Povodňový plán obce Rtyně nad Bílinou



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Rtyně nad Bílinou byla od roku 2000 několikrát zasažena povodněmi na řece Bílině a na jejím přítoku Bystřici (Teplickém potoce). Častému opakování povodní zřejmě nahrává více faktorů - mezi nimi např. historické změny ve využití půdy či úpravy koryt zmíněných vodních toků. Nemálo budov je navíc situováno v území, které je zaplavováno od povodňového průtoku odpovídajícího 20leté vodě (Q20). Reliéf obce je navíc členitý (sklonitý), což zvyšuje erozní schopnost vody při povrchovém odtoku. Největším ohrožením pro obec jsou povodně z dlouhotrvajících regionálních srážek (letní typ povodně) a povodně jarní, způsobené táním sněhu při oteplení. Dále vznikají problémy při lokálních intenzivních srážkách, při nichž je splachována orná půda a dále při koncentraci sedimentu v intravilánu obce. To se týká zejména katastrálních území Sezemice, Rtyně nad Bílinou a Velvěty. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Rtyně nad Bílinou, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V období 2000 - 2013 byla obec povodněmi zasažena celkem šestkrát. Stalo se tak v letech 2000, 2002, 2006, 2009 a 2013.

V roce 2000 se rozvodnila Bílina a její přítok Bystřice (Teplický potok). Ve čtvrtek 9. března v 15:00 hod. byla povodeň oficiálně vyhlášena dosažením II. stupně povodňové aktivity na hlásném profilu na řece Bílině (umístěn na pilíři mostu), když hladina vody stoupla nad 150 cm. V Kozlíkách byly Bystřicí zatopeny sklepní prostory v obecním domě (č. p. 47 a 48). Ve Velvětech byl zatopen statek, evakuována musela být hospodářská zvířata a přemístěny musely být zemědělské stroje. V soukromých domech podél Bíliny i Bystřice byly zatopeny sklepy. Zatopeny byly i silnice (p. č. 610/1 a 611/1), což vedlo k uzavření komunikace od části obce Velvěty až k obecnímu domu v Kozlíkách (č. p. 48). Tato komunikace bývá v místě pod mostem u soutoku Bíliny a Bystřice zpravidla každoročně zjara uzavřena vzhledem k pravidelnému rozvodnění obou toků. Konec povodně byl vyhlášen 13. 3. 2000 v 8:00 hod.

V období 12. - 16. 8. 2002 došlo k další povodni. V Kozlíkách byly zaplaveny objekty až po č. p. 26. Ve Velvětech byla zaplavena vrátnice areálu Czech Aerosol až do výšky 1 m. Dále v této místní části došlo k zaplavení objektu č. p. 2. V části obce Rtyně nad Bílinou bylo zaplaveno dětské hřiště a objekt č. p. 30.