Charakteristika zájmového území
Správní obvod ORP Jeseník se nachází v nejsevernějším výběžku Moravy a Slezska při hranicích s Polskem. Rozprostírá se na severu Olomouckého kraje a na jihu sousedí se správním obvodem ORP Šumperk. Na východě má ORP Jeseník společnou hranici se správním obvodem ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji.
Celkovou rozlohou 719 km2 je nejmenším správním obvodem ORP mezi pěti ORP Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Na celkové ploše Olomouckého kraje se ORP Jeseník podílí pouze 14 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 12,3 %, podíl orné půdy na zemědělské půdě je 49,5 %). Významnou část výměry kraje tvoří lesy (48,4 %).
Na Jesenicku také nalezneme velké množství rekreačních, turistických a lyžařských středisek (např. Ramzová, Ostružná). V celé řadě lokalit počet rekreantů výrazně převyšuje počet trvale bydlících obyvatel. Lze očekávat že tento trend bude nadále pokračovat z důvodu snadné dostupnosti regionu jak ze strany Olomouckého kraje tak z Polska. Do správního obvodu ORP Jeseník náleží 24 obcí (z toho 5 měst a 19 obcí).
Základní údaje o obcích v SO ORP Jeseník (k 1. 1. 2014)
Území | Počet obyvatel | Celková výměra (ha) | Podíl zemědělské půdy (%) | Podíl zastavěných a ostatních ploch (%) | Podíl vodních ploch (%) | Podíl lesů (%) |
SO ORP Jeseník | 39 910 | 71 891,9 | 42,3 | 7,6 | 1,6 | 48,4 |
Bělá pod Pradědem | 1 841 | 9 214,9 | 17,1 | 2,8 | 0,4 | 79,7 |
Bernartice | 908 | 2 851,6 | 87,6 | 5,6 | 1,1 | 5,6 |
Bílá Voda | 331 | 1 500,4 | 31,9 | 3,8 | 0,5 | 63,8 |
Černá Voda | 588 | 997,3 | 51,8 | 11,0 | 1,7 | 35,5 |
Česká Ves | 2 441 | 2 451,2 | 25,8 | 5,4 | 0,9 | 67,9 |
Hradec-Nová Ves | 371 | 449,0 | 67,3 | 7,7 | 2,0 | 23,0 |
Javorník | 2 909 | 7 742,5 | 32,0 | 5,1 | 1,2 | 61,7 |
Jeseník | 11 579 | 3 823,2 | 20,0 | 17,0 | 1,0 | 61,9 |
Kobylá nad Vidnavkou | 420 | 1 081,8 | 59,6 | 5,9 | 2,1 | 32,3 |
Lipová-lázně | 2 338 | 4 436,9 | 17,8 | 6,2 | 0,5 | 75,5 |
Mikulovice | 2 680 | 3 328,4 | 44,2 | 9,1 | 1,3 | 45,4 |
Ostružná | 163 | 2 508,3 | 14,1 | 4,1 | 0,2 | 81,6 |
Písečná | 1 032 | 842,8 | 56,8 | 13,7 | 2,3 | 27,3 |
Skorošice | 750 | 4 651,1 | 31,1 | 4,7 | 0,7 | 63,5 |
Stará Červená Voda | 658 | 3 662,1 | 38,0 | 3,3 | 0,7 | 58,1 |
Supíkovice | 708 | 928,7 | 44,4 | 9,4 | 0,3 | 45,9 |
Uhelná | 483 | 2 250,3 | 47,3 | 4,9 | 1,5 | 46,2 |
Vápenná | 1 348 | 3 678,9 | 16,2 | 5,4 | 0,3 | 78,0 |
Velká Kraš | 779 | 2 148,2 | 62,1 | 6,9 | 0,9 | 30,2 |
Velké Kunětice | 580 | 982,6 | 68,9 | 7,5 | 0,5 | 23,1 |
Vidnava | 1 311 | 426,6 | 48,3 | 19,8 | 11,7 | 20,1 |
Vlčice | 427 | 1 864,4 | 63,0 | 6,3 | 0,8 | 29,9 |
Zlaté Hory | 4 004 | 8 595,3 | 20,8 | 6,3 | 1,3 | 71,6 |
Žulová | 1 261 | 1 475,4 | 50,0 | 11,6 | 2,9 | 35,5 |
Geomorfologicky náleží území okresu Jeseník do provincie Česká Vysočina, subprovincie Krkonošsko-Jesenická, geomorfologický celek: Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, část Opavské pahorkatiny, částečně Hrubý Jeseník, část Hanušovické vrchoviny a část Králický Sněžník.
Povrch regionu se postupně snižuje od mohutných hřebenů Hrubého Jeseníku na jihu přes Rychlebské hory a Zlatohorskou vrchovinu k Vidnavské rovině při polských hranicích. Okres je charakterizován silně svažitým terénem v rozpětí nadmořských výšek 230-1492 m n.m.
Půdy jsou zastoupeny typy: ilimerizované a oglejované půdy, hnědé půdy vrchovin a podzoly, hnědé půdy horské a přechody k podzolům, hnědé půdy nižších poloh. Druhově se řadí půdy okresu Jeseník k půdám převážně silně štěrkovitým až kamenitým s obsahem skeletu větším jak 50 % v centrální části okresu. SZ a Z část okresu je tvořena převážně půdami hlinitými s obsahem skeletu 10-50 %, jižní část okresu je tvořena převážně půdami hlinitopísčitými a písčito-hlinitými (10-30 % jílových částic) s obsahem skeletu 10-50%. Tato skladba půd dává předpoklad vzniku častých sesuvů svahů při podmáčení. Za povodní dochází k výraznému transportu kamenného materiálu po toku.
Převážná část Hrubého Jeseníku je tvořena krystalickou břidlicí, do které jsou vklíněny geologické útvary starších prvohor a starší vyvřeliny. Oblast krystalinika je většinou pokryta glaciálními štěrky a písky. Z vyvřelin se na velkých rozlohách vyskytuje žula, hlavně v širším okolí Žulové, kde je v četných lomech také těžena. Série krystalických břidlic je tvořena mnoha druhy rul, granulitů, fylitů, amfibolitů, svorů, kvarcitů a krystalických vápenců. Nejrozšířenější je dvojslídná rula, která tvoří podstatu Rychlebských hor. Menší ostrovy u Vápenné vytváří šedé krystalické vápence.
Aluviální náplavy jsou tvořeny materiálem štěrkovitým, písčitým, hlinitým i jílovitým a vyplňují údolní nivy po obou stranách vodních toků.
Klimatické podmínky jsou dány rozmanitostí celého regionu. Převážná část území se nachází v klimatické oblastí chladné , charakterizované krátkým létem. Část regionu, která je níže položena se nachází v klimatické oblasti mírně teplé.
Mrazových dnů je 140-160, letních dnů 10-30. Průměrná měsíční teplota je v lednu -4°C a v červenci 16 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 100-120 (ve vrcholových partiích 160). Převládají větry ze směrů západního, severozápadního a jihozápadního. Bezvětří je necelý den v roce.
Téměř polovina Jesenicka spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a některá zvláště cenná území byla navíc vyhlášena národními přírodními rezervacemi. Největší a nejvýznamnější z nich je Praděd (1 490 m n. m.) s Velkou a Malou kotlinou.