Hydrologické údaje

ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE

Obcí Pržno protékají vodní toky Ostravice, včetně Mlýnského náhodu, Plavárenský a Rzavý potok.

Řeka Ostravice vzniká spojením Bílé a Černé Ostravice, přičemž hydrologicky se za pramennou považuje Bílou Ostravici. Ta pramení v lokalitě Bílá – Hlavatá v nadmořské výšce 720 m n. m. Odtud odtéká severovýchodním směrem a po 9,7 km se stéká s Černou Ostravicí, která do ní ústí zprava Odtud pod společným názvem Ostravice se její trasa láme a obrací k severu, a po 54,2 km ústí do řeky Odry v Ostravě přibližně na kótě 201 m n. m. Z uvedené délky okolo 6 km tvoří zátopa přehrady Šance (km 45,8 – 51,7), celý tok Ostravice od pramene až po ústí je ve správě státního podniku Povodí Odry.

Nad zátopou má tok vysloveně bystřinný charakter s podélným sklonem dna pohybujícím se řádově v procentech. Pod nádrží sklon klesá odshora od 9 ‰ nad Frýdlantem nad Ostravicí po 1,5 ‰ u ústí. Průměrná velikost zrnitosti splaveninového materiálu dna pod nádrží směrem po vodě se pohybuje v rozmezí 50 - 80 mm, ve výustní trati je na hodnotě asi 35 mm.

Před výstavbou přehrad v povodí patřila Ostravice průtokově k nejrozkolísanějším tokům na území ČR a její vysoké kulminační průtoky spolu s vysokým podélným sklonem a tak s vysokou reliéfovou energií byly příčinou zvláště katastrofálních průběhů povodní.

Rzavý potok pramení v katastru obce Pržno, na úbočí vrchu Bystré ve výšce cca 395 m n. m. a na území obce Baška ústí zleva do Bystrého potoka v nadmořské výšce cca 224 m n. m. Tvar povodí je výrazně protáhlý, plocha povodí činí 2,87 km2, délka toku 3,15 km. Podélný sklon od ústí po zaústění Plavárenského potoka (levostranný přítok) je poměrně vyrovnaný, v rozmezí 0,5 - 0,8 %. Výše proti proudu dochází k výraznému nárůstu a sklon dosahuje 2,4 - 2,6 %. Kromě Plavárenského potoka ústí do Rzavého potoka také zleva meliorační odvodňovací příkop (ID 10215930). V úseku ř. km 0,00 - 0,67 není vodní tok upraven, protéká lesem lužního charakteru a prakticky se zde nevyskytují žádné jiné objekty. Od silničního mostu (ř. km 0,671) je okolí toku zastavěné. Jedná se o roztroušenou zástavbu rodinných domků se zahradami, mezi kterými jsou zatravněné nebo orné zemědělské plochy. Od soutoku s Plavárenským potokem vede vodní tok podél asfaltové komunikace v opevněném příkopu. Pravý břeh je téměř výlučně tvořen zemědělskou půdou. Koryto Rzavého potoka je kříženo množstvím přemostění a inženýrských sítí, v horním úseku jsou mosty nahrazeny propustky. Opevnění koryta je pomístní a různorodé, převážně v blízkosti přemostění. Ve dně se téměř nevyskytují uměle vytvořené spádové stupně, zjištěné byly pouze 2 s výškou cca 0,3 m.

Plavárenský potok je levostranným přítokem Rzavého potoka v ř. km 1,358. Pramení v nadmořské výšce cca 348 m n.m. a ústí v 332,4 m n.m. Plocha povodí je 1,3 km2, délka toku činí 1,845 km. Vlevo od toku je snížená zastavěná inundace, od koryta oddělená převážně zemním valem nebo zvýšeným břehem. Vpravo se v celé délce toku nachází svah, který je v blízkosti toku převážně zalesněný. Podélný sklon se pohybuje v rozmezí 0,6 - 1,1 % bez výraznějších zlomů. Spádové objekty se zde nevyskytují. Plavárenský potok má jeden pravostranný přítok (ID 10209423) v ř. km 1,241. Koryto Plavárenského potoka je kříženo množstvím přemostění a inženýrských sítí, v horní části jsou dva zatrubněné úseky o délce 50 m a 40 m. Opevnění koryta je pomístní a různorodé, převážně v blízkosti přemostění.

 

Základní hydrologické charakteristiky vodních toků na území obce Pržno

Místo profiluř. kmQa [m3/s]N-leté průtoky [m3/s]
125102050100
Ostravice po soutok s Morávkou 25,3 6,59 101 157 241 312 389 499 590
Rzavý potok 0,0 -- 1,87 3,12 4,88 6,27 7,70 9,65 11,2
Plavárenský potok 0,0 -- 1,11 1,85 2,89 3,71 4,56 5,71 6,63

 

HLÁSNÉ PROFILY

K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:

Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Odry, státní podnik).

Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.

Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.

Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.

Území obce Pržno může být ohrožováno vyššími vodními stavy především na vodních tocích Ostravice (vč. Mlýnského náhona), Rzavý a Plavárenský potok. Pro varování a včasnou ochranu obce slouží následující hlásné profily: Hlásný profil kat. C Pržno, Rzavý potok » ve správě obce - jedná se o automatické hladinoměrné čidlo se zasíláním varovných sms zpráv. Hlásný profil je taktéž vybaven vodočetnou latí.
Obec může také využívat data z hlásných profilů kat. A nacházejících se na Ostravici pod VD Šance » a také ve Frýdku-Místku ». Nicméně hodnoty stupňů povodňové aktivity nastavené na těchto profilech již neodpovídají hodnotám SPA na území obce. Z toho důvodu se do budoucna plánuje montáž vodočetné latě u prženského mostu.
Hlásné profily směrodatné pro území obce Pržno

Hlásné profily v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.