Křinec

Charakteristika zájmového území

Městys Křinec se nachází ve Středočeském kraji, přibližně 12 km severovýchodně od ORP Nymburk. Součástí Křince jsou i obce Bošín, Mečíř, Nové Zámky, Sovenice a Zábrdovice. K 1. 1. 2023 bylo v Křinci evidováno 1 356 obyvatel na rozloze městysu činící 2 583,8 ha (dle ČSÚ k 31. 12. 2023). 

Z dopravního hlediska je území Křince umístěno mimo hlavní dopravní tahy. Křincem vede silnice II. třídy ze směru od západu z Luštěnic a od východu z Dymokur. Nejblíže položenou silnicí I. třídy je spojnice Poděbrady - Jičín přibližně 6,5 km od Křince.

Území městyse Křinec se rozkládá v nádmořské výšce asi od 190 m n. m. do 250 m n.m. Křinec leží ve Středočeské tabuli, na území geomorfologického celku Středolabská tabule, v podcelku Mrlinská tabule. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s širokými údolními nivami a nízkými svědeckými vrchy.

Katastrální území města Rožďalovice

Struktura půdního fondu

Celková rozloha řešeného území činí  2 583,8 ha, z čehož největší část zaujímá orná půda (78,4 %). Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území městysu vyskytují.

V území městysu Křinec jednoznačně dominuje černozem, která navazuje na černici a pelozem a nachází se dále od vodního toku Mrlina. Jedná se o půdy vzniklé převážně na terasovitých štěrcích nebo na flyšovém podkladu, které nemají vetší skeletovitost. Na území se dále vyskytují kambizemě, hnědozemě, antropozemě a pararendzina.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Využití pozemků v městysu Křinec (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Klimatické charakteristiky

Křinec dle Quittova členění spadá do teplé oblasti T2, kdy průměrná roční teplota se pohybuje mezi 9 – 10 °C, průměrná lednová teplota pak mezi -2 a -3 °C a průměrná teplota v červenci se pohybuje v rozmezí 18 – 19 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 500 až 600 mm, přičemž ve vegetačním období v průměru spadne 350 až 400 mm srážek. Území budují převážně sedimentární horniny české křídové pánve, jako jsou vápnité jílovce, slínovce a prachovce, místy překryté kvartérními sprašovými pokryvy. V nivách vodních toků pak najdeme kvartérní nivní sedimenty. Vyvinuty jsou zde především různé subtypy kambizemí a dále pak pseudogleje a glejové půdy.

Charakteristika teplé podoblasti T2