Povodňový plán města Benešov nad Ploučnicí



Odtokové poměry

Na vodních tocích města Benešov nad Ploučnicí byla oficiálně vyhlášena záplavová území pro vodní toky Ploučnice, Bystrá a Fojtovický potok. 

Na vodním toku Ploučnice bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 19,000, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje dne 30. 7. 2010 (č. j. 128217/ZPZ/2010/Ploucnice/Ko).

Na vodním toku Bystrá bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 17,523, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje dne 27. 12. 2006 (č. j. 36803/ZPZ/2006/Bystrá/Ko).

Na vodním toku Fojtovický potok bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 6,139, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Děčín a nabylo účinnosti 16. 12. 2022 (č. j. MDC/118564/2022).
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především objekty v blízkosti toku Ploučnice a dále objekty při ústí Bystré a Fojtovického potoka. Ohroženy jsou rovněž objekty nacházející se u zatrubnění Ovesenského potoka v blízkosti sídliště.

Mapy povodňového nebezpečí a ohrožení

Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byly vytvořeny mapy povodňového nebezpečí a ohrožení.

Mapa povodňového nebezpečí na území města Benešov nad Ploučnicí

Mapa povodňového ohrožení na území města Benešov nad Ploučnicí

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Přes koryto Ploučnice a jejich přítoků se na území města Benešov nad Ploučnicí nachází řada mostů a lávek, z nichž řada má kapacitu jen pro Q– Q10, což může způsobit výrazné problémy při povodních. Proto je nezbytně nutné věnovat veškerým příčným objektům na toku odpovídající pozornost. 
Místa omezující odtokové poměry na území města Benešov nad Ploučnicí

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Benešov nad Ploučnicí byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - v místní části Ovesná a oblast u základní školy. 
Podloží v katastrálním území města Benešov nad Ploučnicí je náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.

V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města. Česká geologická služba zmapovala na území města několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Benešov nad Ploučnicí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Benešov nad Ploučnicí metodou kritických bodů

Na území města Benešov nad Ploučnicí byl touto metodou stanoven jeden kritický bod. Ten leží severně od školy na ulici Cihelní.

Charakteristika kritického bodu na území města Benešov nad Ploučnicí

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
11 400 978 15,7 % 0,0 % 320,1 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Benešov nad Ploučnicí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí >5 ha na území města Benešov nad Ploučnicí

 


Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


  Místa ohrožená přívalovou povodní


Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, nepatří části toků na území města mezi kritické. K častému výskytu ledových jevů však dochází na Ploučnici v úseku mezi soutokem Ploučnice a Bystré a jezem ležícím směrem po proudu (ř. km 10,6 až 10,8). Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Benešov nad Ploučnicí

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Nad územím města Benešov nad Ploučnicí se nachází vodní nádrž Luční rybník (obec Dolní Habartice), která může ovlivnit povodňovou situaci ve městě Benešov nad Ploučnicí. Vodní nádrž je ve správě Lesů ČR, s. p. 

VD Markvartice

Vodní nádrž se nachází na Markvartickém potoce v katastrálním území obce Markvartice, ř. km 0,18. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do III. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).  

Nádrž má rozlohu 3,63 ha. Účelem je především krajinotvorný charakter stavby, dalším účelem je snížení povodňových průtoků a sportovní rybolov. Nádrž je schopna snížit kulminační průtok z hodnoty 12,9 m3/s na 11,8 m3/s. Byla vybudována v letech 1990–1991 a původním účelem byla závlaha zemědělských pozemků bývalé JZD a protipožární ochrana. V současné době není odběr vody pro závlahy provozován.

Nádrž má sypanou zemní hráz s bezpečnostním přelivem a spodní výpustí. Kapacita bezpečnostního přelivu při hladině v úrovni kóty koruny hráze (254,62 m n. m.) činí 11,7 m3/s. Kapacita spodní výpusti při hladině v úrovni kóty koruny hráze činí 0,347 m3/s. Manipulaci na VD provádí určený pracovník Povodí Ohře, státní podnik. (kontakt viz Plán spojení na důležité organizace)

Technické údaje o vodní nádrži Markvartice

Technické údaje Markvartice
ČHP 1-14-03-0990-0-00
Tok Markvartický potok, ř. km 0,18
V provozu od roku 1991
Provozovatel Povodí Ohře, státní podnik
Plocha povodí 3,59 km2
Celkový objem nádrže 0,091 mil. m3
Objem ovladatelného prostoru 0,067 mil. m3
Objem ovladatelného ochranného prostoru 0,013 mil. m3
Objem neovladatelného ochranný prostoru 0,024 mil. m3
Průměrný dlouhodobý roční průtok 0,022 m3/s
N-letý průtok Q100 12,9 m3/s
Zatopená plocha 3,63 ha
Kóta koruny hráze 255,51 m n. m.
Výška hráze nade dnem 7,5 m
Šířka koruny hráze 4–4,5 m
Délka hráze 175 m
Počet spodních výpustí a jejich průměr 1 x 300 mm + 1 x 500 mm
Kapacita spodních výpustí 0,089 m3/s + 0,358 m3/s
Na území města Benešov nad Ploučnicí se nachází několik jezů, které mohou výrazně ovlivnit odtokové poměry. Celkem se na Ploučnici na území města nachází 6 jezů, z toho jeden je částečně rozpadlý a již se na něm neprovádí manipulace.

Seznam jezů na území města Benešov nad Ploučnicí

JezVodní tokř. kmProvozovatel
Terezínské údolí IDVT: 10227641 0,13 Jan Holakovský
pod Fojtovickým potokem Ploučnice 11,7 A-ENERGY s.r.o.
areál firmy ELECOM Ploučnice 11,35 Ing. Jiří Moravec
před Bystrou (rozpadlý) Ploučnice 11,1 Luboš Vela
jez před mostem na Děčín Ploučnice 10,66 Jan Holakovský
jez U Benaru Ploučnice 9,73 NIKOH s.r.o.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Benešov nad Ploučnicí

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS
 

Protipovodňová opatření

Na území města Benešov nad Ploučnicí nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území města Benešov nad Ploučnicí