetín, se kterým je většina obcí ve správním obvodu poměrně dobře dopravně spojena silnicemi I. a II. třídy. Nejvýznamnější dopravní tepnou jsou silnice I. třídy č. 57, spojující Moravskoslezský a Zlínský kraj. A silnice č. 487 spojující Vsetín se Slovenskem. Správním obvodem rovněž prochází železniční tratě č. 280 a 282.

Území ORP Vsetín se nachází v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážek. Půdy jsou v ORP převážně jílovité. Skladba půdy dává předpoklad vzniku častých sesuvů při podmáčení a tím i možnosti ovlivnění přirozené povodně.

Rozdělení srážek v průběhu roku má kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se vyskytují krátkodobé vydatné srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Dlouhodobý roční úhrn srážek obecně stoupá se zvětšující se nadmořskou výškou (Javorníky, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy a Hostýnské vrchy). Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, v Beskydech leží sníh někdy až do konce května. Výška sněhové pokrývky v průměru dosahuje ve středních polohách 40 až 60 cm a v Beskydech přes 100 cm. Období tání není pravidelné, tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna. Území ORP Vsetín je odvodňováno řekou Bečvou která se vlévá se do řeky Moravy. Toky v ORP Vsetín mají charakter horních částí toků- rychlý odtok vody z povodí a masivní pohyb splavenin.

Vsetínská Bečva pramení ve Vsetínských vrchách pod vrchem Čarták nad Velkými Karlovicemi v nadmořské výšce okolo 900 m n. m. V horním úseku tok směřuje k jihu, ve velkých Karlovicích se stáčí na jihozápad. Na přítoku Stanovnice v obci Karolinka je stejnojmenná vodní nádrž (soutok na ř. km 33). V obci Ústí se do Vsetínské Bečvy vlévá Senice (ř. km 23,5) a tok Vsetínské Bečvy se stáčí na sever ke Vsetínu, kde přibírá Jasenici a Rokytenku. Na ř. km 14,18 se nachází soutok s Ratibořkou. V obci Bystřička se do Vsetínské Bečvy vlévá ještě vodní tok Bystřička a ve Valašském Meziříčí se Vsetínská Bečva spojuje s Rožnovskou Bečvou. Celková délka toku Vsetínské Bečvy je 60 km. Plocha povodí 734,1 km².

Bystřice je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy. Pramení na severním svahu vrchu Beskyd (891 m n. m.) v pohoří Vsetínské Vrchy. Protéká obcí Valašská Bystřice a pod soutokem s potokem Malá Bystřička a silničním mostem u pohostinství U Bušů se vlévá do přehrady Vodní nádrž Bystřička. Pod přehradní nádrží říčka nese jméno Bystřička (Bystřice), protéká obcí Bystřička, kde se vlévá do Vsetínské Bečvy. Délka toku činí cca 16,5 km. Nejvýznamnější přítoky jsou pravostranné potoky Malá Bystřička a Růždka.

Senice pramení v Javorníkách pod vrchem Makyta (923 m n. m.) v nadmořské výšce 840 m. Její tok směřuje nejprve k jihozápadu, ve Valašské Senici částečně k jihu. Zde se do ní vlévá několik malých potůčků ve Francově Lhotě zprava Dvorský potok (494 m n. m.) a Hamlazův potok (484 m n. m.) Před Horní Lidčí přijímá zleva v nadmořské výšce 468 m n. m. potok Střelenku (Střelenský potok) tekoucí z jihovýchodu od obce Střelná, pramenící v Bílých Karpatech. V obci Horní Lideč se stáčí prudce na severoseverozápad a přibírá z levé strany potok Seninku (454 m n. m.) napájející Lačnovské rybníky. Teče dále na sever obcí Lidečko, zde přibírá zleva Račenský potok (447 m n. m.). Pod přírodní památkou Čertovy skály vytváří soutěsku Lomensko, tvořící předěl mezi Vizovickou vrchovinou a Javorníky, kde přijímá z pravé strany v nadmořské výšce 432 m n. m. Pulčínský potok. Za touto soutěskou směřuje na severozápad, v Lužné přibírá zprava potok Luženku (407 m n. m.) a před obcí Valašská Polanka zleva potok Pozděchůvku (396 m n. m.). Odtud teče už jen na sever. Za Valašskou Polankou přijímá z pravé strany Veřečný potok (378 m n. m.) a z levé potok Seninku (376 m n. m.) tekoucí ze stejnojmenné obce. Dále protéká obcí Leskovec, zde se do ní vlévá ještě několik menších potoků a severně od obce Ústí v nadmořské výšce 354 m n. m. se vlévá jako levostranný přítok do Vsetínské Bečvy.

Průměrný průtok vodního toku Senice u Ústí činí 1,67 m³/s. Průměrný vodní stav činí 100 cm. Nejvyšší vodní stav byl zaznamenán v červenci 1997: 313 cm a v červnu 2010: 289 cm.

Ratibořka pramení západně od středu obce pod vrchem Křemičná (600 m n m.) a směřuje na východ, protéká obcí Hošťálková a Ratiboř a poté se vlévá do Vsetínské Bečvy. Plocha celého povodí Ratibořky je 56,94 km2. Délka toku je orientačně 10,8 km.

Rokytenka je levostranným přítokem Vsetínské Bečvy ve městě Vsetín ve Zlínském kraji. Délka toku činí 13,3 km. Plocha povodí měří 36,4 km². Průměrný průtok je 0,36 m³/s.

Stanovnice je levostranným přítokem Vsetínské Bečvy, který přitéká z vodní nádrže Karolinka. Do Vsetínské Bečvy se vlévá v km 104,8. Plocha povodí Velké Stanovnice je 23,31 km2 a délka toku je 9,50 km. Správcem toku je Povodí Moravy, s.p.