Odtokové poměry

Vodní tok Bílina má na území obce Rtyně nad Bílinou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 40,250, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 29. 7. 2010 (č. j. 128222/ZPZ/2010/Bílina/Ko).

Vodní tok Bystřice (Teplický potok) má na území obce Rtyně nad Bílinou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 3,900, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 1. 10. 2008 (č. j. 155633-06/ZPZ/08/Bystřice/Ko).

Vodní tok Bořislavský potok má na území obce Rtyně nad Bílinou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 1,330, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Teplice a nabývá platnosti od 8. 2. 2007 (č. j. MgMT-ODŽP 129215/06/231/r-20/sT).

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bíliny, Bystřice a Bořislavského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Jelikož se v území obce v podloží střídají čedičové vyvřeliny s miocenními jezerními jíly a písky a se svrchnokřídovými vápnitými jílovci, slínovci, vápenci a pískovci, je toto území velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. 

Na území obce se nachází hned několik míst omezujících odtokové poměry, jedná se především o mosty a lávky. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Rtyně nad Bílinou

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Rtyně nad Bílinou byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní: 

• Jižní část obce Rtyně nad Bílinou - u č. p. 125
• Oblast východně od průmyslového areálu u silnice I/8 v části obce Velvěty
• Severní část obce Kozlíky, bezejmenný vodní tok s IDVT 10232717
• Severní část zastavěného území části obce Sezemice v povodí bezejmenného vodního toku (IDVT: 10232782)

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Rtyně nad Bílinou

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (3,5 % a více) a podíl plochy orné půdy v povodí (40 % a více). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (5,0 % a více). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Rtyně nad Bílinou

Na území obce Rtyně nad Bílinou jsou stanoveny dva kritické body - v Kozlíkách č. 11404174 a v Sezemicích č. 11403129.

• Průměrný sklon povodí bodu v Kozlíkách je 10,024 %, podíl orné půdy 50,815 % a plocha povodí 75,36 ha. 
• Průměrný sklon povodí bodu v Sezemicích je 8,915 %, podíl orné půdy 86,132 % a plocha povodí 74,15 ha. Tento kritický bod je relevantní, v případě silných přívalových dešťů může dojít k zatopení sklepů, zemědělských ploch, znehodnocení a zanesení studní, poničení zahrad a nahromadění erozního materiálu v intravilánu obce.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Rtyně nad Bílinou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí

Pro potřeby povodňového plánu obce Rtyně nad Bílinou byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km², ale menší než 10,0 km², a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je >= 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem obce stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydaného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. 
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
Na území obce Rtyně nad Bílinou byly identifikovány celkem 3 kritické linie, které přímo ohrožují nemovitosti na území obce. Kombinací intenzivních přívalových srážek a nepříznivého stavu na zemědělsky obdělávaných pozemcích (širokořádkové plodiny, půda bez vegetace) ve sběrném povodí může dojít ke vzniku škodlivého soustředěného povrchovému toku, který by potenciálně mohl ohrozit některé nemovitosti v obci.:

