Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Tochovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
Obec Tochovice má dlouholeté zkušenosti s téměř všemi typy povodní (viz dále). Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. Může docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách a také ke koncentraci spláví z lesů v korytech vodních toků, což může vést k ucpávání koryt a vybřežování vod. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Tochovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

Obcí Tochovice protékají tři významné vodní toky (Lázský potok, Modřejka a Hrádecký potok). Před obcí Tochovice toky protékají hlubokým údolím, navíc byly před obcí v minulosti v rámci meliorací narovnány a vydlážděny. To přináší nejen při jarním tání, ale i při větším přívalovém dešti v obci problémy (Tochovice leží v údolí), k tomu tok Modřejka protéká těsně před obcí lesem a při zvýšené hladině dochází k nabírání větví a stromů, a tím dochází k následnému zanesení mostků přes tok a vylití toku z koryta.

Povodně jsou v obci prakticky každé dva roky, největší na toku Modřejka v roce 1968, kdy došlo vlivem povodně k protržení hráze rybníku (viz kronika obce), dále pak v letech 1995, 1997 a 2002. Nejhorší situace byla v roce 2000, kdy byly narušeny hráze rybníků a v roce 2002 se při povodni protrhly dva obecní rybníky. Dále v roce 2009 zaplavil asi hodinový přívalový déšť část obce Tochovice a část obce Hořejany, kdy bylo zaplaveno asi 5 domů a kulturní dům. Stejná situace se pak opakovala v dalších letech. V roce 2014 byla vytopena místní část Podtochovice, úplně zatopena byla jedna nemovitost.

Škody na obecním majetku lze jen těžko vyčíslit. Náklady na obnovu dvou rybníků byly cca. 6 mil. Kč, škoda na parketách v kulturním domě cca. 1 mil. Kč, škoda na třetím obecním rybníku byla cca. 500 tisíc, škoda na komunikaci cca 1 mil. Kč. Škody na soukromém majetku byly značné, ale nejsou přesně vyčísleny.