Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Třemešná lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec Třemešná ohrožena zejména v období jarního tání (únor - březen), především pokud je tání kombinováno se srážkami, a při letních, několik dní trvajících intenzivních deštích.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Třemešná, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Obec Třemešná byla v minulosti několikrát postižena povodněmi způsobenými především přívalovými srážkami či jarním táním ledu, a to konkrétně v letech v letech 1813, 1829, 1831, 1833, 1845, 1903, 1997 a naposledy v roce 2020.
Písemný záznam a fotodokumentace povodně z roku 2020 v obci Třemešná
Nejvýznamnější novodobá povodeň postihla obec v roce 1997, kdy bylo poškozeno šest domů. Zástavba obce se nachází v údolí po obou březích potoka Mušlov, a proto bývá vzhledem ke své poloze povodněmi zasahována velice často. Při silných přívalových srážkách či při oblevě zde dochází k rozvodnění dolního toku Mušlov a k následnému k zaplavení sklepů, zahrad, domů a komunikací. Rozsáhlé povodně a bláto způsobují nepříjemné škody na nemovitostech (především domy č. p. 14, 15, 17, 34, 35, 13, 209, 24, 43, 44, 57, 71, 72, 90, 132, 138, 203, 205, 208, 254, 255, 289, 326, 379, 429, 5, 62 a 88).
Povodňová situace v červenci roku 1997 byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4. 7. 1997, kdy byla střední Evropa pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která postupovala 5. 7. - 6. 7. směrem k severovýchodu na západní Ukrajinu. Zpravidla tlaková níže nad Ukrajinou postupuje dál k severovýchodu, postupně se vyplňuje a slábne anebo se začíná vracet směrem na západ až severozápad (tzv. retrográdní postup níže) a rovněž zaniká. Tentokrát srážky ale pokračovaly ještě o dva dny déle, protože Azorská výše se přesunula k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování retrográdního postupu tlakové níže, která se tak zastavila nad územím jižního Polska. Mezi tlakovou výší a tlakovou níží výrazně zesílil tlakový gradient s následným zvýšením rychlosti větru ze severních směrů. V důsledku toho došlo k zesilování úhrnů spadlých srážek na návětrné straně hor - severní a severovýchodní svahy Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd. Dne 9. 7. začal tlakový gradient slábnout a srážky na celém území ČR ustaly. Druhé srážkové období započalo 17. 7., kdy došlo k přibližování, a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů.
Rozložení pětidenních úhrnů srážek v období od 4 - 8. 7 1997 [mm] - 1. vlna
Rozložení pětidenních úhrnů srážek v období od 17 - 21. 7 1997 [mm] - 2. vlna