Vizovice

Odtokové poměry

Záplavové území vodního toku Lutoninka je stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje ze dne 4. 7. 2007 (č.j. KUZL 35408/2007) v rozmezí 0,000 - 7,78 ř. km. Záplavové území je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀ a aktivní zónu. »

Záplavové území vodního toku Bratřejovka je stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje ze dne 4. 7. 2007 (č.j. KUZL 35409/2007) v rozmezí 0,000 - 8,231 ř. km. Záplavové území je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀ a aktivní zónu. »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Lutonínky a Bratřejovky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na ukloněných polích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích a k ucpání propustků. »

Místa omezující odtokové poměry na území města Vizovice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Vizovice bylo stanoveno sedm míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní - severní část katastrálního území města Vizovice v blízkosti soutoku Chrastěšovského potoka a jeho pravostranného přítoku u č.p. 79. V severo - západní části města Vizovice v blízkosti 1 ř. km Čamínského potoka. Na území skladovacího areálu s č.p. 860. V severo - východní části města Vizovice u 7,225 ř. km Lutoninky. V jižní části města u průmyslového podniku s č.p. 989 v blízkosti Slatinského potoka. U pravostranného přítoku Želechovského potoka v blízkosti č.p. 451. Nakonec u Želechovského potoka na ř. km 1,655, v blízkosti č.p. 751  »

Jelikož území města leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města. »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Vizovice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000 ».

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Vizovice metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Vizovice

Na území města Vizovice bylo stanoveno sedm kritických bodů:

• Kritický bod 41 208 179 (povodí Chrastěšovského potoka) - při přívalových srážkách může dojít k vzestupu hladiny v povodí Chrastěšovského potoka a následnému zatopení a ohrožení řady nemovitostí v MČ Chrastěšov.
• Kritický bod 41 207 524 (povodí Chrastěšovského potoka ř. km 0,667) - při přívalových srážkách může dojít k vzestupu hladiny v povodí Chrastěšovského potoka a následnému zatopení a ohrožení nedalekých skladů
• Kritický bod 41 202 609 (povodí Čamínského potoka) - při přívalových srážkách může dojít k vzestupu hladiny v povodí Čamínského potoka a následnému zatopení a ohrožení řady nemovitostí v oblasti Čamínka v blízkosti toku
• Kritický bod 41 202 606 (povodí Lutoninky) 
• Kritický bod 41 202 663 (povodí Slatinského potoka) - při přívalových srážkách může dojít k vzestupu hladiny v povodí Slatinského potoka a následnému zatopení a ohrožení několika nemovitostí v blízkosti toku
• Kritický bod 41 202 665 (povodí Želechovského potoka) - při přívalových srážkách může dojít k vzestupu hladiny v povodí Želechovského potoka a následnému zatopení a ohrožení několika nemovitostí v blízkosti toku
• Kritický bod 41 202 661 (povodí Želechovského potoka)

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Vizovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Vizovice

• Meteorologický radar Zlínského kraj

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Vizovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Vizovice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města Vizovice se nachází 1 vodní dílo, u kterého může dojít k vylití při Q20 a Q100. Jedná se o jezero v zámecké zahradě, provozované Národním památkovým ústavem. Tato vodní nádrž nemá zpracovaný manipulační řád ani havarijní plán. »

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Vizovice

 Vodní díla