Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Staré Křečany byla nejvýrazněji postižena povodněmi v letech 2010, 2012, 2013 a 2014. Všechny povodně byly způsobeny extrémními přívalovými dešti, což mělo za následek vzestup hladiny vodních toků Mandava a Brtnický potok, které poškodily mostky, propustky, komunikace a při rozlití i zahrady obyvatel. Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků (Mandavy a Brtnického potoka). Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována soustředěným povrchovým odtokem. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Staré Křečany, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Povodeň 2010 (zdroj: Kronika Staré Křečany)
Zima se zdála nekonečně dlouhá. Do poloviny dubna a pak velmi rychle stoupaly teploty, ale celý květen byl deštivý. Po horkém červnu a červenci s teplotami nad 30 °C přišlo vytrvalé deštivé období, takže 6. srpna dopoledne se začala vylévat jak Mandava, tak Brtnický potok z břehů. Všechny domky a chalupy blízko nich byly zaplavené. Cesta ze Starých Křečan byla v Dolních Křečanech zaplavena tak, že se tudy doprava úplně zastavila. Obecní úřad nevyhlásil žádnou povodňovou pohotovost, písek a pytle nebyly dovezené a teprve, když voda začala mírně opadávat začal starosta obcházet postižené. Tři mostky byly narušeny, asfalt byl na mnoha místech roztrhán.
Povodeň 2013
Povodeň, která postihla obec, proběhla v jedné vlně a projevila se náhlým vzestupem hladiny vodních toků a velkým nárůstem rychlosti proudění, zejména Mandavy a Brtnického potoka. Charakter škod odpovídá průběhu povodně. Byly poškozeny mostky, propustky a komunikace. Většina škod byla způsobena rychlostí toku v korytě.
Povodeň 2014
Dne 6. 9. 2014 zasáhla obec další povodeň, která proběhla v jedné vlně, kdy opět vlivem extrémních srážek došlo k vzestupu hladiny Mandavy a přilehlých toků. Došlo k vylití z koryta toku a silný průtok vody způsobil škody i na místech, kde nebyly očekávány.
