Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Zbraslavice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. V obci Zbraslavice se nachází 5 míst, kde se mohou vyskytnout přívalové povodně. Splachy z polí a luk hrozí zejména v místní části Malá Skalice, kde je odtok umocněn místním vodním tokem. Dále pak v části Rápošov, přímo na zdrojnici Skalice je ohroženo hned několik nemovitostí. V místě zvaném Pančava je lokalizován další kritický bod, kde voda stéká z vrchu Čihadlo přímo na budovy a průmyslový areál. Poslední dva kritické body se nachází ve východní části intravilánu Zbraslavic. První bod leží v intravilánu pod hřištěm v místě zvaném U staré šibenice. Poslední kritické místo leží nedaleko průmyslového areálu, kde je odtok opět koncentrován do vodního toku místního významu. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Zbraslavice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii byla obec Zbraslavice a její části nejvíce zasažena povodněmi v roce 2002, 2003, 2004, 2006, 2012 a 2013.
V roce 2002 došlo k rozvodnění toku Hodkovského potoka vlivem vytrvalých srážek. V březnu 2003 při jarních povodních došlo k zatopení dětského tábora u železniční zastávky v Hodkově a cest v chatařské osadě u Panského rybníka v Hodkově. V červnu téhož roku došlo v obecní části Velká Skalice k bleskové povodni po velké bouřce, kdy se do části dostala voda a bahno z okolních polí. Agro Podlesí, a. s. tam pěstovalo brambory a kukuřici.
V roce 2004 došlo vlivem přívalových dešťů ke zvýšenému přítoku do rybníků v obcích Bohdaneč, Řeplice a místní části Ostrov, což mělo za následek zvednutí hladiny a v obci Ostrov dokonce přelití koruny hráze rybníka.
Dne 3. – 6. 5. 2012 byly způsobeny rozsáhlé škody na majetku obyvatel Ostrova vlivem přívalových dešťů. Voda se vylila z koryta toku, vyvrátila ploty a zaplavila veškeré pozemky, sklepy domů a drobné stavby. To samé se opakovalo 20. 6. 2012. V této době budovala firma Silnice Čáslav - Holding a.s. novou silnici vedoucí přes místní část Ostrov k obci Věžníkov, jejich práce byla vlivem povodně zničena.
V roce 2013 došlo k povodni vlivem vytrvalých dešťů. Na Hodkovském potoce, u výtoku z rybníka Nový, došlo k rozlití toku a podmáčení svahu. Podmáčení mělo za následek, že sráz pod cestou se začal sesouvat na celkem třech místech. Vznikl částečný sesuv půdy na silnici III/3367 Zbraslavice - Pančava, v k. ú. Zbraslavice, p. č. 1687/2. Oprava poškozených třech míst si vyžádala 456 249,- Kč, oprava celého úseku o délce 130 m vyšla na 2 127 870,- Kč. Hlavní z důvodů rozlití Hodkovského potoka bylo zanesení koryta a zanedbaná údržba.