Odtokové poměry

Vodní tok Labe má na území města Poděbrady oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 826,613 - 935,713, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 11. 06. 2015 (č. j. 073794/2015/KUSK). 22. 05. 2019 bylo změněno na ř. km 904,00 - 904,01 Krajským úřadem Středočeského kraje (č. j. 066285/2019/KUSK). Poslední změna byla vyhlášená Krajským úřadem Středočeského kraje v ř. km 892,0 - 899,0, kdy nabývá platnosti od 02. 09. 2020 (č. j. 061152/2020/KUSK). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Labe. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. » Kritickým místem v úseku Labe na území města je část Polabec, kde bývají při povodních jako první zaplavovány obytné objekty.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Všechny mosty a lávky přes Labe na území města jsou dimenzovány na hodnoty průtoku blížící se Q100. Problémy při odtoku povodňových vod z území způsobují především mostky a propustky na menších vodních tocích, které nejsou dimenzovány na větší průtoky, a při jejichž ucpání může dojít k zaplavení jejich okolí. Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Poděbrady, bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Poděbrady

Místa omezující odtokové poměry na území města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Místa omezující odtokové poměry

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Z důvodu rovinatého území a velké vodnatosti toku Labe je riziko přívalových povodní na území města Poděbrady minimální. Nebyla tedy stanovena žádná místa, která by byla ohrožena přívalovou povodní. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Poděbrady

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (více než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Na území města Poděbrady nebyl stanoven žádný kritický bod.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Poděbrady. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Poděbrady

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
  

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Poděbrady mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Poděbrady
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy
 
 

 Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Poděbrady se nachází VD Poděbrady, které je z hlediska TBD vodním dílem III. kategorie. Z hlediska ochrany před povodněmi je rovněž důležité VD Nymburk, ležící na toku Labe směrem po proudu. Z hlediska TBD se VD Nymburk řadí také do III. kategorie. Na řece Cidlině se na jejím 11,6 ř.km u obce Žehuň nachází Žehuňský rybník (III. kategorie TBD). Havárie tohoto vodního díla by mohla vyvolat zvláštní povodeň i na území města Poděbrady. Na území města se dále nachází řada menších vodních nádrží, u kterých se však, vzhledem k jejich povaze, nepředpokládá výraznější ovlivnění odtokových poměrů. »

VD PODĚBRADY »

VD se nachází na vodním toku Labe, na jejím 904,573 km a tvoří jej následující objekty:

- pohyblivý jez
- plavební komora s plavebními kanály
- malá vodní elektrárna
- štěrková propust
- jalová propust a rybí přechody
- proplachovací objekt do Skupice

N-leté průtoky na VD Poděbrady

 N (roky)  1 2 5 10 20 50 100
 Q (m3/s)  340 449 600 722 844 1 013 1 145

 

 Manipulační řád VD Poděbrady je přiložen níže jako neveřejná část.

Vlastník a správce: Povodí Labe, státní podnik
Provozovatel vodní elektrárny: První elektrárenská s.r.o. České Budějovice
Hydrologické číslo povodí: 1-04-04-016-0-00
Plocha povodí: 9 039,85 km2
Průměrná dlouhodobá roční výška srážek: 736 mm
Průměrný dlouhodobý roční průtok: 69,61 m3/s
Objem jezové zdrže: 1,733 mil. m3
Kóta normální hladiny: 186,70 m n. m. (Balt)
Zatopená plocha: 0,50 km2
Délka vzdutí: 7,21 km
Spád hladin: 2,70 m

VD NYMBURK »

VD se nachází na řece Labi na jejím 896,384 km.

Vlastník a správce: Povodí Labe, státní podnik
Provozovatel vodní elektrárny: STE - Hydro spol. s.r.o. Praha
Hydrologické číslo povodí: 1-04-05-020-0-00
Plocha povodí: 9 065,52 km2
Průměrná dlouhodobá výška srážek: 734 mm
Průměrný dlouhodobý roční průtok: 69,53 m3/s
Objem jezové zdrže: 1,700 mil. m3
Kóta normální hladiny: 184,00 m n. m. (Balt)
Zatopená plocha: 0,60 km2
Délka vzdutí: 8,114 km
Spád hladin: 2,7 m

Žehuňský rybník »

  • Řeka Cidlina, ř. km hráze 11,621, ř. km jezové soustavy Zbraň 18,354
  • Vlastník hráze napouštěcích objektů ve Zbrani – Kinský dal Borgo a. s. 
  • Vlastník bezpečnostního přelivu a přelivu s klapkou - Povodí Labe a.s.
  • Správce rybníka - Správa hospodářství Kinský dal Borgo a. s.
  • Uživatel rybníka - Rybářství Chlumec n. Cidlinou a.s.
  • Manipulace na hrázi rybníka a přelivu: určený pracovník uživatele rybníka
  • Manipulace na objektech ve Zbrani: určený pracovník
  • Hydrologické číslo povodí: 1-04-04-012-0-00
  • Plocha povodí: 1 130,08 km2
  • Průměrná dlouhodobá výška srážek: 628 mm
  • Průměrný dlouhodobý roční průtok: 4,99 m3/s
  • Zatopená plocha: 2 251,2 tis. m2
  • Objem vody: 2,499 mil. m3
  • Kóta hladiny vody v období od 1. 4. do 31. 10.: 202,67 m n. m. (Balt) - vodočet 455 cm
  • Kóta hladiny vody v období od 1. 12. do 15. 3.: 202,32 m n. m. (Balt) - vodočet 420 cm
  • Kapacita hrazeného přelivu při zcela sklopené klapce a hladině 203,80 m n. m. je 76,9 m3/s.
  • Kapacita bočního bezpečnostního přelivu při hladině 203,80 m n. m. je 137,8 m3/s.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Poděbrady
Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 Vodní díla
 

Protipovodňová opatření

Na území města byla vybudována protipovodňová opatření, k ochraně nejpostiženějších městských částí. Do konce roku 2013 bylo dokončeno ohrazování částí Polabec a Kostelní Předměstí, které jsou při povodních nejvíce postiženy. Zemní hráze, protipovodňové zdi, mobilní hrazení a další prvky jsou dimenzovány na Q100 s rezervou 30 cm. » Podrobný technický popis viz Technické podklady PPO „Město Poděbrady“.

Protipovodňová opatření na území města Poděbrady