• (1) Kritická linie v části obce Velvěty. Kritická linie vede podél silnice I. třídy č. 8 a končí v řece Bílině. Plocha sběrného povodí činí 0,3 km² s průměrným sklonem 23,0 %. Povodí je z velké části zalesněno. Kritická linie přímo ohrožuje intravilán části obce, konkrétně objekt č. p. 73. Tento objekt nicméně nebyl na základě dřívějších zkušeností s povodněmi v obci stanoven jako ohrožený.
• (2) Kritická linie v části obce Kozlíky. Kritická linie vede podél levostranného přítoku Bystřice (Teplického potoka). Plocha sběrného povodí činí 0,4 km² s průměrným sklonem 13,6 %. I toto povodí je z větší části tvořené lesem. Kritická linie přímo ohrožuje intravilán části obce, konkrétně objekt č. p. 57. Tento objekt nicméně nebyl na základě dřívějších zkušeností s povodněmi v obci stanoven jako ohrožený.
• (3) Kritická linie v části obce Sezemice. Kritická linie vede podél místní komunikace v intravilánu části obce, posléze se stáčí vlevo od komunikace a pokračuje k levému břehu Bíliny. Plocha sběrného povodí je 0,31 km² s průměrným sklonem 13,8 %. Povodí je přibližně z poloviny tvořeno ornou půdou. Kritická linie a její pobočné dráhy soustředěného odtoku ohrožují intravilán části obce. Na základě kombinace dřívějších zkušeností s povodněmi v obci byly ohrožené objekty stanoveny mimo vedení vlastní kritické linie (viz mapa v kap. Charakteristika ohrožených objektů).
• Na základě předchozích zkušeností s povodněmi v obci bylo stanoveno ještě jedno místo, kde může soustředěný povrchový odtok vody začít negativně působit na intravilán. Toto místo se nachází na jihu katastru obce při Bořislavském potoku. Při přívalových srážkách může dojít ke splachu ornice a jiného materiálu do intravilánu.

Kritická linie (1) v části obce Velvěty

Kritická linie (2) a (3) v části obce Kozlíky a Sezemice

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

Model soustředěného povrchového odtoku s vyznačenými kritickými liniemi se sběrným povodím větším než 0,3 km² (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)

 

 

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Rtyně nad Bílinou mezi kritické. Přesto je zejména v období tání nutné preventivně věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Rtyně nad Bílinou

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Rtyně nad Bílinou se nachází jeden rybník a jedna malá retenční nádrž, které mohou významným způsobem ovlivnit průběh povodně:

• Malhostický rybník je z hlediska TBD řazen do IV. kategorie. Vlastníkem, správcem i provozovatelem rybníku je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Rybník není přímo napojený na řeku Bílinu - pouze na její krátký levostranný přítok (IDVT 10223382) a nachází se na okraji obce mimo intravilán, proto pro obec nepředstavuje v době povodně významnou hrozbu. Rybník nicméně může při povodni ovlivnit odtokové poměry v území dále po proudu Bíliny.
• Malá vodní nádrž se nachází v podmáčeném území jihovýchodně od intravilánu části obce Rtyně nad Bílinou. Nádrž je vymezena tělesem železniční trati Trmice - Bílina č. 131 a silnicí III/25822. Většinu objemu vodní nádrže tvoří neovladatelný prostor bez možnosti vypuštění. Normální hladina je navržena na kótu 165,20 m n. m. Ovladatelný prostor je do úrovně 165,30 m n. m., což je úroveň hrany bezpečnostního přelivu. Nádrž je plněna z atmosférických srážek, podzemní vodou a při povodňových stavech. Hráz nádrže je zemní. Bezpečnostní přeliv je nehrazený a tvoří jej zemní průleh v hrázi. Bezpečnostní přeliv je navržen na Q₁₀₀, délka přelivné hrany je 21 m a výška přelivné hrany je na kótu 165,30 m n. m. Bezpečnostní přeliv je opevněn lomovým kamenem a je po obou stranách zavázán do hráze 1 m širokým a 2 m dlouhým klínem z betonu a lomového kamene. Za bezpečnostním přelivem a regulačním objektem je odtok opevněn do vzdálenosti 4 m dlažbou z lomového kamene. Regulační zařízení je vybudováno v podobě požeráku. Je železobetonové konstrukce zavřeného jednoduchého požeráku s vtokovými křídly. Ovládání hradítka je kryto lehkým ocelovým děleným uzamykatelným poklopem. Ocelové konstrukce jsou provedeny s povrchovou úpravou žárovým zinkováním a opatřeny antikorozním nátěrem. Pro manipulaci s hladinou je osazeno regulační hradítko (regulace úrovně hladiny). Ovládání je ruční. Další informace o nádrži naleznete na stránce Státního pozemkového úřadu ČR. Nádrž může za povodně ovlivnit odtokové poměry v části intravilánu obce i v území dále po proudu Bíliny.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Rtyně nad Bílinou

 Vodní díla