Odtokové poměry
Vodní tok Sitka má na území SO ORP Šternberk oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,0 - 35,5, které bylo vyhlášené Okresním úřadem v Olomouci od 19. 6. 1992 (č. j. ŽP-voda 1625/92-234/1-Kop). »
Trusovický potok má na území SO ORP Šternberk oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 26,856 (tj. od zaústění do Moravy až nad obec Horní Loděnice), které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje 14. 1. 2013 (č. j. KUOK 2788/2013). »
Bystřice má na území SO ORP Šternberk oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 48,015, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje 11. 8. 2014 (č. j. KUOK 74833/2014). »
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Šternberk bylo stanoveno několik míst, které omezují odtokové poměry. »
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Šternberk
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí ORP ohrožována přívalovými povodněmi. Kromě kritických bodů přívalové povodně podle VÚV TGM, v. v. i. jsou v následující tabulce zobrazena i další místa, kde se s tímto jevem můžeme setkat. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Šternberk
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (> 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (> 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (> 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - obec Babice, Lipina a město Šternberk (vč. m. č. Těšíkov)
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - obec Domašov nad Bystřicí
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - obec Domašov u Šternberka
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - obec Horní Loděnice a m. č. Dalov
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - obce Mladějovice, Komárov, Řídeč, Hlásnice a místní části Chabičov a Krákořice
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - obec Huzová
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - území města Moravský Beroun
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - obec Norberčany
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Šternberk metodou kritických bodů - město Libavá
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Bystřice v Domašově nad Bystřicí, u železniční stanice, mezi kritické (ř. km 33,2 - 35,3). Z toho důvodu je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na vodních tocích ve správním území ORP Šternberk se nenachází žádná vodní díla I. až III. kategorie z hlediska TBD, která by mohla v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu. Nicméně je důležité zmínit vybrané vodní nádrže IV. kategorie, které by v případě nebezpečí povodně mohly negativně ovlivnit odtok vody z povodí (stejně tak i nehoda na hrázi). »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Šternberk
Protipovodňová opatření
Na území města Šternberka byla v květnu 2013 vybudována retenční nádrž u Grygavy v ř. km 9,200. Retenční nádrž je situována na jižním okraji zastavěného území města Šternberka v ulici Olomoucké podél levého břehu vodního toku Grygavy, za propustkem, kterým Grygava kříží silnici I/46 a dále protéká kolem železniční trati ČD. Sjezd k retenční nádrži je vybudován na odbočení ze silnice I/46. »
V rámci společných zařízení bude ve městě Šternberk, v části Krákořice "Výstavba otevřených příkopů OP2, OP5 a OP6" na pozemcích parc.č. 846, 847, 910, 918, 880, 891, 905, 875, 878 a 883. »
Protipovodňová opatření na území SO ORP Šternberk