Odtokové poměry

Vodní tok Vltava má na území městyse Davle oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 70,000 - 91,321, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 6. 9. 2005 (č. j.  77900/2005/OŽP-Bab). »
Vodní tok Sázava má na území městyse Davle oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0 - 119,0, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 24. 11. 2006 (č. j. 155975 06/OŽP-Bab). » 
Záplavové území je stanovené i na Bojovském potoce, ten však nezasahuje do intravilánu městyse Davle, tvoří pouze hranici se sousedním katastrem. Záplavové území, vč. AZZÚ v úseku, bylo vyhlášeno Krajským úřadem Středočeského kraje v úseku 0,0 - 15,0 ř. km a nabývá platnosti od 13. 11. 2017 (č. j. 138573/2017/KUSK). » 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny toku Vltavy a Sázavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse Davle na vodním toku Vltava se nachází 4 místa omezující odtokové poměry:
  • Silniční železobetonový most na ř. km 78,2 toku Vltavy. Nosná konstrukce je tvořena železobetonovou deskou. Podpěry jsou vysoké železobetonové pilíře, s vysokou rezervou, převyšující jakékoliv povodňové průtoky. Mostovka klesá směrem k levému břehu, osu toku křižuje mírně šikmo. »
  • Lávka pro pěší v říčním km 77,948 toku Vltavy. Jedná se o původní silniční most s ocelovými příhradovými oblouky. Mostovku tvoří dvě řady křížem šikmo položených fošen. Podpěry jsou betonové pilíře, obložené žulovými kvádry. Kóta spodní hrany mostovky je 205,81 m n. m., což je 2,47 nad hladinou Q100 v tomto profilu (203,34 m n. m.) Kóta koruny mostovky je 206,56 m n. m. »
  • Nekapacitní most přes Záhořanský potok - ř. km 0,1 »
  • Nekapacitní most přes Sloupský potok - ř. km 0,05 »
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Davle

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Davle byly stanoveny 3 místa, které jsou ohrožena přívalovou povodní. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Davle

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (=> 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (=> 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (=> 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městysu Davle metodou kritických bodů

Na území městyse Davle byly stanoveny 4 kritické body:
  • Kritický bod 10 900 924 (povodí Sloupského potoka)
  • Kritický bod 10 900 943 (povodí pravého přítoku Sázavy)
  • Kritický bod 10 800 483 (povodí levého přítoku Vltavy)
  • Kritický bod 10 804 991 (povodí levého přítoku Vltavy)

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městysu Davle. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městysu Davle

 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městysu Davle metodou kritických bodů

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu úseků toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří mezi kritické úseky tok Sázava. Ve sledované oblasti se jedná o kritické místo v Pikovicích (ř. km 1,5 - 3,0), další kritická místa jsou Kamenný přívoz - zdrž a Zbořený Kostelec - zdrž Brodce. Také na soutoku Sázavy s Vltavou, kde je vlivem sedimentů relativně malá hloubka vody, dochází k promrzání koryta a k následným ledovým jevům. Je proto nezbytně nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče, které by mohly způsobit ucpání průtočného profilu ledovými jevy.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Davle
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu městyse Davle. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na toku Vltavy je vybudováno několik vodních nádrží s ochranným objemem, který výrazně ovlivňuje průtok řeky Vltavy v Davli. Rozhodující jsou z tohoto hlediska VD Orlík (ř. km 144,65), VD Kamýk (ř. km 134,73), VD Slapy (ř. km 91,7) a VD Štěchovice (ř. km 84,44). Největší význam z hlediska protipovodňové ochrany, zejména v oblasti povodní s nižšími povodňovými průtoky, má VD Orlík s objemem nádrže 716,5 mil. m3 a ochranným objemem 62,1 mil. m3. VD Kamýk a VD Slapy pracují převážně jako vyrovnávací nádrže pro špičkovou elektrárnu Orlík a v běžném provozu zde bývá k dispozici 0 - 20 mil. m3 volného prostoru. Do oblasti městyse Davle zasahuje svým vzdutím ještě VD Vrané níže po proudu Vltavy, jehož vyrovnávací prostor je mezi kótami 199,10 - 200,10 m n. m.
Na toku Sázavy je z hlediska protipovodňové ochrany nejdůležitější VD Švihov na Želivce s neovladatelným ochranným objemem 42,4130 mil. m3. Z hlediska regulace povodňových průtoků z mezipovodí je však pro městys Davle tato nádrž málo významná.
Pro ochranu objektů v zastavěné části Davle (ulice V Kejsíři, Ve Struhách a Kiliánská) je vybudovaný suchý poldr na vodním toku Sloupský potok (IDVT: 10273566). Maximální objem nádrže činí 1850 m3. »

Správce výše uvedených vodních děl - Povodí Vltavy, s. p., je povinen zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technicko - bezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené odborné organizace. Jeho účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě. Pro účely technicko - bezpečnostního dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem a při případné havárii.

Veškeré technické a hydrologické údaje případných zvláštních povodní dotčených vodních děl jsou obsaženy v evidenčních listech zvláštních povodní, kterými disponuje Úřad městyse Davle. Tyto evidenční listy tvoří nezbytnou součást povodňové dokumentace a je nezbytné jejich uchování v bezprostřední blízkosti povodňového plánu městyse Davle pro případnou součinnost.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Davle
Vodní nádrže v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Vodní nádrže
 
 

Protipovodňová opatření

Na území městyse Davle je na Sloupském potoku (IDVT: 10273566) vybudován suchý poldr, který chrání objekty v ulicích V Kejsíři, Ve Struhách a Kiliánská.

Základní parametry suchého poldru na Sloupském potoku:  »

  • kóta koruny hráze 302,60 m n.m.
  • maximální výška hráze 4,55 m
  • délka hráze 34 m
  • šířka v koruně 3,0 m
  • retenční kapacita nádrže 1850 m3
  • maximální zatopená plocha 675 m2
Protipovodňová opatření na území městyse Davle