Hydrologické údaje

ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE

zubri_hydr.ud

Vodní toky na území města Zubří

Město Zubří se rozkládá v členitém terénu předhůří Beskyd s údolní zástavbou kolem potoků Hodorfského (v horní části přítok Čertoryjský) a Starozuberského (v horní části přítok Romanovský), přičemž pro oba je charakteristické rozsáhlé povodí. Třetím potok s rozsáhlým povodím je Hamerský, který protéká údolím Březovec, které je osídlené až na dolním toku v lokalitě zvané Hamra.

Hamerský potok teče po celé délce v přírodním neregulovaném korytě chráněném hustým kořenovým systémem pobřežní vegetace a vyznačuje se hustým meandrováním, které brzdí gravitační účinky povodně natolik, že ani povodeň v roce 1997 neohrozila zástavbu v lokalitě Hamra.

Hodorfský potok pramení pod hřebenem Moravskoslezských Beskyd, v sedle pod Krátkou v nadmořské výšce cca 680 m n. m. Směr toku je jižní. Horní, větší část povodí je zalesněna, střední a dolní část jsou zemědělsky využívány, je zde těsný souběh se silniční komunikací a zástavba rodinnými domy a před zaústěním do Bečvy křížení s náhonem, železnicí a silnicí I. třídy. Plocha povodí je 10,292 km2.

Jižní částí města protéká Rožnovská Bečva. Do ní vtékají všechny 3 zuberské potoky a řeka vytváří přirozenou jižní hranici katastru. Soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí vzniká řeka Bečva. Ta je největším levostranným přítokem Moravy. Délka toku řeky činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1625,7 km². Obě řeky pramení na svazích Vysoké, Vsetínská Bečva (též označována jako Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována jako Dolní Bečva) na severních. Obě řeky pramení nedaleko horské chaty Třeštík v Beskydech. Průměrný průtok u ústí činí 17,5 m³/s.

Základní hydrologické charakteristiky vodních toků na území města Zubří

Místo profiluVodní tokř. kmN-leté průtoky [m3/s]
125102050100
Most na Bučiska Rožnovská Bečva 14,22 42,8 -- 99,1 134,0 204,5 283,0 354,0
Most pod soutokem s Romanovským potokem Starozuberský potok 2,87 1,97 3,69 6,68 9,47 12,70 17,80 22,30
Most u MěÚ Hodoforský potok 1,38 2,70 5,40 10,0 14,20 19,10

26,40

32,80

 

Všechny toky na území města jsou horské potoky, které se snadno rozvodní a několikanásobně zvýší svůj průtok během krátké doby.

Z Hlediska hydrogeologie náleží oblast do Beskydsko-karpatské oblasti. Beskydsko-karpatská oblast vyplňuje východní část povodí Moravy počínaje Bečvou a podloží tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Karpat. Roční úhrny srážek zde překračují 600 mm a v Beskydech i 1000 mm. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l.s1.km2 až pod 3 l.s1.km2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek.

Povodí Rožnovské Bečvy

HLÁSNÉ PROFILY

K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:

Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Moravy, státní podnik).

Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.

Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.

Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.

Na území města Zubří se nenachází měrný profil kategorie A ani B. Využitelný je hlásný profil kat. BRožnově pod Radhoštěm, který se nachází na mostě vedoucí přes Rožnovskou Bečvu a je poblíž č.p. 621 ». Pro potřeby města byly vybudovány dva hlásné profil kategorie C. První hlásný profil kategorie C ve městě Zubří na mostu vedoucím přes Hodoforský potok » a druhý hlásný profil C ve městě Zubří je na Starozuberském potoce ».
Hlásné profily směrodatné pro území města Zubří

Hlásné profily v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.