Odtokové poměry

Záplavové území vodního toku Olšava na území Záhorovic bylo stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje dne 26. srpna 2015 (č.j. KUZL 53103/2015) v rozmezí ř. km 0,000 – 36,395. Záplavové území je stanoveno v uvedené kilometráži pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivních zón. »
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Záhorovice se nachází několik míst omezující odtokové poměry. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Záhorovice bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:
  • horní most - Olšava - ř.km 32,82 »
  • střední most - Olšava - ř.km 32,2 »
  • dolní most - Olšava - ř.km 31,59 »
  • most přes silnici II/495 - Kladenka - ř.km 0,48 »
  • most na účelové komunikaci - Kladenka - ř.km 1,72 »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Záhorovice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


  Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. Jižně od intravilánu obce jsou místy porušené meliorace a při intenzivních srážkách zde dochází až k 5 metrovým gejzírům.
Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Záhorovice
Na území obce Záhorovice bylo na základě předchozích zkušeností vytipováno 5 lokalit v intravilánu obce ohrožených přívalovou povodní. »
Záhorovice - U č.p. 88
Zdrojem potíží na této lokalitě je velký polní blok nad obcí. Povrchové stékající vody z této lokality jsou svedeny polní cestou do intravilánu obce. Může zde docházet k výrazné půdní erozi a ohroženy jsou především zahrady přilehlých domů.

Záhorovice - Nad humny
Při intenzivních deštích dochází k velkému smyvu vod z rozsáhlého půdního celku severně od Záhorovic. Vody se akumulují na polní cestě a mohou způsobit problémy především na zahradách přilehlých domů u č.p. 141, 123 a dalších.

Záhorovice - u kyselky

Ve východní části obce u č.p. 128 a 63 dochází k časté akumulaci povrchových vod stékajících z přilehlé zatravněné rokle a rozsáhlých lesů.

Záhorovice - u č.p. 300
Nejproblematičtější oblast v obci. Dochází zde při intenzivních srážkách k výraznému splachu z luk, polí a lesního komplexu. Proudy vody ohrožují několik domů v intravilánu obce.

Záhorovice - "Gejzíry"
Porušená meliorace na poli "Zálazčí" způsobuje v době intenzivních srážek velký povrchový odtok vody a místy až 5 metrové gejzíry vody tryskající z rozbité meliorace. Voda dále může ohrozit několik domů v intravilánu obce.

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. » 

Na území obce Záhorovice nebyly stanoveny žádné kritické body. 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Záhorovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Záhorovice

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Záhorovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Záhorovice

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Záhorovice za zemědělským areálem se nachází malý průtočný rybník. Tato vodní nádrž je ve správě obce Záhorovice. Odtokové poměry na území obce Záhorovice může ovlivnit vodní nádrž Bojkovice. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Záhorovice

Vodní nádrž Bojkovice

  • vodní tok: Kolelač, ř.km 2,70
  • Provozovatel VD: Povodí Moravy, s.p.
  • Hrázný: Roman Huťka - tel.: 556 311 030
  • Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - III.

Přehrada Bojkovice na Kolelačském potoce se nachází asi 2 km severovýchodně od obce Bojkovice. Výstavba probíhala od října 1963 do prosince 1966. Hlavním účelem vodního díla je zajistit dostatek vody pro skupinový vodovod Uherský Brod a zajistit minimální průtok v toku pod hrází.

Hráz byla vybudována jako zemní sypaná, z místních štěrkových materiálů s příměsemi hlín. Nepropustnost násypu je zajištěna těsnicí vrstvou ze sprašových hlín při návodním svahu hráze, opevněném kamennou dlažbou, vzdušní svah je pokryt humusem a zatravněn. Hráz je nasypána na podloží tvořeném vrstvami pískovců a jílovců, půdorysně je přímá.

Veškerá manipulace s vodou na vodním díle se děje pomocí jediného sdruženého funkčního objektu u pravého břehu hráze, který slouží k odběrům vody, k vypouštění vody z nádrže a k převádění povodní přes bezpečnostní přeliv. Jelikož hlavním účelem vodního díla je zajistit odběry vody, jsou ve dvou výškových úrovních ve sdruženém funkčním objektu umístěny vodárenské odběry, kterými lze podle okamžité jakosti vody v nádrži přizpůsobit úroveň odebírané vody.

Ve sdruženém objektu jsou dvě samostatné, symetricky uspořádané, shodné výpusti o průměru 800 mm. Na výpustech jsou návodní a provozní šoupátkové uzávěry, jež jsou umístěny, včetně ovládání, v komoře uzávěrů. Bezpečnostní přeliv může při maximální hladině převést celkový průtok cca 59 m3/s, přičemž tzv. stoletý průtok na Kolelačském potoce je cca 36 m3/s.

Charakteristika vodní nádrže

Celkový objem nádrže 964 780 m3
Celková zatopená plocha 15,45 ha
Kóta koruny hráze 323,30 m n.m.
Kóta dna nádrže 307,30
Kóta max.hladiny zás.prostoru 321,46
Kóta max.hladiny retenčního prostoru 322,50
Vzdálenost vodní nádrže od města 3 km

Technické údaje vodní nádrže

Technické   údaje VN Bojkovice
ČHP 4-13-01-087
Tok Kolelač, ř. km 2,7
V provozu od roku 1966
Provozovatel Povodí Moravy, s.p.
Plocha povodí 13,79 km2
Hladina stálého nadržení (B.p.v.) 312,00 m n.m.
Max.zatop. vodní plocha 15,45 ha
Stálý objem 40 780 m3
Užitkový (zásobní) objem 770 000 m3
Retenční ovladatelný objem 0 m3
Celkový ovladatelný objem 810 780 m3
Retenční ovladatelný objem 154 000 m3
Celkový objem-max. 964 780 m3
Q100 45,0 m3 s-1
Kapacita bezpečnostního přepadu 50,0 m3 s-1
Kóta přelivu 321,46 m n.m.
Kapacita spod. výpustí 12,0 m3 s-1
Délka hráze v koruně 198,0 m
Kóta koruny 323,30 m n.m.
Výška hráze nade dnem (terénem) 16,0 m
Šířka v koruně hráze 4,50 m
Kapacita koryta pod nádrží 6,0 m3 s-1
Q100TRANS pod nádrží 36,0 m3 s-1
 
Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.