Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Velká Bystřice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být tok Bystřice a jeho přítoky zasažen zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Velká Bystřice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Město Velká Bystřice bylo postiženo povodněmi v letech 1789, 1803, 1914, 1980 a 2020.
První zmínky o povodni pochází ze dne 22. července 1789. Vlivem silných přívalových dešťů došlo k vylití vodního toku ze břehů, Voda brala dřevo, střechy i celé domy s lidmi, kteří se utopili. Ve městě bylo zdemolováno celkem 25 domů. V této době byly škody v řádech tisíců korun.
Povodeň ze dne 10. června 1803 byla opět způsobena silnými přívalovými dešti v kombinaci s kroupami. Voda se valila po celém městě a zatopila přilehlé objekty.
Dne 6. srpna 1914 zasáhla město opět povodeň způsobená přívalovými dešti a následným vybřežením vodního toku Vrtůvka a Bysřice, které se spojily v jeden tok a braly vše, co jim přišlo do cesty. Celkem bylo zdemolováno 14 domů, 41 jich bylo značně poškozených. Občané odnášeli dobytek na půdy a sípky, aby se neutopil. Škody byly vyčísleny do čtvrt milionů předválečných korun
Povodeň z 8. a 9. srpna 1980 byla opět způsobena silnými a dlouhotrvajícími přívalovými dešti, které rozvodnily vodní tok Vrtůvka. Ta následně zaplavila několik sklepů a bytových zařízení.
Zatím poslední povodně postihly město Velká Bystřice v roce 2020. Tyto povodně byly opět způsobeny silnými přívalovými dešti, které způsobily vybřežení vodního toku Vrtůvka. Byly zaplaveny zahrady a přilehlý park.
Povodně v roce 2020