Charakteristika zájmového území

Obec Dětřichov leží v jihozápadní části Frýdlantského výběžku v předhůří Jizerských hor v Libereckém okrese a stejnojmenném kraji přibližně 3 km od hranic s Polskem. Spadá do SO ORP Frýdlant, od města Frýdlant je vzdálená cca 4 km. K 1. 1. 2019 bylo v obci evidováno 707 obyvatel. Velikost k. ú. obce činí 971,8 ha.

Využití pozemků v obci Dětřichov (dle ČSÚ k 1. 1. 2019)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 158.6 ha 16.3 %
Zahrady 17.2 ha 1.8 %
Trvalé travní porosty 364.6 ha 37.5 %
Lesní půda 350.7 ha 36.1 %
Vodní plochy 11.2 ha 1.2 %
Zastavěné plochy 12.4 ha 1.3 %
Ostatní plochy 57.0 ha 5.9 %
Celková výměra k. ú. 971.8 ha 100.0 %

Katastrální území obce Dětřichov

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká Vysočina, soustavy Krkonošsko-jesenické a podsoustavy Krkonošské. Velká část území, včetně samotné obce Dětřichov spadá do celku Frýdlantská pahorkatina. Jižní část území spadá již do celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Albrechtická vrchovina.

Pro k. ú. obce Dětřichov je typický plochý reliéf s typickým zaříznutým údolím vodního toku Oleška, který je z jihovýchodní strany ohraničen hřbety Jizerských hor. Nejvyšším bodem území je vrch Hájky (426 m n. m.) nacházející se v jeho severovýchodní části, naopak nejníže položeným je místo, kde zájmové území opouští vodní tok Oleška na západě (340 m n. m.).

Díky návětrnosti svahů Jizerských hor je oblast velmi bohatá na srážky (cca 800 - 1 700 mm/rok) a hustě protkána vodními toky různých řádů. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Nejvýznamnějším vodním tokem je Smědá odvodňující severní část pohoří a ústící do Lužické Nisy (významný přítok Odry, která ústí do Baltského moře), ta odvádí vodu ze západní a jihozápadní části Jizerských hor. 

Z geologického hlediska tvoří území poměrně pestrá škála hornin. Okolí samotné obce tvoří, díky vodním tokům, sedimentární horniny, zejména jíly a varvy, doplněné o kamenité až hlinito-kamenité sedimenty. V severní části lze narazit i na bazaltoid a v jižní také na ortorulu, metagranit, nefelinit olivnický či analcimit olivnický.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do mírně teplých podoblastí MT7 a MT9.

Charakteristika podoblastí MT7 a MT9

Charakteristika MT7 MT9
Počet letních dnů 30 - 40 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160 140 - 160
Počet mrazových dnů 110 - 130 110 - 130
Počet ledových dnů 40 - 50 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7 6 - 7
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 8 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 400 - 450 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 250 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 80 60 - 80
Počet zamračených dnů 120 - 150 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50