Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Pržno lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Pržno, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Povodně se v obci vyskytují poměrně často, v posledních letech například v roce 1997 a 2010. V roce 1997 dlouhodobé deště rozvodnily řeku Ostravici i místní potoky Plavárenský, Rzavý a také Mlýnský náhon. Řeka se v těchto případech rozlévá, nedochází k přelivu přes protipovodňové hráze, avšak v návaznosti na vysoký stav vody se zvedá spodní hladina a dochází k zaplavování sklepů rodinných domů, chat atd. Zaplavuje se sportovní areál, veřejné komunikace a hrozí zatopení průmyslových areálů.
V roce 2010 došlo k lokálním záplavám způsobeným přívalovými dešti a došlo k rozvodnění potoků Plavárenský a Rzavý.
V roce 2020 obec zasáhly dva přívalové deště, které zaplavily některé části Pržna. Došlo k rozlití Plavařského potoku na ulici a zahrady rodinných domů (např. č. p. 164, 162, 199, 196 atd.). Rozliv mimo koryto nastal také na vodním toku Rzavý potok. Ten se rozlil na přilehlou místní komunikaci a značnou část poškodil (u č.p. 222). Nadále došlo k zaplavení garáží rodinných domů v Nové Kolonii. Vlivem rozvodnění Rzavého potoku došlo také k zaplavení přízemí rodinných domů č. p. 274, 297 a 233, zaplaveny byly rovněž okolní zahrady. Poblíž autobusové zastávky Pržno, Dolní konec byla zatopena oblast rodinných domů a okolí trafostanice, kde místní SDH odčerpávala nahromaděnou vodu.
