Povodňový plán obce Trnová



Odtokové poměry

Vodní tok Bělá má na území obce Trnová oficiálně stanovené záplavové území pro průtoky Q5, Q20, Q100 a Q500 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 18,400, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Plzeňského kraje a nabylo účinnosti 23. 9. 2021 (č. j. PK-ŽP/7017/21).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny dalších vodních toků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V obci Trnová se nachází 8 míst omezujících odtokové poměry, jedná se o mostní konstrukce a propustky. Právě propustky představují největší problémy s převedením průtoku při silných přívalových srážkách. Více viz Přirozená povodeň.

Dle odtokové studie vypracované pro obec Trnová bylo identifikováno několik kritických míst omezujících odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:
  • Propustek u domu č. p. 157 (propustek převede bez zaplavení komunikace průtok Q = 1.03 m3s-1, což je 74 % dvouletého průtoku)
  • Propustek u domu č. p. 71 v západní části obce Trnová (maximální možný průtok je Q = 0.26 m3s-1, což je 24 % jednoletého průtoku)
Místa omezující odtokové poměry na území obce Trnová

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách je území obce Trnová ohroženo přívalovými povodněmi. Při přívalových deštích dochází k akumulaci vody a přítoku do intravilánu obce ze západní strany. Voda je svedena do koryt vodních toků, jejichž koryta a propustky nemají dostatečnou kapacitu, aby převedly nadměrný průtok, dochází k jejich zahlcení a následnému vylévání vody z koryta, což ohrožuje obytné domy a omezuje průjezdnost po místní komunikaci.

Na území obce byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - lokalita mrtvá cestalokalita V lužinách (zde zároveň ústí kritický bod č. 11 004 697). Obě tyto lokality se nacházejí severozápadně od intravilánu obce.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Trnová

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Trnová metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Trnová

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
11 004 697 4,2 % 59,9 % 185,1 ha

Model drah soustředěného odtoku

Území obce Trnová je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor – dlouho se načítá – cca 1-2 minuty)

Logo_DEM

Model akumulovaného odtoku

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Trnová. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Trnová

Na území obce, ale i mimo něj můžeme vidět dlouhé a souvisle zformované odtokové linie. Tyto linie se nacházejí v údolních tvarech zvlněného terénu. Vlivem těchto terénních tvarů může docházet a dochází k velmi dobrému odtoku vod po předem známých liniích.
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky na území obce Trnová mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Trnová

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Trnová se nachází 8 vodních nádrží, které mohou ovlivnit průběh povodně. Jedná se o vodní díla:
  • Hamr (zvaná místně též Vísecký rybník) se nachází v jižní části obce Trnová. Vodní nádrž má zpracovaný manipulační řád, který byl schválen dne 27. 3. 2012 městským úřadem Nýřany (č. j. OŽP-BAR/6950/2012). Z hlediska technickobezpečnostního dohledu (dále jen "TBD") spadá do vodních děl IV. kategorie. Majitelem a provozovatelem je Povodí Vltavy, státní podnik.
  • V jihovýchodní části obce (východně od rybníka Hamr) nachází 7 malých vodních nádrží. Vodní díla nespadají z hlediska TBD do významných vodních děl. Šest vodních nádrží je v majetku Lesů České republiky, s. p.

Hydrologickou situaci v obci mohou ovlivnit vodní díla, která se nacházejí na vodních tocích nad obcí. Takovým vodním dílem je Krašovický rybník, který se nachází v katastrálním území obce Krašovice. Z hlediska TBD nespadá mezi významná vodní díla.  
Kategorie vodních děl z hlediska technickobezpečnostního dohledu jsou stanoveny na základě § 61 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, a vyhlášky č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Trnová

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Protipovodňová opatření

Na území obce Trnová se v současnosti nenacházejí žádná realizovaná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území obce Trnová