Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Nejvýznamnějším typem povodně, který se v obci může objevit, je povodeň z lokálních přívalových srážek, kterou byla obec významně postižena naposledy v letech 1997 a 2014. V důsledku lokálního přívalového deště extrémní intenzity vznikly četné plošné a z nich koncentrované splachy vody a materiálu na svazích. Při stékání směrem do údolního dna Raduňky silné proudy vody způsobily škody především na nezpevněných komunikacích, kde odnesly svrchní štěrkový kryt. Vodní tok Raduňka na extrémní objem přitékající vody zareagoval vylitím ze břehů. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Raduň, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Povodeň z přívalových srážek ve dnech 26. - 29. 5. 2014, která postihla řadu lokalit v povodí Odry v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, byla důsledkem intenzivní bouřkové činnosti, kdy v některých případech spadlo >50 mm srážkového úhrnu za 1 hod. Meteorologickou příčinou této povodně byla rozsáhlá brázda nízkého tlaku vzduchu rozprostírající se od Balkánského poloostrova po Biskajský záliv. V rámci ní se k nám dostával teplý a vlhký vzduch, v němž se vytvořilo zvlněné frontální rozhraní. V instabilní vzduchové hmotě se následně tvořily četné bouřky.
Více informací viz
Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014.
