Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Příbor lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je město Příbor ohrožené zejména v období jarního tání (únor - březen), především pokud je tání kombinováno se srážkami. Ohrožení povodněmi je i v létě, kdy se mohou vyskytovat několik dní trvající intenzivní deště. »

Při normálních povodňových stavech (do Q100) by nemělo dojít k výraznému ohrožení města. Koryto Lubiny je v místech s nejhustší zástavbou ohrazeno na Q100 (výjimku tvoří oblast soutoku Lubiny s Klenosem při levém břehu ř. km 15,600 – 14,240), rovněž koryto Klenosu je dimenzováno na Q100 – situace v inundacích je potom odvislá od časového průběhu povodňových průtoků a srážkové činnosti. Kritické je koryto Kopřivničky, ze kterého se při Q100 vylévá voda a zaplavuje jihozápadní část města.

Specifickým případem je ohrožení některých částí města a objektů vlivem zpomaleného odtoku povrchových srážkových vod kvůli nedostatečné kapacitě kanalizací nebo chybějícímu povrchovému odvodnění. K těmto případům může docházet i při lokálních přívalových srážkách, což vyžaduje pravidelné sledování a operativní řešení nastalé situace. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Příbor, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.