Povodňový plán obce Rapotín



Odtokové poměry

Vodní tok Desná má na území obce Rapotín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,00 - 37,09, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 5. 1. 2010 (č. j. KUOK 552/2010). Aktivní zóna ZÚ v k. ú. Rapotín byla několikrát aktualizována. 1. aktualizace nabývá platnosti od 11. 5. 2011 (č. j. KUOK 46862/2011), 2. aktualizace nabývá platnosti od 2. 4. 2012 (č. j. KUOK 31662/2012), 3. aktualizace nabývá platnosti od 4. 3. 2013 (č. j. KUOK 14193/2013) a 4. aktualizace nabývá platnosti 28. 11. 2016 (č. j. KUOK 108123/2016). 
Na ostatních drobných vodních tocích v obci nejsou stanovena záplavová území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Desné. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Mapa povodňového nebezpeční na území obce Rapotín

Mapa povodňového nebezpeční na území obce Rapotín

Mapa povodňového ohrožení na území obce Rapotín

Mapa povodňového ohrožení na území obce Rapotín

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Rapotín bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry. Jedná se o lávky, mosty a propustky. 
Místa omezující odtokové poměry na území obce Rapotín

Místa omezující odtokové poměry na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Rapotín bylo stanoveno jedno místo, které je ohrožené přívalovou povodní.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Rapotín

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>=5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Kritické body na území obce Rapotín

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Rapotín metodou kritických bodů

Na území obce Rapotín se nachází 1 kritický bod. Ten představuje problémy při silných přívalových srážkách. Jeho charakteristika je uvedena v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území obce Rapotín

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 000 090 4,5 % 51,673 % 141,55 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Rapotín. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie na území obce Rapotín

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Rapotín

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

V období mrazu a tání je kritický úsek řeky Desné mezi ř. km 16,30 - 16,40 pod mostem místní komunikace, dále úsek na řece Mertě, která ústí do Desné na pomezí k. ú. obce Rapotín a Petrov nad Desnou mezi ř. km 0,00 - 0,15 při soutoku s Desnou a dále v ř. km 0,38 pod silničním mostem, který je kritický především v období mrazu. Mimo tyto úseky je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Rapotín

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Vodní nádrže v katastru obce Rapotín a způsob jejich napájení

Vodní dílo Způsob napájení
Vodní nádrž R1 (VÚCHS) Obtoková, Rejchartický potok
Vodní nádrž R2 (Pechův rybník) Průtočná, na bezejmenné vodoteči P2
Vodní nádrž R3 (Petrákův rybník) Obtoková, Rejchartický potok
Vodní nádrž R4 (Samota) Obtoková, Rejchartický potok
Vodní nádrž R5 (u skládky TDO) Průtočná na DVT 203e
Vodní nádrže R6 (Rapotínská stráň) Průtočný na DVT 203d
V katastru obce Rapotín se nachází několik vodních nádrží, které nejsou regulované a v případě větších srážkových úhrnů mohou mít vliv na odtok vody z povodí.  Avšak největším potenciálním zdrojem ohrožení může být vodní dílo Dlouhé Stráně nacházející se cca 14 km severovýchodně od intravilánu obce Rapotín, která může při protržení hráze vyvolat silnou povodňovou vlnu. 
 Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Rapotín

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření

V září 2021 byla dokončena protipovodňová opatření na řece Desné. Tato opatření zahrnují vznik tří revitalizačních ale i odlehčovacích ramen toku, souběžných s tokem Desné, které převedou část povodňového průtoku a tím výrazně sníží hladinu řeky. Jedná se o úsek od jezu v ř. km 14,231 u MVE Červený dvůr po soutok řeky Merty s Desnou v ř. km 16,840. Opatření je kapacitní pro 50 letou vodu. Dále proběhne výstavba hrází a zídek. Zásahy do samotného koryta Desné budou minimální a zahrnou výstavbu tzv. berem (část koryta zaplavovaná při vyšších průtocích; plošina probíhající podél hrází) s proměnnou šířkou a doplňujícího ohrazování. Jedním z významných opatření bude i poldr Sobotín, který v případě potřeby pojme až 870 000 m3 vody. 

Práce na PBPO 14,231-16,840 byly dokončovány během října 2021.

Poté dojde k přepočítání aktivních a pasivních zón. Návrh opatření ve sledovaném úseku řeky Desné v projektové dokumentaci odpovídá výše uvedené výsledné a předem projednané koncepci řešení PPO, především dle závěrů předchozí studie zhotovené zástupci Povodí Moravy, s. p., v 11/2011 a dle požadavků - dle zadání objednatele projektu. Dle těchto podkladů a rozhodnutí byla protipovodňová opatření navrhována v dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR) dále přebraná do DSP na návrhový průtok Q50 v hodnotách Q50 = 117 m3/s pro úsek mezi Mertou a Losinkou a Q50 = 131 m3/s pro další dílčí úsek pod Losinkou až po dnešní pevný jez v lokalitě Červený Dvůr v km 14,231. Dle zadání budou hráze převyšovat hladiny návrhového průtoku s bezpečnostní rezervou 20 až 30 cm. Zídky budou nad návrhové hladiny převýšené jen minimálně cca 5 cm. Důvodem minimálního převýšení je fakt, že obec Rapotín, Vikýřovice a Petrov nad Desnou nemají navrženu protipovodňovou ochranu absolutní a navržená I. a II. etapa je chápána jako první stavba širokého komplexu opatření, který musí v budoucnu obsahovat i další hráze a zejména suché nádrže pro ztransformování povodňových průtoků. Z těchto důvodů dochází při průtoku větším jak Q50 nad zavázáním pravobřežní hráze II. etapy SO 44 k vybřežení povodňového průtoku přes silnici I44 do pravobřežní inundace. Následným přetokem do říčky Losinky se povodňový průtok dostává do oblasti nižšího terénu za mostem silnice I11, kde opět vybřežuje bez ohrožení přelití zbytku navazující linie PPO. Účelem stavby popisovaných protipovodňových opatření na toku řeky Desné je zajištění protipovodňové ochrany zástavby obcí na obou březích řeky Desné alespoň na průtok Q50 (informace od zástupců obce Rapotín).

Protipovodňová opatření na území obce Rapotín

Situace PBPO Rapotín (od zástupců obce Rapotín, zpracovatel: AQUATIS Brno)