Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Uherský Brod lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a lesních stezkách.
Na území města Uherský Brod je riziko přívalových povodní především na SV v lokalitě Újezdec, na S a Z části Havřice a v Z části města směrem na obec Nivnice.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Uherský Brod, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Dle dochovaných pramenů byly na území města Uherský Brod povodně v letech 1959, 1972, 1997 a 2010:
Rok 1959: Kulminace Olšavy v Uherském Brodě za povodně dne 16. 8. 1959 byla při průtoku 250 m3.s-1. V tomto případě se jednalo o povodeň větší než stoletou a tedy nad kapacitu koryta a došlo k zaplavení většího území kolem toku Olšavy.
Rok 1972: Za povodně na Olšavě dne 29. 7. 1972 byla stanovena kulminace při stavu 606 cm a průtoku 202 m3.s-1. Některé zprávy o povodňové situaci uvádí kulminační průtok až 280 m3.s-1. V roce 1972 se jednalo o povodeň v úrovni stoleté vody a opět došlo k zaplavení části Uherského Brodu jednak z toku Olšavy a dále zpětnou vodou z kanalizace.
Rok 1997: Povodňová situace vznikla v důsledku extrémních srážek ve dnech 3.–7. 7. 1997, kdy v samotném Uherském Brodě spadlo celkem 107 mm srážek, co je 162 % měsíčního červencového normálu a 18 % ročního úhrnu. Za měsíc červenec 1997 pak spadlo celkově 221 mm srážek, co odpovídá 335 % měsíčního a 37 % ročního normálu. Prudký vzestup Olšavy byl způsoben nutností odpouštění přehrady v Luhačovicích. Na vodoměrné stanici v Uherském Brodě bylo dosaženo III. stupně povodňové aktivity dne 8. 7. 1997 kolem 8. hodiny ranní a ke kulminaci povodně došlo ve 13:00 hodin s hodnotami stavu na 527 cm a průtoku na 140 m3.s-1, co odpovídá cca dvacetileté vodě. K vybřežení vody z Olšavy v Uherském Brodu nedošlo.
Rok 2010 - vývoj počasí před datem 2.6.2010:
Zhruba od poloviny května začalo deštivé období, kdy (s malými výjimkami) byly zaznamenávány srážky téměř denně. Do začátku června spadlo cca 110 mm srážek, což je 162 % dlouhodobého měsíčního průměru za květen. Schopnost půdy jímat další srážky byla zcela vyčerpána. Dne 1.6 však spadlo dalších 31 mm srážek a v prvé polovině dne 2.6 dalších 25 mm srážek. To zapříčinilo prudký vzestup hladiny Olšavy už v noci z 1. na 2. června a její další stoupání v průběhu dopoledních hodin.
Příčiny povodně:
Povodeň byla zapříčiněna dlouhotrvajícími vydatnými srážkami ve druhé polovině května, které zcela nasytily půdu vodou. Následné vysoké srážky v průběhu 1. 6. a prvé poloviny dne 2. 6. (cca 50 mm srážek) vedly k prudkému vzestupu hladiny Olšavy.